8 C 298/2025-60 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právní předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , a osobou žalovanou došlo dne , datum, k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, na jejímž základě poskytl předchůdce žalobkyně žalované zápůjčku ve výši , částka, . Žalovaná se pak zavázala zaplatit předchůdci žalobkyně částku jistiny úvěru navýšenou o souhrnný poplatek v celkové výši , částka, představující součet kapitalizovaných úroků (s úrokovou sazbou sjednanou 14 % ročně) a poplatek za zpracování, doručení a flexibilní splácení, a za administrativní činnosti a komfortní splácení. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnuté jistiny a poplatku ve výši , částka, , se žalovaná zavázala uhradit v hotovosti v 36 měsíčních splátkách po , částka, . Sjednané splátky ovšem nebyly hrazeny řádně, když poslední splátka byla uhrazena dne , datum, . Žalovaná uhradila právnímu předchůdci žalobkyně toliko , částka, a zůstal nedoplatek neuhrazené jistiny ve výši , částka, , když na jistinu bylo započteno , částka, , zbytek byl započten na souhrnný poplatek ve výši , částka, a průběžné sankční poplatky ve výši , částka, . Žalobkyně se žalobou s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala po postoupení pohledávky a jejího oznámení dne , datum, jistiny ve výši , částka, , souhrnného poplatku ve výši , částka, , smluvní pokuty 0,1 % denně, která byla kapitalizována ke dni , datum, na částku , částka, , zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni , datum, ve výši , částka, , sankčních poplatků ve výši , částka, za zahájení vymáhání a upomínky dle ujednání v čl. Postup při prodlení zákazníka. Smlouvou o postoupení pohledávky právní předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku. Dále žádá úrok 11,75 % ročně z jistiny a úrok z prodlení v zákonné výši 11,75 % ročně z jistiny od , datum, . Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila v tom smyslu, že (právní předchůdce) řádně provedl ověření schopnosti osoby žalované splácet spotřebitelský úvěr, a to konfrontací doložených údajů žalovanou osobou s registry (interní registry, Solus, insolvenční rejstřík apod.). Dále polemizoval s právním posouzením některých okresních soudů a finančního arbitra, a k samotnému procesu kontroly úvěruschopnosti uvedl, že v BRKI, NRKI ani SOLUS nezjistil žádný negativní záznam, dále z centrální evidence exekucí ani insolvenčního rejstříku nezjistil negativní skutečnosti, a především vyházel z údajů žalované osoby ohledně příjmů a výdajů vyplněnými do „zákaznické karty“, které byly ověřeny oproti dokladům v ní uvedených (výplatní pásky, pracovní smlouva apod.). Zde uvedl dlužník příjem , částka, (ověřeno Pracovní smlouvou a výpisy z účtu za měsíc , datum, ) a „další příjem“ ve výši , částka, (celkem , částka, čisté měsíční příjmy). Výdaje jsou dle žalobkyně neověřitelné, resp. sdělené údaje byly konfrontovány s právními instituty (např. životní minimum) a statistickými daty. Žalující strana dále aplikovala na zjištěné údaje vybrané skóringové modely. Dále bylo odkázáno na několik rozhodnutí soudů, kterými podporuje své stanovisko, že právní úprava nestanoví přesný postup a povinnosti, které musí poskytovatel úvěru splnit, a ověřování příjmů a výdajů spotřebitele proto není její povinností, pokud je nahradí jinými způsoby ověření.2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila.3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den , datum, , a následně po žádosti o lhůtu z důvodu poučení soudu dle § 118a odst. 1, resp. 3 o.s.ř., na den , datum, . Na jednání se dostavila pouze žalobkyně, žalovaná se bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání, ačkoli jí bylo předvolání řádně doručeno. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v její nepřítomnosti a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním (z uvedených listinných důkazů).4. Na žalobkyni byla postoupena pohledávka (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávky ze dne , datum, a oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, ) za žalovanou z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, , jejímž obsahem byl jednak závazek právního předchůdce žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši , částka, v hotovosti ke dni podpisu smlouvy, a jednak závazek žalované vrátit tyto finanční prostředky spolu se souhrnným poplatkem v celkové výši , částka, , sestávající z částky za poplatek za zpracování zápůjčky ve výši , částka, , za vedení účtu ve výši , částka, a úrokem ve sjednané kapitalizované výši , částka, , přičemž dále je sjednáno, že úroková sazba po celou dobu platnosti smlouvy je 14 % ročně (smlouva byla uzavřena na dobu určitou a její účinnost trvá od uzavření smlouvy do sjednané splatnosti poslední splátky dle čl. 9.1 smluvních podmínek). Závazek osoby žalované spočíval ve vrácení jistiny, včetně souhrnného poplatku, v 36 měsíčních hotovostních splátkách ve výši , částka, , počínaje posledním dnem „měsíčního období“, které začíná běžet 5. dnem ode dne uzavření smlouvy, a to pod ztrátou výhody splátek k nejbližšímu termínu další splátky, pokud je s předchozí splátkou dlužník v prodlení (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a smluvních podmínek, které jsou k ní připojeny). Ze samotného tvrzení žalobkyně o sjednaných částkách jistiny, souhrnného poplatku a nesplaceného zůstatku vyplývá, že žalovaná osoba na tuto smlouvu uhradila celkem , částka, . Právní předchůdce žalobkyně ověřoval úvěruschopnost žalované na základě dotazníkového šetření za účasti žalované, které následně ověřoval pomocí předložených dokladů, které byly zaznamenány do tzv. zákaznické karty. Žalobkyně předložila k výzvě soudu „zákaznickou kartu“, kde byly vyznačeny doklady, ze kterých byl ověřen příjem žalované ve výši , částka, měsíčně (pracovní smlouva zaměstnavatele , zaměstnavatel, , adresa, a výplatní pásky za měsíce , datum, . Dále žalovaná údajně uvedla, že má „další čisté příjmy” ve výši , částka, , což ovšem není pro ověření úvěruschopnosti relevantní za situace, kdy není jakkoli specifikováno, jaké příjmy to jsou, a nejsou zjevně nijak doloženy, a to ani právě takovým způsobem, kterého se domáhala žalobkyně. Výdaje byly uvedeny jako odhadované ve výši , částka, bez bližšího upřesnění, a dále byly vyznačeny výdaje na další splátky zápůjček ve výši , částka, . Ze zákaznické karty dále vyplývá, že žalovaná má 1 x vyživovací povinnost a je svobodná (zjištěno ze zákaznické karty ze dne , datum, ). Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne , datum, k zaplacení dlužné částky do 10 dní, výzvu odeslala dne , datum, , nicméně žalovaná již dále neplnila ničeho, a to ani na pozdější předžalobní výzvu zástupce žalobkyně (zjištěno ze oznámení o postoupení pohledávek ze dne , datum, , podacího lístku ze dne , datum, a předžalobní výzvy ze dne , datum, vč. podacího lístku). Z dalších listinných důkazů soud s ohledem na právní posouzení (srov. níže) nezjistil další relevantní skutečnosti.5. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen o.z.), na níž se vztahuje rovněž zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů (dále jen „ZSÚ“).6. Podle ust. § 75 ZSÚ je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí.7. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle ust. § 1879