5 C 333/2021-42 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

Žalobce se domáhal zaplacení částky 15.510 Kč jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou žalovaná uzavřela s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], dne 13. 3. 2017, jejímž předmětem byl úvěr ve výši 10.000 Kč. Žalovaná nehradila sjednané splátky řádně a včas, na dluh uhradila pouze 400 Kč. Soud vyzval žalovanou ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání dle ust. § 115a o.s.ř. Žalovaná se nijak nevyjádřila, soud proto dle ust. § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti rozhodnutí bez jednání námitek. Vzhledem k tomu, že bylo možno rozhodnout jen na základě předložených důkazů a žalobce souhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, rozhodl soud bez nařízení jednání. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že byla uzavřena mezi právním předchůdcem žalobce a žalovanou dne 13. 3. 2017, jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 10.000 Kč, který se žalovaná zavázala zaplatit spolu s úrokem výši 910 Kč, poplatkem ve výši 2.000 Kč a poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 3.000 Kč, v pravidelných týdenních splátkách. Dle karty zákazníka žalobce prověřil úvěruschopnost žalované. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že právní předchůdce žalobce postoupil pohledávku za žalovanou žalobci smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021. Postoupení pohledávky žalobci bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 12. 2. 2021. Výzvou ze dne 13. 5. 2021 vyzval žalobce žalovanou k úhradě dluhu a upozornil ji na možnost soudního vymáhání dluhu. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalobce vedle dlužné jistiny požadoval po žalované zaplacení dlužné části poplatku za poskytnutí úvěru. Úvěr činil celkem 10.000 Kč, za poskytnutí úvěru byla žalovaná povinna zaplatit poplatky v celkové výši 5.910 Kč, tedy veškeré platby za poskytnutí úvěru činily téměř 60 % jistiny, bez zohlednění úroku, tedy úplaty za poskytnutý úvěr, činily 50 % jistiny. Dle ust. § 1813 věty první o.z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Právní předchůdce žalobce vystupoval v souvislosti s uzavíráním smlouvy jako podnikatel, žalovaná jako spotřebitel, smlouva o úvěru byla tedy smlouvou spotřebitelskou. Právní předchůdce žalobce byl silnější stranou právního vztahu. Smlouva o úvěru byla uzavřena jako smlouva adhezní, ujednání smlouvy byla jednostranně určena právním předchůdcem žalobce. Dle ust. § 588 věty první o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud má za to, že ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru (mimo ujednání o smluvním úroku) ve výši 50 % jistiny úvěru je, pro nepřiměřenost výše poplatku, ujednáním zjevně se příčícím dobrým mravům, a proto ujednání o poplatku za administrativní činnost a poplatku za hotovostní inkaso splátek pro rozpor s dobrými mravy a ustanoveními na ochranu spotřebitele posoudil jako ujednání absolutně neplatná. Soud proto žalobu co do částky 5.000 Kč zamítl. Žalobce v řízení prokázal, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě kterých poskytl žalované úvěr ve výši 10.000 Kč za úrok ve výši 910 Kč. Soud proto, vzhledem k neplatnosti ujednání o poplatcích, uložil žalované zaplatit žalobci dlužnou část jistiny a kapitalizovaného úroku poníženou o úhradu žalované ve výši 400 Kč, tedy uložil žalované zaplatit žalobci částku 10.510 Kč se smluvním úrokem a zákonným úrokem z prodlení dle ust. § 1970 o.z., neboť je žalovaná s úhradou v prodlení. Výrok o náhradě nákladů řízení je pak odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný z 68 %, žalovaná z 32 %, žalobci proto náleží náhrada nákladů řízení ve výši 36 % nákladů řízení žalobce. Náhrada nákladů se skládá ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč, z částky 900 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle ust. § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., z částky 300 Kč jako 3 paušálních náhrad nákladů po 100 Kč. Náhrada nákladů je pak dle ust. § 137 o.s.ř. zvýšena o 21 % DPH, tedy o částku 252 Kč. Celková náhrada nákladů činí 2.252 Kč, část náležející žalobci ve výši 36 % pak po zaokrouhlení činí 811 Kč a dle ust. § 149 o.s.ř. je žalovaná povinna ji zaplatit k rukám právního zástupce žalobce.