38 C 46/2026-44 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne , datum, uplatila žalobkyně vůči žalovanému právo na zaplacení , částka, , kapitalizovaného úroku , částka, , smluvního úroku ve výši 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši , částka, od , datum, do , datum, , a úroku z prodlení ve výši 11,50 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že dne , datum, uzavřela s žalovaným smlouvu č. , hodnota, o revolvingovém úvěru. Žalovaný měl možnost na základě úvěrového rámce ve sjednané výši , částka, čerpat opakovaně finanční prostředky, které byl povinen dle sjednaných podmínek žalobkyni vrátit spolu s úrokem, a to v pravidelných měsíčních splátkách o minimální výši 2,97 % z výše sjednaného úvěrového rámce vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Žalovaný takto čerpal za dobu trvání úvěru celkem , částka, , přičemž celkem na poskytnutý úvěr žalobkyni uhradil , částka, (ohledně rozdělu těchto úhrad na jistinu, úroky či poplatky odkázala žalobkyni na přiložený splátkový kalendář). Pro porušení povinnosti splácení úvěru přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru, a to ke dni , datum, ; dopisem z téhož dne vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru. Žalovanému rovněž zaslala předžalobní výzvu. Žalovaný již po zesplatnění ničeho na svůj dluh z úvěrové smlouvy neuhradil. Z částky , částka, pak dle žalobkyně , částka, tvoří nesplacená jistina úvěru, částku , částka, poplatky za pojištění, částku , částka, náklady na vymáhání a částku , částka, vyúčtované smluvní pokuty. Kapitalizovaný úrok , částka, je představován součtem zbylých nesplacených úroků, vynesených v jednotlivých předepsaných splátkách do zesplatnění úvěru, a obchodního úroku z jistiny (24,88 % ročně), kapitalizovaného ke dni sepsání žaloby.2. Z hlediska posuzování úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy žalobkyně v žalobě tvrdila, že k tomu přistoupila zejména kontrolou v několika registrech nebo dostupných databázích (v tom odkázala na přílohu žaloby označenou jako „karta klienta“), dále výpočtem tzv. „MLS“ jakožto částky, která klientovi po odečtení všech mandatorních výdajů zbývá, a „důsledným zjišťováním kreditního skóre“ žalovaného. Odkázala na k žalobě přiloženou zprávu z Nebankovního registru klientských informací (dále jen „NRKI“). Dále žalobkyně argumentovala, že zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „z. s. ú.“) umožňuje úvěrujícímu ověřovat tvrzení klienta a jejich pravdivost mimo jiné i pomocí tzv. automatizovaných modelů, přičemž tuto možnost využívá i žalobkyně, která pomocí výpočtu tzv. credit scoringu dokáže velmi přesně určit pravděpodobnost dodržení úvěrových závazků ze strany klienta. Tímto modelem žalobkyně „posuzuje a verifikuje spotřebitelovu příjmovou a výdajovou stránku“. Žalobkyně podotkla, že „statistický model také umožňuje identifikovat pravděpodobnou výši příjmu, které je spotřebitel schopen dlouhodobě dosahovat“. Žalobkyně dále argumentovala ohledně funkčnosti a efektivity jí aplikovaného modelu.3. Soud elektronický platební rozkaz nevydal, neboť žalobkyní uplatněné právo nevyplývalo (bezezbytku) z žalobkyní uvedených skutečností [§ 172 odst. 1 věta první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“)]. Žalobkyně totiž mj. uplatnila právo na zaplacení smluvního úroku v sazbě 12 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, k tomu v žalobě uvedla, že úvěr zesplatnila k , datum, , a že tedy smluvní úrok požaduje žalobou od 91. dne prodlení ve výši odpovídající limitaci stanovené § 122 z. s. ú., tj. pouze ve výši odpovídající zákonné sazbě úroku z prodlení. V rozhodné době však sazba úroku z prodlení činila toliko 11,50 % ročně, a proto mohla žalobkyně v žalobě důvodně uplatnit počínaje 91. dnem prodlení žalovaného pouze tuto výši smluvního úroku.4. Jelikož soud elektronický platební rozkaz nevydal a pokračoval v řízení, vznikla žalobkyni povinnost doplatit soudní poplatek za návrh na zahájení řízení. Žalobkyně totiž s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu zaplatila s poplatek ve výši , částka, (odpovídající sazbě 4 % ze základu poplatku dle položky 2 bodu 1 písm. c) Sazebníku soudních poplatků, jenž je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“). Podle položky 2 bodu 2 Sazebníku však platí, že pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky 1 bodu 1 písm. b) Sazebníku pak činí poplatek za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění 5 % z této částky (základu poplatku). Soud proto výrokem I tohoto rozsudku doměřil žalobkyni soudní poplatek za návrh na zahájení řízení, a to ve výši odpovídající 1 % základu poplatku, tj. , částka, . Lhůtu k zaplacení poplatku v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud s ohledem na skutečnost, že poplatek byl doměřen současně s vydáním rozhodnutí ve věci samé, a proto není třeba trvat na zákonem předvídané patnáctidenní lhůtě, když žalobkyni v případě nedodržení lhůty nehrozí v této procesní situaci zastavení řízení.5. Usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzval soud žalobkyni k doplnění žaloby o tvrzení, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet úvěr, a k označení důkazů k prokázání doplněných tvrzení; zejména pak zda žalovaným sdělený údaj o měsíčním čistém příjmu , částka, , jenž měl plynout žalovanému ze zaměstnání, jakýmkoli žalobkyně způsobem ověřovala. Současně soud žalobkyni vyzval, aby doplnila svá žalobní tvrzení (a k nim označila a předložila důkazy) týkající se výše úvěrového rámce ve výši , částka, , když z žalobkyní dosud předložených důkazů vyplývalo toliko sjednání úvěrového rámce revolvingového úvěru ve výši , částka, .6. Žalobkyně doplnila žalobu podáním ze dne , datum, . V něm přiblížila podstatu a způsob výpočtu MLS, při němž vycházela z měsíčního příjmu žalovaného , částka, . Rovněž uvedla, že u jiných registrů než NRKI byla provedena lustrace žalovaného s negativním výsledkem (žalovaný nebyl nalezen), a proto nebylo možné poskytnout výstup z těchto ostatních registrů, který by bylo srovnatelný s úvěrovou zprávou z NRKI. Žalobkyně tedy z NRKI zjistila výši a splácení jiných finančních závazků žalovaného či jeho domácnosti, zahrnula je do výdajové stránky i do výpočtu MLS. Žalobkyně zdůraznila, že žalovaný plnil své závazky z dané smlouvy o úvěru v období od prosince 2018 do května 2025, což prokazuje, že byl schopen úvěr splácet (k tomu žalobkyně mj. citovala z rozsudku Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . K výzvě soudu ohledně toho, zda byl úvěrový rámec skutečně sjednán původně ve výši , částka, , či zda byl na tuto výši v posléze postupně navyšován, žalobkyně doplnila, že původně byl sjednán rámec , částka, , a že dne , datum, došlo ke změně jeho výše na , částka, . Při tomto navýšení vyšla žalobkyně ze „započítaného příjmu“ žalovaného ve výši , částka, měsíčně, znovu provedla lustrace žalovaného (mj. v NRKI a insolvenčním rejstříku) a vypočetla MLS.7. Žalovaný se k žalobě písemně nevyjádřil (ač k tomu byl soudem vyzván v usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).8. Soud provedl jednání ve věci samé dne , datum, , a to v nepřítomnosti žalovaného, který se k jednání, ač byv řádně a včas předvolán, bez omluvy nedostavil (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).9. Při jednání žalobkyně doplnila, že úvěrový rámec byl z původní částky , částka, na částku , částka, navýšen dodatkem z , datum, , z částky , částka, na částku , částka, dodatkem z , datum, , z částky , částka, na částku , částka, dodatkem z , datum, a z částky , částka, na částku , částka, již doloženým dodatkem z , datum, .10. Soud z provedených listinných důkazů učinil následující dílčí skutková zjištění.11. Z listiny úvěrová smlouva č. , hodnota, – Flexibilní půjčka – revolvingový úvěr soud zjistil, že žalobkyně a žalovaný se dne , datum, dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěrový rámec , částka, , z něhož bude žalovaný moci čerpat úvěrové prostředky, a že žalovaný bude žalobkyni čerpané prostředky vracet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 2,97 % z úvěrového rámce (tj. , částka, ) vč. poplatků a úroku ve výši 24,88 % ročně. Čerpání úvěru mělo proběhnout na základě této dohody ve výši , částka, převodem na účet žalovaného č. , č. účtu, . Žalovaný měl úvěr splácet bezhotovostně převody na účet žalobkyně č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, . Žalovaný předtím žalobkyni sdělil, že dosahuje měsíčního čistého příjmu , částka, ze zaměstnání u , právnická osoba, . (kde je zaměstnán od září 2012), nevyživuje žádné dítě, bydlí ve vlastním domě či bytu, dosáhl středoškolského vzdělání, je svobodný.12. Z listiny Karta klienta z , datum, soud zjistil, že tuto listinu (elektronický dokument) vyhotovila žalobkyn