6 C 39/2022-32 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou domáhal po žalovaném zaplacení částky 5 190 Kč s příslušenstvím s odůvodnění, že žalovaný dne 17.2.2020 uzavřel se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru č. [anonymizováno]. Na základě uzavřené smlouvy žalovaný obdržel bezhotovostním převodem na svůj bankovní účet finanční prostředky ve výši 3 000 Kč a zavázal se za poskytnutí úvěru uhradit poplatek ve výši 3 376,30 Kč a smluvní úrok z úvěru ve výši, jež byl vypočten z poskytnuté jistiny v sazbě dle smlouvy o úvěru za dobu trvání úvěru tj. 40 %, za dobu trvání úvěru. Žalovaný se zavázal uhradit částku ve výši uvedené na 2. straně smlouvy o úvěru na řádku„ Celková částka, kterou klient zaplatí“, se splatností do 18.3.2020. Proces poskytnutí finančních prostředků byl následující. Na internetových stránkách [webová adresa] žalovaný zvolil hotovostní formu poskytnutí úvěru a následně si vybral výši požadovaného úvěru a navolil vyhovující počet dnů splácení úvěru. Po vyplnění uvedených dat se žalovanému zobrazilo, jaký bude poplatek za poskytnutí úvěru a jakou celkovou částku by byl povinen uhradit. Jelikož uvedené podmínky poskytnutí finančních prostředků žalovanému vyhovovaly, následně kliknul na políčko„ Chci půjčit“. V dalším kroku žalovaný vyplnil registrační formulář se základními informacemi o žalovaném. Když byly vyplněny všechny části registračního formuláře ze strany žalovaného vyplněny, byl žalovaný povinen se seznámit s obsahem smlouvy o spotřebitelském úvěru. Po odsouhlasení smlouvy následovalo odsouhlasení dalších souvisejících dokumentů. Následně byla žalovanému na zadané číslo mobilního telefonu odeslána SMS zpráva s unikátním kódem: kc8a. Žalovaný opsal do příslušného pole internetového formuláře, čímž dokončil tvorbu svého profilu a odeslal tím zároveň žádost o poskytnutí úvěru. Projev vůle žalovaného uzavřít smlouvu a odsouhlasit dokumenty v navrhovaném znění, tak byl učiněn okamžik odeslání žádosti o poskytnutí úvěru. Dokumenty nabyly platnosti a účinnosti zadáním SMS kódu. Žádost o poskytnutí úvěru byla žalovanému schválena, úvěr mu byl poskytnut v požadované výši na čerpací stanici„ EuroOil“. 2. Dne 19.7.2021 byla z původního věřitele pohledávka za žalovaným postoupena na žalobce, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek s účinností k témuž dni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena přípisem původní věřitele ze dne 27.7.2021. 3. Žalobce požaduje po žalovaném zaplacení jistiny ve výši 3 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 3 376,30 Kč, smluvní úroky za poskytnutí úvěru ve výši 1 499,18 Kč, smluvní pokutu ve výši 1 500 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 441,46 Kč a náklady na vymožení pohledávky ve výši 453 Kč. Příslušenství pohledávky je specifikováno pevnou částkou. Kapitalizovaný úrok celkově činí 5 328,48 Kč, je tvořen poplatkem 3 376,30 Kč, smluvním úrokem 1 499,18 Kč a náklady 453 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení od 20.7.2021 do zaplacení z jistiny ve výši 3 000 Kč. V dalším žalobním nároku žalobce požadoval zaplacení 1 500 Kč jako smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž byl žalovaný v prodlení. Předžalobní upomínka byla zaslána žalovanému dne 1.11.2021. 4. Usnesením ze dne 27.5.2022, č. j. 6 C 39/2022-29 a č. j. 6 C 39/2022-30 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k připojené žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů ze strany žalobce 5. Žalobce svou aktivní legitimaci pro uplatnění sporného nároku prokázal předloženou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19.7.2021. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 27.7.2021. 6. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru soud posoudil věc podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2395, a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr také podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy. 7. Předloženými listinnými důkazy (formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, smlouvou o úvěru číslo [anonymizováno], výpisem z účtu vzal soud za prokázané tvrzení žalobce obsažené v žalobě o tom, že právní předchůdce poskytl žalovanému úvěr ve výši 3 000 Kč. Učinil tak na základě vyplněného formuláře ze dne 17.2.2020 zaslaného právnímu předchůdci žalobce. Po vyplnění a zaslání formuláře byl žalovaný povinen seznámit se se smlouvou o úvěru. Po odsouhlasení této smlouvy ze strany žalovaného došlo k zaslání SMS s unikátním kódem pro potvrzení. Následně byla žalovanému předána požadovaná částka ve výši 3 000 Kč, jež žalovaný stvrdil podpisem smlouvy o úvěru. Stalo se tak dne 17.2.2020. Dále smlouvou o úvěru žalobce prokázal své tvrzení o tom, že popisem smlouvy se žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobce poplatek ve výši 3 376,30 Kč. Dále byla sjednána roční úroková sazba ve výši 40 % a RPSN ve výši 12 175,20 %. Splatnost byla stanovena k 18.3.2020. Žalovaný v [anonymizováno] smlouvy o úvěru potvrdil, že proti němu není vedeno žádné exekuční, insolvenční či jiné řízení, že není v prodlení s úhradou jakýchkoli dluhů či platebních povinností a že není registrován jako dlužník neplnící své platební závazky. 8. S ohledem na shora uvedené nelze přisvědčit tvrzení žalobce o tom, že v souladu s ustanovením § 86 věřitel náležitě posoudil schopnost žalovaného jako spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Jedná se o závazek vyplývající pro věřitele z § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Podle § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel povinen vynaložit odbornou péči při zjišťování úvěruschopnosti žadatele, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy o úvěru. Jedná se o nejvyšší požadavek na kvalitu péče známý v české legislativě. Důvodová zpráva uvádí, že věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Jedná se o posílení principu zodpovědného úvěrování a posílení ochrany spotřebitele před praktikami vyskytujícími se na úvěrovém trhu, kdy jsou úvěry poskytovány nikoli s cílem jejich splacení, nýbrž s cílem dosáhnout zisku realizací zajištění poskytnutého spotřebitelem, přičemž věřitel předem počítá s možností, že dlužník nebude pravděpodobně schopen poskytnutý úvěr splácet. Posouzení úvěruschopnosti přitom směřuje ke schopnosti spotřebitele pravidelně sjednaný spotřebitelský úvěr splácet, a to s důrazem na příjmy a výdaje spotřebitele. Věřitel je při posouzení úvěruschopnosti povinen vzít v potaz jak stávající situaci klienta, zejména jeho příjmy i výdaje, tak i skutečnosti, které lze na základě informací dostupných v době před uzavřením smlouvy s vysokou mírou pravděpodobnosti očekávat (např. předpokládaný příjem z projednávaného dědického řízení, prodeje nemovitosti, auta, pojistného plnění atp.). Důraz při posouzení úvěruschopnosti je přitom kladen na poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele a na posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru. Sankcí za nedodržení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí je neplatnost smlouvy. Ve smyslu ustanovení § 588 občanského zákoníku se jedná o absolutní neplatnost, k níž soud přihlédne i bez návrhu, neboť takové jednání věřitele je nutné považovat za zjevně se příčící dobrým mravům nebo zjevně narušující veřejný pořádek. 9. V projednávané věci je zjevné, že pokud by věřitel důsledně posuzoval úvěruschopnost žalovaného, nemohl by přisvědčit možnosti uzavření smlouvy o úvěru. V daném případě žalovaný svým podpisem stvrdil prohlášení o tom, že proti němu není vedeno žádné exekuční či jiné podobné řízení. Věřitel byl však povinen vzít v potaz stávající situaci, nejen příjmy a výdaje žalovaného, ale i další skutečnosti. Věřitel však nezjišťoval žádným jiným způsobem úvěruschopnost a nesplnil povinnost ověřit úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí. 10. Z výše uvedených důvodů soud shledal smlouvu o úvěru absolutně neplatnou, a pokud žalovaný přijal plnění ve výši 3 000 Kč ze strany právního předchůdce žalobce, dostalo se mu bezdůvodného obohacení, které je povinen vydat (§ 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník). Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho. Lze tedy dospět k závěru, že žaloba je důvodná pouze do výše jistiny, která činila 3 000 Kč, na kterou má žalobce nárok z titulu bezdůvodného obohacení a to včetně zákonného úroku z prodlení podle § 1970 z. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízení vlády č. 351/2013 Sb., § 2,