10 C 25/2022 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 15 514,83 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o poskytnutí revolvingového úvěru ze dne 28. 11. 2020. Žalovaná částka sestává z jistiny ve výši 14 214,83 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 100 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 200 Kč. Soud vyzval žalovaného ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaný se nijak nevyjádřil, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze smlouvy o úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným dne 28. 11. 2020, jejím předmětem byl úvěr ve výši 34 000 Kč za úrok ve výši 26,28 % ročně, úvěr byl sjednán za účelem koupě zboží, pro případ prodlení s úhradou splátek sjednaly smluvní strany smluvní pokutu ve výši 500 Kč a náhradu účelně vynaložených nákladů ve výši 100 Kč a dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 10 % z dlužné částky pro případ zesplatnění. Smluvní podmínky soud zjistil z úvěrových podmínek společnosti [právnická osoba] – [anonymizováno] platných od 15. 11. 2020. Z výpisu čerpání, splátek a úhrad bylo zjištěno, že žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, na dluh uhradil pouze 23 152 Kč. Výzvou ze dne 15. 7. 2021 vyzval žalobce žalovaného ke splacení celého úvěru. Předžalobní výzvou ze dne 16. 9. 2021 vyzval žalobce žalovaného k úhradě dluhu a upozornil jej na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Soud vzal v řízení za prokázané, že žalobce uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému úvěr za účelem nákupu zboží u obchodníka. Žalovaný úvěr čerpal, sjednané splátky však řádně a včas nehradil. Soud proto uložil žalovanému zaplatit žalobci dlužnou jistinu spolu s účelně vynaloženými náklady a smluvní pokutou dle ust. § 2048 a násl. o.z. ve spojení s ust. § 122 zákona o spotřebitelském úvěru, celkem tedy částku 15 514,83 Kč se smluvním úrokem dle ust. § 1802 o.z. a ust. § 122 odst. 4 zákona o spotřebitelském úvěru a zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaný s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., kdy žalobce měl ve věci plný úspěch, soud mu proto přiznal náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušální náhrady nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2.252 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.