7 C 249/2020-14 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení [částka] s příslušenstvím v podobě úroků a úroků z prodlení s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku. Uvedl, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobce, spol. [právnická osoba] (dále předchůdce), uzavřeli dne [datum] smlouvu o zápůjčce [číslo] jejíž nedílnou součástí byly Smluvní podmínky otištěné na zadní straně smlouvy. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl [částka] a žalovaná se je zavázala žalobci vrátit formou 60 týdenních splátek po [částka] do [datum] spolu s poplatkem v celkové výši [částka] odpovídající součtu kapitalizovaných úroků ve výši [částka] za dobu řádného splácení zápůjčky s úrokovou sazbou 19,98 % ročně, odměny za administrativní zpracování zápůjčky [částka] a nákladů za hotovostní inkaso [částka] (dále inkaso). Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, poslední splátku uhradila [datum]. Ke dni [datum] dosahovala dlužná jistina [částka] a dlužný poplatek [částka]. Žalovaná na svůj dluh uhradilo toliko [částka]. Ke dni [datum] poté předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobce, který tak nyní požaduje nejen úhradu zbývající části jistiny a poplatku, ale i úroků z prodlení od [datum]. 2. Usneseními ze dne 21.12.2020, č.j. 7C 249/2020-9 a č.j. 7C 249/2020-10 soud vyzval žalovanou, aby se ve lhůtě 15ti dnů od doručení usnesení písemně vyjádřila k žalobě, která je připojena. Současně, aby v téže lhůtě sdělila soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaná byla poučena o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). S ohledem na nečinnost žalované a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce má soud za prokázané, že spolu předchůdce s žalovanou dne [datum] uzavřeli smlouvu, jíž předchůdce poskytl žalované v hotovosti při podpisu této smlouvy částku ve výši [částka] a žalovaná se mu ji zavázala vrátit ve formě 60 týdenních (sedmidenních) splátek po [částka], resp. [částka] u splátky poslední spolu s dohodnutým poplatkem v celkové výši [částka]. Daný poplatek přitom sestával z úroku [částka], poplatku za administrativní činnost [částka] a poplatku za hotovostní režim splátek [částka]. Za nedílnou součást smlouvy jsou označeny Smluvní podmínky s tím, že se nacházejí na její zadní straně. Listina (smlouva o zápůjčce) je přitom opatřena podpisem žalované a rozhodné údaje jsou do ní vepsány rukou. Na zadní straně této listiny jsou však vytištěna toliko Další ustanovení týkající se ochrany osobních údajů žalovaného, čísla smlouvy a připravený formulář pro oznámení odstoupení od smlouvy. 4. Ke smlouvě byly přiloženy Smluvní podmínky Smlouvy o zápůjčce. Dle těchto podmínek dosahuje RPSN 63,93 % (čl.3) a úroková sazba 19,98 % (čl. 4). V čl. 12 je poté upraveno právo předchůdce na vyrovnání celého dluhu, pakliže by se žalovaný dostal do prodlení s plněním a v čl. 19 právo žalované na odstoupení od této smlouvy. 5. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek a přílohy [číslo] této smlouvy má soud za prokázané, že předchůdce uzavřel se žalobcem smlouvu, na jejímž základě došlo ke dni [datum] k postoupení pohledávky předchůdce za žalovanou z výše uvedené smlouvy na žalobce. Téhož dne byla poté tato skutečnost žalované oznámena (oznámení o postoupení pohledávky a příslušný podací lístek). 6. Podle výzvy ze dne [datum] a příslušného podacího lístku byla žalované žalobcem téhož dne zaslána předžalobní upomínka. 7. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 8. Dne [datum] spolu předchůdce a žalovaná uzavřeli smlouvu, na jejímž základě předchůdce žalované poskytl [částka] a žalovaná se mu jí zavázala vrátit formou 60 pravidelných týdenních splátek po [částka], resp. [částka] spolu se smluveným poplatkem v celkové výši [částka]. Poplatek přitom sestával z kapitalizovaných úroků [částka], administrativního poplatku [částka] a poplatku za hotovostní režim [částka] Smlouva přitom měla formulářovou podobu a byla podepsána žalovanou. Její nedílnou součástí byly Smluvní podmínky, které byly ke smlouvě přiloženy a nebyly podepsány žádnou ze stran. V podmínkách přitom byly obsaženy základní smluvní ujednání ohledně úroků, RPSN, možnosti zesplatnění a možnosti odstoupení od smlouvy. Žalovaná nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, když uhradila toliko [částka], předchůdce proto svou pohledávku zesplatnil a následně ji postoupil smlouvou o postoupení pohledávek na žalobce. 9. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do [datum] (dále ZSÚ). 10. Podle § 2390 o. z. přenechává smlouvou o zápůjčce zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu. 11. Dle § [číslo] odst. 1 lze při peněžité zápůjčce ujednat úroky. 12. Ust. § 1813 o. z. stanoví, že se má za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Ust. § 1815 o. z. uvádí, že se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. V § 1813an. o.z. je provedena směrnice rady [číslo] ze dne [datum] o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranně formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech, navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry), je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady [číslo] je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 13. Z § 1813 o.z. tedy vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 o.z.) a zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tedy taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 14. Podle § 1814 písm. f/ o.z. se poté zvláště zakazují ujednání, která zavazují spotřebitele neodvolatelně k plnění za podmínek, s nimiž neměl možnost seznámit se před uzavřením smlouvy. 1. Dle § 6 ZSÚ a přílohy [číslo] k tomuto zákonu vyžaduje smlouva o spotřebitelském úvěru písemnou formou a musí obsahovat minimálně všechny informace, které stanoví příloha [číslo] k zákonu o spotřebitelském úvěru uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem (není-li však tento požadavek naplněn, neznamená to neplatnost smlouvy jako celku). Jedná se o takové informace, které jsou podstatné pro uzavření smlouvy o úvěru, proto musí být obsahem smlouvy samotné, nikoli až v dalších souvisejících dokumentech, například ve všeobecných obchodních podmínkách, jak vyplývá z nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, v němž Ústavní soud uzavřel, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmějí sloužit k tomu, aby do nich často v nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou. Pokud tak i přesto učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu. Informace ve smlouvě je tedy třeba uvést jasným, výstižným a zřetelným způsobem, přičemž se jedná o požadavek, který je třeba vnímat jako kvalitativní doplněk obecných požadavků na srozumitelnost a určitost právního jednání. Nadto má tento požadavek zajistit dostatečnou čitelnost, přehlednost a logické uspořádání textu tak, aby se v něm průměrný spotřebitel bez potíží orientov