11 C 123/2018-204 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobci se podanou žalobou domáhají po žalovaných zaplacení částky 37 500 Kč s úrokem z prodlení od 27. 11. 2018 do zaplacení s tím, že žalovaní užívají bez právního důvodu část pozemku žalobců parc. [číslo] v kat. území [obec] u [obec] o výměře cca 2 500 m2, když si tuto část svévolně zaplotili, užívají ji ke skladování materiálu a věcí, vystavěli si zde drobné stavby a minimálně od roku 2015, kdy byla vytyčena hranice mezi pozemkem žalovaných parc. [číslo] pozemkem žalobců, odmítají pozemek vyklidit a za jeho užívání nehradí žádnou úplatu. Žalobci vyzvali žalované k úhradě bezdůvodného obohacení za užívání části pozemku za období od 1. 12. 2015 do 30. 11. 2018 v celkové částce 37 500 Kč, když považují v daném místě a čase za obvyklé nájemné částku 5 Kč za m2 za rok. 2. Žalovaní nárok žalobců na zaplacení bezdůvodného obohacení neuznávají, tvrdí, že se stali vlastníky části pozemku žalobců na základě vydržení a vznesli vzájemný návrh na určení vlastnického práva. Uvedli, že na základě kupní smlouvy ze dne 23. 4. 1981, registrované bývalým Státním notářstvím v [obec] dne 30. 10. 1981, se žalovaní stali vlastníky pozemkových parcel [číslo] v obci [obec] a v [katastrální uzemí] [příjmení]. V kupní smlouvě jsou obě pozemkové parcely označeny tak, jak byly nemovitosti označeny v evidenci nemovitostí, tj. jako zahrady. V čl. II. kupní smlouvy je kromě jiného uvedeno, že„ prodávající manželé [jméno] a [jméno] [jméno] kupujícím prodávají svoji zahradu, podle stavu dnešního, jak je smluvním stranám znám, v těch mezích a hranicích, jak prodávající pozemek užívali nebo k tomu byli oprávněni …“. V čl. IV. si prodávající vyhradili na dobu dvou let, tj. do konce roku 1982, právo užívat část převáděného pozemku ve výměře 1000m2. Zahrada byla v době koupě tvořena jednotným a udržovaným travním porostem, rovnoměrně osázeným množstvím ovocných strom různého stáří a různých druhů. Hranice zahrady byly kromě dřevěného ohrazení přirozeně tvořeny zřetelným přechodem mezi travním porostem zahrady a ornicí sousedních polí a dobytkem spásaných pastvin a dále též zřetelným přechodem mezi travním porostem zahrady a sousedící polní cestou. Hranice byly zřejmé i ze způsobu, jakým byla zahrada osázena ovocnými stromy, tedy prakticky na všech stranách zahrady, zejména pak na horní levé, sporné části zahrady (při pohledy od brány do zahrady), kde jsou i dnes pařezy od stromů (švestek) vysázené v přímce. V době koupě byla zahrada ohraničena dřevěným ohrazením z důvodu, že se v blízkosti zahrady nacházely mimo jiné i pastviny pro dobytek. Toto ohrazení však bylo na mnoha místech poškozeno a nebylo udržováno. Žalovaní se rozhodli nahradit dřevěné ohrazení plotem, který by lépe zajišťoval ochranu zahrady. Na základě žádosti žalovaného 1) bylo vydáno dne 26. 2. 1982 Místním národním výborem v [obec] stavební povolení [číslo jednací] pro provedení stavby plotu kolem zahrady dle dokumentace ověřené stavební komisí. Plot byl následně postaven. Žalovaní užívali zahradu velice intenzivně do doby, než se jejich zdravotní stav v důsledku vyššího věku zhoršil natolik, že jim v intenzivním užívání zahrady bránil. Žalovaní sklízeli ovoce ze vzrostlých stromů (třešně, jablka, švestky, hrušky a další). Přebytky výpěstků žalovaní dodávali do výkupu ovoce a zeleniny. Usušené seno žalovaní dodávali Státnímu statku se sídlem v [obec]. Žalovaní na zahradě chovali i drobné zvířectvo (králíky, slepice a ovce). Původním majitelům žalovaní umožnili po určitou dobu po koupi zahrady nadále využívat část zahrady (jak mezi nimi bylo v kupní smlouvě dohodnuto) k pěstování vlastní zeleniny a k sekání trávy. Ze strany žalovaných nikdy nedošlo k pochybnostem o tom, zda užívají zahradu, kterou si na základě shora uvedené kupní smlouvy zakoupili. Z hlediska rozsahu užívání žalovaní navázali na rozsah, v němž zahradu užívali prodávající manželé [jméno]. Teprve na základě dopisu [jméno] [příjmení] z roku 2013 žalovaní zjistili, že skutečně užívají část pozemku [číslo] který patří do spoluvlastnictví žalobců. Tuto část pozemku užívali k roku 2013 po dobu více než třiceti let. Žalovaní mají za to, že jako oprávnění držitelé splnili podmínky vydržení k 1. 11. 1991, je-li vycházeno z data registrace kupní smlouvy, zahradu však užívali již na jaře a v létě 1981. Po celou dobu užívání zahrady nedošlo k žádnému sporu mezi žalovanými a vlastníky sousedních pozemků o rozsah užívání či hranici pozemků. Ani v rámci shora uvedeného stavebního řízení (povolení výstavby plotu) nedošlo k narušení dobré víry žalovaných. Žalovaní nebyli nikdy upozorňováni [jméno] [příjmení] ani žádnou jinou osobou na zábor sousedního pozemku. [jméno] [příjmení] v době budování plotu zahradu s žalovanými jako s jejími novými vlastníky spoluužívala, a to po dobu dalších přibližně deseti roků. Při sepsání smlouvy na Státním notářství [obec] bylo uvedeno, že na pozemcích nejsou žádné stromy a ani oplocení, když účastníci smlouvy toto uvedli, aby ušetřili náklady za znalecký posudek a za další poplatky, neboť případné stavby (i ploty) a trvalé porosty byly běžně oceňovány a jejich převod byl zpoplatněn. Takto mohl notář stanovit cenu nemovitostí prostým násobkem jejich celkové výměry a ceny 4 Kč za metr čtvereční. Zahrada, kterou zakoupili žalovaní v roce 1981, existovala již v roce 1962 a od roku 1962 do současné doby se tvar zahrady v terénu nezměnil. Syn žalovaných [jméno] [celé jméno žalovaného] zjistil, že v roce 1962 bylo prováděno letecké fotografování sporem dotčeného území, a z této fotodokumentace je zřejmé, že již v tomto roce byla zahrada osázena množstvím stromů a tvar zahrady odpovídal z podstatné části tvaru zahrady v době, kdy ji žalovaní kupovali, tedy fakticky dnešnímu stavu. Nejpozději v roce 1985 byla zahrada po celém obvodu oplocena plotem. Žalovaní mají pochybnosti o tvrzení žalobců, že se řádně ujali svých vlastnických práv, když do současné doby nezjistili, že sporný je i další pozemek parc. [číslo] v kat. území [obec] u [obec]; žalovaní pak v rámci koncentrace řízení rozšířili svůj návrh i na určení vlastnického práva k této pozemkové parcele či její části, když změna vzájemného návrhu byla připuštěna usnesením ze dne 9. 8. 2019, č.j. 11 C 123/2018-78. 3. Žalobci popírají pravou a poctivou držbu žalovaných. Ti kupní smlouvou sepsanou dne 23. 4. 1981 notářským zápisem [spisová značka], NZ [číslo], koupili od manželů [příjmení] jednoznačně identifikované pozemkové parcely dle evidence nemovitostí označené jako parcela parc. [číslo] zahrada o výměře 1 942 m2 a parcela parc. [číslo] zahrada o výměře 4 531 m2 (celková výměra kupovaných pozemků byla 6 473 m2), pozemky nebyly oploceny. Ke dni prodeje těchto pozemků nebyli manželé [jméno] vlastníky sporné parcely parc. [číslo] protože tuto nabídli v roce 1973 bezúplatně státu spolu s ostatními zemědělskými pozemky. Až rozhodnutím Okresního úřadu [obec], okresního pozemkového úřadu čj. [číslo] [příjmení] ze dne 12. 6. 1995 bylo k pozemku parc. [číslo] o výměře 4328 m2 (tehdy vedena ve zjednodušené evidenci podle původního pozemkového katastru jako část parcely dle katastru nemovitostí [číslo]) obnoveno vlastnické právo již jen paní [jméno] [příjmení]. Ke dni koupě pozemků v roce 1981 věděli žalovaní, že kupují pouze pozemky parc. [číslo] jejichž hranice byla v tehdejší katastrální mapě jednoznačně a zřetelně určena a tuto hranici znali (skleník a maringotka postaveny právě před hranicí s pozemkem [číslo]) a mohli si ji ověřit i nahlédnutím do katastru nemovitostí. Za hranici svých pozemků se žalovaní začali rozšiřovat svévolně až po jejich koupi v roce 1981, kdy na sousední pozemek [číslo] začali nejprve umisťovat nepotřebné věci ze svých pozemků, potom zde neoprávněně umístili oplocení. Postupným zaplocováním se dostali dokonce i do konfliktu se ZD [obec], kdy následně odstranili oplocení pro ovce. Na neoprávněný zábor sousedního pozemku [číslo] byli žalovaní upozorněni jak paní [jméno] [příjmení], tak potom další majitelkou paní [jméno] [příjmení] a nakonec i žalobci; výzvy byly nejprve ústní, nakonec písemné. [příjmení] o užívání části pozemku [číslo] vyvrcholily v roce 2013, kdy byli žalovaní vyzváni písemně k vyklizení pozemku paní [jméno] [příjmení]. Hned po písemné výzvě ze dne 4. 5. 2013 žalovaní navštívili paní [příjmení] s tím, že jsou si vědomi skutečnosti, že fakticky užívají více pozemků než jim náleží a chtěli se dohodnout na odkupu užívané části pozemku. Při probíhající digitalizaci nesporovali hranice a nesporovali hranice ani při podpisu zaměření hranic v roce 2015. Od roku 2013 se všech jednání, jejichž cílem mělo být narovnat neoprávněné užívání pozemku [číslo] žalovanými, účastnil žalobce a), který v roce 2014 získal spolu s manželkou ke všem pozemkům paní [příjmení], tedy i k předmětnému pozemku, vlastnické právo, a objednal vytyčení hranice mezi pozemky [číslo] a [číslo] – byl vypracován vytyčovací náčrt [číslo] 2014 ze dne 10. 3. 2015, který žalovaný 1) odsouhlasil. Následovala jednání mezi účastníky za účasti právních zástupců. Žalobci a jeji