10 C 211/2021-50 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 105.737,71 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o hotovostním úvěru, kterou žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] s.r.o., dne 26. 6. 2020. Dlužná částka sestává z jistiny ve výši 98.998,44 Kč, smluvní pokuty ve výši 500 Kč, úroků do zesplatnění ve výši 4.439,82 Kč a pojistného ve výši 801 Kč. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze smlouvy o hotovostním úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným dne 26. 6. 2020, jejím předmětem byl úvěr ve výši 100.000 Kč, který se žalovaný zavázal hradit v pravidelných měsíčních splátkách s úroky ve výši 13,49 % ročně, smluvní strany dále sjednaly pojištění schopnosti splácet. Smluvní podmínky soud zjistil z úvěrových podmínek. Z fotodokumentace soud zjistil, že právní předchůdce žalobce disponoval občanským průkazem a průkazem zdravotního pojištění žalovaného. Z potvrzení o provedení transakce soud zjistil, že právní předchůdce žalobce poukázal dne 26. 6. 2020 na účet vedený na jméno žalovaného částku 100.000 Kč Z dokumentu nazvaného„ příjmy a výdaje“ a výpisu z účtu žalovaného soud zjistil, že právní předchůdce žalobce prověřil úvěruschopnost žalovaného. Výzvou ze dne 28. 9. 2020 vyzval právní předchůdce žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost zesplatnění dluhu. Sdělením ze dne 25. 11. 2020 právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil pro prodlení s úhradou splátek. Ze splátkového kalendáře soud zjistil, že žalovaný uhradil pouze první splátku ve výši 3.268 Kč. Předžalobní výzvou ze dne 14. 1. 2021 vyzval právní předchůdce žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud vzal v řízení za prokázané, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr ve výši 100.000 Kč. Žalovaný však sjednané splátky řádně a včas nehradil, právní předchůdce žalobce úvěr zesplatnil. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou jistinu spolu s úrokem ve výši 13,49 % a kapitalizovaným úrokem, smluvní pokutou za prodlení s úhradou splátky ve výši 500 Kč dle ust. § 2048 a násl. o.z., s pojistným ve výši 801 Kč dle ust. § 2758 a násl. o.z. a se zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou dluhu v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 4.230 Kč, z částky 16.020 Kč za 3 úkony právní služby po 5.340 Kč dle ust. § 7 a ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 900 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 300 Kč dle ust. § 13 vyhlášky 177/1996 Sb. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 3.553,20 Kč. Celková náhrada nákladů činí 24.703,20 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.