5 C 200/2021-43 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 30.183,70 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o revolvingovém úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému úvěr do částky 30.000 Kč. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 27.711,70 Kč, poplatků ve výši 2.472 Kč, úroků z úvěru a úroků z prodlení. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 27. 5. 2019, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěrového limitu do částky 10.000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit spolu s úroky ve výši 16,90 % ročně v pravidelných měsíčních splátkách. Smluvní podmínky a výši poplatků soud zjistil z Všeobecných obchodních podmínek [právnická osoba] Soukromá klientela a [právnická osoba], pro bankovní obchody. Z poslední výzvy k úhradě dlužné částky a výpovědi smlouvy ze dne 22. 11. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce upomenul žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost zesplatnění dluhu. Z rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne 25. 12. 2019 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce k tomuto dni zesplatnil dluh žalovaného. Z listiny nazvané„ poklady pre súdne konanie“ soud zjistil čerpání úvěru žalovaným a splátky žalovaného na dluh, dlužná jistina činila celkem 27.711,70 Kč, úroky 6.355,30 Kč a poplatky 2.472 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 30. 11. 2020, dohody o úplatě, přílohy č. 1 – seznamu pohledávek a potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne 4. 12. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno sdělením ze dne 28. 12. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 3. 2. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěrový limit. Žalovaný úvěr čerpal, sjednané splátky však řádně a včas nesplácel. Právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovaným žalobci. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou jistinu spolu s poplatky a úroky dle ust. § 1802 a násl. o.z. a se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Vzhledem k tomu, že řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota nepřevyšuje 50.000 Kč, byla náhrada nákladů omezena dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1.208 Kč, z částky 1.500 Kč za 3 úkony právní služby po 500 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 378 Kč. Celková náhrada nákladů činí 3.386 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.