14 C 144/2021-27 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 11 639 Kč s tím, že žalobce se žalovaným uzavřeli smlouvu pomocí prostředků komunikace na dálku, podepsána byla prostřednictvím zaslaného SMS kódu. Žalobce poskytuje svým klientům možnost nákupu zboží ve vybraných e-shopech a zaplacení až po vyzkoušení zboží. Žalobce se zavazuje e-shopům uhradit cenu zboží za zákazníka a ten, pokud od smlouvy do 14ti dnů neodstoupí, hradí cenu žalobci. Žalovanému byla zřízena služba Twisto účet s limitem odložených plateb až 30 000 Kč. Žalovaný využil nákup za 9 990 Kč, celkem dluží 11 639 Kč včetně poplatku za prodloužení splatnosti v případě, že si zboží po 14 dnech ponechá. Dlužné poplatky jsou stanoveny podle počtu dnů po splatnosti vyúčtování od 150 Kč do 650 Kč Celkem činí dlužné poplatky částku 1 649 Kč. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. V žalobě byla žalovaný označen stejně jako ve smlouvě jako [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného]. Taková osoba však neexistuje, byť byl takto označen i v žalobách jiných žalobců, což je soudu známo z předešlé činnosti, a to včetně fotografie občanského průkazu. Občanský průkaz, který takto označený žalovaný používá, však byl vydán [celé jméno žalovaného], [datum narození], bytem [adresa žalovaného]. Je zřejmé, že žalovaný uvedl nesprávné označení svého bydliště a data narození, soudem však byl ztotožněn podle zprávy [stát. instituce] a o vydaném občanském průkazu. 3. Soud jednal bez přítomnosti žalovaného, který se na doručené předvolání nedostavil, o odročení nepožádal, svou neúčast neomluvil (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.). 4. Soud vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalobce a žalovaný uzavřeli dne 5.11.2019 smlouvu, podle které byl žalovanému zřízen Twisto účet a žalovaný měl možnost realizovat platby prostřednictvím tohoto účtu a byl povinen řádně hradit vyúčtování plateb a nákupů, a to alespoň 10% všech dosud neuhrazených čerpání. (zjištěno ze smlouvy ze dne 5.11.2019). Twisto účet je veden tak, že klientovi je vystaveno měsíční vyúčtování a je na něm, kolik (nejméně však 10%) z tohoto vyúčtování uhradí, zbylá částka je odložena a zatížena poplatkem za odložení ve výši dle odložené částky a ceníku. Pokud není uhrazeno alespoň 10% částky, pak je klientovi účtována náhrada účelně vynaložených nákladů od 150 Kč (5 dnů po splatnosti) až do 650 Kč + 10% z celkového vyúčtování (30 a více dnů po splatnosti) (zjištěno z obchodních podmínek). Žalovaný si objednal na e-shopu [příjmení] [příjmení] [jméno] za 9 990 Kč, tento e-shop má se žalobcem smlouvu o poskytování služby Twisto (zjištěno ze smlouvy o poskytování služby Twisto a objednávky z 11.11.2019). Žalovanému bylo vystaveno vyúčtování, v němž je účtována cena zboží 9 990 Kč, která měla být uhrazena k 15.12.2019, čtyřikrát poplatek za prodlení 100 Kč, jednou 150 Kč a jednou 1 099 Kč, ten je k 14.1.2020 (zjištěno z vyúčtování). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky a podacího archu). 5. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se ve své podstatě jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí úvěru – nazvaného odložená platba, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a násl. obč. z. 6. Podle ust. § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 9. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 10. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 11. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 12. Podle ust. § 86 odst.1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle ust. § 95 odst.1 ZSÚ před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru jiném než na bydlení, musí být spotřebiteli poskytnuty informace o a) druhu spotřebitelského úvěru, b) kontaktních údajích poskytovatele, popřípadě zprostředkovatele, zejména poštovní adrese pro doručování, telefonním čísle, popřípadě adrese pro doručování elektronické pošty, c) celkové výši spotřebitelského úvěru a podmínkách jeho čerpání, d) době trvání spotřebitelského úvěru, e) zboží nebo službě a o jejich ceně, která by byla placena bez využití spotřebitelského úvěru, v případě spotřebitelského úvěru ve formě odložené platby za zboží nebo službu a smlouvy o vázaném spotřebitelském úvěru, f) zápůjční úrokové sazbě, podmínkách upravujících použití této sazby a popřípadě o jakémkoliv indexu nebo referenční úrokové sazbě použitelné pro počáteční úrokovou sazbu, jakož i o době, podmínkách a postupu pro změnu zápůjční úrokové sazby; uplatňují-li se za různých okolností různé úrokové sazby, uvádějí se výše uvedené informace o všech zápůjčních úrokových sazbách, g) celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, a roční procentní sazbě nákladů na spotřebitelský úvěr, která musí být dále vysvětlena prostřednictvím reprezentativního příkladu s uvedením veškerých předpokladů použitých pro její výpočet, u které je poskytovatel povinen zohlednit požadavky na spotřebitelský úvěr, které mu spotřebitel sdělil; stanoví-li smlouva o spotřebitelském úvěru různé způsoby čerpání s různými poplatky nebo zápůjčními úrokovými sazbami a použije-li poskytovatel předpoklad uvedený v části 2 bodě 2 přílohy č. 1 k tomuto zákonu, uvede, že jiné mechanismy čerpání uplatňované na tento typ spotřebitelského úvěru mohou vést k vyšším ročním procentním sazbám nákladů na spotřebitelský úvěr, h) výši, počtu a četnosti plateb, jež má spotřebitel provést, popřípadě o způsobu přiřazování plateb k jednotlivým dlužným částkám s různými zápůjčními úrokovými sazbami pro účely splácení, i) platbách za vedení jednoho nebo více účtů zaznamenávajících platební transakce a čerpání, ledaže je otevření účtu nepovinné, dále o platbách za používání platebních prostředků pro platební transakce i čerpání a o veškerých ostatních platbách vy