10 C 175/2021-64 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Osvojitel podal návrh na zahájení řízení o osvojení zletilých osvojenců, které je obdobou osvojení nezletilého s právními následky osvojení i pro všechny děti osvojenců. Uvedl, že uzavřel v roce 2001 manželství s [celé jméno manželky], matkou osvojenců. Biologičtí otcové osvojenců nejevili o syny zájem. Biologický otec [celé jméno osvojence] se se svým synem nikdy nesetkal a biologický otec [celé jméno osvojence] nejevil o něj zájem od rozvodu s jeho matkou v roce 1998, nestýkal se s ním. Od roku 2002 mají osvojenci příjmení osvojitele. Od roku 2001 žili osvojenci ve společné domácnosti s osvojitelem, který jim nahrazoval otce a staral se o ně jako o vlastní. Osvojitel osvojence považuje za své syny, je s nimi v úzkém kontaktu a oni projevili zájem, aby je osvojil. S osvojením souhlasí i matka osvojenců a rovněž tak osvojenci. Manželky osvojenců s osvojením osvojenců osvojitelem souhlasili, kolizní opatrovníci dětí osvojenců rovněž dali s tímto osvojením souhlas, jelikož tento krok je plně v souladu s jejich oprávněnými zájmy. Z oddacího listu soud zjistil, že osvojitel a [jméno] [příjmení] (nyní [anonymizováno]), matka osvojenců, uzavřeli manželství dne 21.3.2001 ve [obec]. Z rodného listu soud zjistil, že osvojitel se narodil dne [datum]. Z rodného listu osvojence [celé jméno osvojence] soud zjistil, že tento se narodil dne [datum] v [obec] a jako otec je uveden [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] v [obec], a matka [celé jméno manželky], rozená [příjmení], narozená dne [datum] ve [obec]. Z rodného listu osvojence [celé jméno osvojence] soud zjistil, že tento se narodil dne [datum] ve [obec] a jako otec je uveden [jméno] [příjmení], narozený dne [datum] v [obec], a matka [jméno] [příjmení], rozená [příjmení], narozená dne [datum] ve [obec]. Z výpisu z CEO soud zjistil, že [jméno] [příjmení] zemřel dne [datum]. Z účastnických výpovědí osvojitele a osvojenců má soud prokázané, že jsou jejich vztahy dobré, považují se za rodinu, navštěvují se a pomáhají si. Dle oddacího listu a výpisu z CEO soud zjistil, že osvojenec [celé jméno osvojence] uzavřel manželství s [jméno] [příjmení] dne [datum], a osvojenec [celé jméno osvojence] uzavřel manželství s [jméno] [příjmení] [jméno] (od [datum] užívá jméno [anonymizováno]) dne [datum]. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 0 Nc 702/2021-24 ze dne 19.11.2021 soud zjistil, že nezletilé [celé jméno účastnice], narozené dne [datum], dceři osvojence [celé jméno osvojence], byl ustanoven opatrovník pro udělení souhlasu za nezletilou s osvojením [jméno] [příjmení]. Z rozsudku zdejšího soudu č.j. 0 Nc 703/2021-31 ze dne 11.1.2022 soud zjistil, že nezletilému [celé jméno účastníka], narozenému dne [datum], synovi osvojence [celé jméno osvojence], byl ustanoven opatrovník pro udělení souhlasu za nezletilého s osvojením [jméno] [příjmení]. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Osvojenci byli od roku 2001 ve společné domácnosti s osvojitelem, který se o ně staral a sdílel s nimi a jejich matkou společnou domácnost. Díky tomu se mezi nimi vytvořila pevná vazba obdobná vztahu mezi otcem a dítětem. Biologičtí otcové osvojenců o ně nejevili zájem a nestýkali se s nimi. Soud věc po právní stránce posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník, v platném znění (dále o.z.). Ust. § 846 uvádí, že zletilého lze osvojit, není-li to v rozporu s dobrými mravy. Dle § 847 odst. 1 písm. c) o.z. lze zletilého osvojit v případě, kdy osvojitel pečoval o osvojovaného jako o vlastního již v době jeho nezletilosti. Zletilého nelze osvojit, jestliže by to bylo v rozporu s odůvodněným zájmem jeho pokrevních rodičů (§847 odst. 2 o.z.). Podle § 847 o.z. se ustanovení o osvojení nezletilého, včetně ustanovení o následcích osvojení, použijí, s výjimkou § 838 a 839, obdobně. Z § 795 o.z. vyplývá, že předpokladem osvojení je takový vztah mezi osvojitelem a osvojencem, jaký je mezi rodičem a dítětem, nebo že tu jsou alespoň základy takového vztahu. Osvojení nezletilého musí být v souladu s jeho zájmy. O osvojení zletilého rozhodne soud na návrh osoby, která chce zletilého osvojit, a k němuž se připojil zletilý, který má být osvojen (§ 796 odst. 2 o.z.). Dle § 797 o.z. na základě rozhodnutí soudu o osvojení se osvojitel, popřípadě osvojitelé, zapíší do matriky jako rodič, popřípadě rodiče dítěte. Ust. § 799 o.z. uvádí, že se osvojitelem může stát pouze zletilá a svéprávná osoba, zaručuje-li svými osobními vlastnostmi a způsobem života, jakož i důvody a pohnutkami, které jí vedou k osvojení, že bude pro osvojované dítě dobrým rodičem. Dle § 800 o.z. se osvojiteli mohou stát manželé nebo jeden z manželů. Výjimečně může osvojit i jiná osoba; v tom případě soud též rozhodne o tom, že se z matriky vypouští zápis o druhém rodiči. Osvojují-li manželé, podávají návrh na osvojení společně jako společní osvojitelé. Z § 803 o.z. vyplývá, že mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem musí být přiměřený věkový rozdíl, zpravidla ne menší než šestnáct let; jen souhlasí-li s osvojením opatrovník zastupující dítě v řízení a je-li osvojení v souladu se zájmy dítěte, může být věkový rozdíl mezi osvojitelem a osvojovaným dítětem výjimečně menší než šestnáct let. Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v případě náhradního mateřství. (§ 804 o.z.). Podle § 850 odst. 2 o.z. může, trvá-li manželství osvojovaného, být osvojen jen se souhlasem svého manžela. Nemůže-li manžel dát souhlas proto, že není plně svéprávný, nebo je-li opatření jeho souhlasu spojeno s těžko překonatelnou překážkou, soud zvlášť posoudí, zda osvojení není v rozporu s oprávněnými zájmy tohoto manžela, popřípadě dalších členů rodiny. Na základě těchto ustanovení a výše uvedeného skutkového stavu, dospěl soud k závěru, že jsou naplněny všechny zákonem stanovené předpoklady pro osvojení zletilých osvojenců osvojitelem, které je postaven na roveň osvojení nezletilého. Osvojitel je zletilý, plně svéprávná osoba, mezi osvojitelem a osvojenci je dostatečný věkový odstup, nejsou přímými příbuznými a osvojitel je občan České republiky. Z provedeného dokazování, zejména i z výpovědi matky osvojenců, vzal soud za prokázané, že osvojitel se od roku 2001 řádně o osvojence stará. Jeho pohnutky a důvody k osvojení nejsou dle názoru soudu v rozporu s dobrými mravy – všichni zúčastnění se chtějí stát„ rodinou“ se všemi s tím spojenými důsledky, což svědčí o jejich vzájemně dobrých vztazích a opravdovém zájmu. Dle názoru soudu je tak toto osvojení plně v zájmu všech účastníků. Co se týče oprávněných zájmů biologického otce osvojence [celé jméno osvojence] [příjmení] [příjmení], tak soud neshledal v této věci žádné jeho zájmy, jež by byly hodné zvláštního zřetele, kdy by je měl soud nadřadit zájmům účastníků, resp. zájmům samotného osvojence, který si osvojení své osoby právě tímto osvojitelem přeje. Otec se o osvojence nestaral, když rodiče osvojence se v roce 1998 rozvedli, neprojevoval o něho od této doby zájem, nebyl s ním v kontaktu, takže je pro osvojence cizí osobou. Osvojením osvojence tak sice dojde do zásahu práv otce, ne však k takovému zásahu, který by byl v rozporu s jeho odůvodněnými zájmy. Soud dvakrát řádně předvolal otce osvojence k jednání soudu na adresu vedenou v CEO, neboť jiná adresa není soudu známa, tento se však ani v jednom případě nedostavil. Soud proto od jeho svědecké upustil. Soud ve věci neshledal žádnou zákonem stanovenou překážku pro vyhovění návrhu na osvojení osvojenců, proto ve věci rozhodl v souladu s § 847 odst. 1 písm. c) o.z., tak je uvedeno ve výroku I. a IV. tohoto rozsudku, kdy zároveň rozhodl i odpovídající změně zápisu v knize narození v souladu s § 797 o.z. (výrok II. a V. tohoto rozsudku). Vzhledem k tomu, že za děti, které se osvojencům narodily před jejich osvojením osvojitelem, byl udělen souhlas s tímto osvojením jejich opatrovníky, má toto osvojení právní následky i pro ně (výrok III. a VI. tohoto rozsudku). Výrok o náhradě nákladů soudního řízení soud učinil s ohledem na §142 a §150 o.s.ř., kdy řízení o osvojení lze zahájit pouze na návrh, a platí tedy, že povinnost k náhradě nákladů řízení má ten, jehož procesní postoj nebyl v souladu s výsledkem řízení. Postoj všech účastníků byl však plně v souladu s výsledkem řízení, je tudíž přiměřené, vzhledem k tomu, že návrhu bylo vyhověno, aby si každý z účastníků nesl své náklady řízení sám (výrok VII. tohoto rozsudku).