10 C 167/2022 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 56 027,31 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne 14. 12. 2019. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 50 137 Kč, úroku ve výši 3 964,46 Kč, poplatků ve výši 700 Kč, smluvní pokuty ve výši 487 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 50 Kč a pojistného ve výši 688,85 Kč. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 14. 12. 2019, jejím předmětem byl úvěrový rámec ve výši 50 000 Kč s prvním čerpáním ve výši 25 987 Kč, dlužnou částku se žalovaná zavázala uhradit spolu s úroky ve výši 22,68 % ročně, vedle toho žalovaná sjednala pojištění pro úvěr. Z tabulky podrobností k úvěru bylo zjištěno, že žalovaná čerpala dne 13. 12. 2019 částku 25 987 Kč a dne 7. 1. 2020 částku 23 900 Kč, sjednané splátky řádně a včas nehradila. Ze sdělení ze dne 29. 5. 2020 bylo zjištěno, že právní předchůdce žalobce odstoupil od smlouvy o úvěru pro prodlení žalované se splácením s tím, že se úvěr stává splatným ke dni 30. 6. 2020. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 7. 2020 a jejích příloh, potvrzení o přijetí úplaty za postoupení pohledávek ze dne 16. 7. 2020 a předávacího protokolu ze dne 30. 7. 2020 soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno sdělením ze dne 23. 7. 2020. Předžalobní výzvou ze dne 23. 7. 2020 žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu a upozornil ji na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalované úvěrový limit do částky 50 000 Kč. Žalovaná úvěr čerpala, sjednané splátky však nehradila řádně a včas, právní předchůdce žalobce od smlouvy o úvěru odstoupil a pohledávku za žalovanou postoupil žalobci. Soud proto uložil žalované zaplatit žalobci dlužnou jistinu spolu s úroky, poplatky, náklady na vymáhání a smluvní pokutou dle ust. § 2048 a násl. o.z. ve spojení s ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru a pojistným dle ust. § 2758 o.z., tedy celkem 56 027,31 Kč se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaná s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 242 Kč, z částky 10 140 Kč za 3 úkony právní služby po 3 380 Kč dle ust. § 7 a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 900 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 2 318 Kč. Celková náhrada nákladů činí 15 600 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.