7 C 126/2022-37 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalované domáhal zaplacení 12 300 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený spotřebitelský úvěr. Uvedl, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobce ([anonymizováno] [právnická osoba] /dále předchůdce/, uzavřeli dne 14.11.2019 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl 10 000 Kč a žalovaná se je zavázala žalobci vrátit formou 60 týdenních splátek po 300 Kč do 7.1.2021 spolu s úrokem ve výši 2 000 Kč, odměnou za administrativní činnost 2 000 Kč a nákladů za hotovostní inkaso 4 000 Kč (dále inkaso). Před uzavřením smlouvy předchůdce postupoval dle §§ 84 – 89 z.č. 257/2016 Sb., tj. prověřoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, kdy uhradila pouze 5 700 Kč - zbývá tak uhradit dlužnou jistinu 9 566,73 Kč, dlužné úhrady za služby 2 733,27 Kč, kapitalizované úroky 2 450,12 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 800,22 Kč, úrok 25,26% p.a. z 9 566,73 Kč od 8.1.2022 do zaplacení dle čl. 1 smlouvy a zákonný úrok z prodlení 8,25% p.a. z 9 566,73 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Ke dni 7.1.2022 poté předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobce. 2. Žalobce se po žalované dále domáhal zaplacení 12 080 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený spotřebitelský úvěr. Uvedl, že spolu žalovaná a právní předchůdce žalobce ([anonymizováno] [právnická osoba] /dále předchůdce/, uzavřeli dne 26.3.2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na jejím základě předchůdce žalované poskytl 7 000 Kč a žalovaná se je zavázala žalobci vrátit formou 60 týdenních splátek po 210 Kč do 20.5.2021 spolu s úrokem ve výši 1 400 Kč, odměnou za administrativní činnost 1 400 Kč a nákladů za hotovostní inkaso 2 800 Kč (dále inkaso). Před uzavřením smlouvy předchůdce postupoval dle §§ 84 – 89 z.č. 257/2016 Sb., tj. prověřoval úvěruschopnost žalované. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, kdy uhradila pouze 520 Kč - zbývá tak uhradit dlužnou jistinu 7 000 Kč, dlužné úhrady za služby 5 080 Kč, kapitalizované úroky 1 023,12 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení 372,17 Kč, úrok 22,68% p.a. z 7 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení dle čl. 1 smlouvy a zákonný úrok z prodlení 8,25% p.a. z 7 000 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. Ke dni 7.1.2022 poté předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovanou na žalobce. 3. Žalovaná se po celou dobu řízení k věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se ač řádně a včas předvolána bez omluvy neodstavila. Jelikož se žalobce a jeho zástupce z jednání omluvili, rozhodl soud o konání jednání v nepřítomnosti účastníků a soud ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů. 4. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ([anonymizováno]) [číslo] má soud za prokázané, že spolu předchůdce s žalovanou dne 13.11.2019 uzavřeli smlouvu, jíž předchůdce se zavázal poskytnou žalované v hotovosti 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutí úvěr splácet formou 60 měsíčních splátek po 300 Kč a to spolu s odměnou za administrativní činnosti 2 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 4 000 Kč a úrokem 2 000 Kč při úroční sazbě 32,15% a RPSN 206,15% Smlouva o spotřebitelském úvěru je formulářového charakteru, je opatřena podpisem žalované a údaje jsou do ní vepsány rukou. 5. Kartou zákazníka žalobce prokázal, že jeho předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované jednoduchým a stručným dotazníkem, ze kterého vyplývá, že žalovaná dle svých údajů dosahuje příjmu 17 700 Kč (zaměstnavatel [anonymizováno]), výdajů 12 100 Kč (polovina nájmu hrazena přítelem) a že splácí úvěr u [právnická osoba] ve výši 1 600 Kč měsíčně, má dvě vyživovací povinnosti. Ke kartě byly připojeny složenky o příjmech. 6. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru v hotovosti ([anonymizováno]) [číslo] má soud dále za prokázané, že spolu předchůdce s žalovanou dne 26.3.2020 uzavřeli smlouvu, jíž předchůdce se zavázal poskytnou žalované v hotovosti 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutí úvěr splácet formou 60 měsíčních splátek po 210 Kč a to spolu s odměnou za administrativní činnosti 1 400 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 2 800 Kč a úrokem 1 400 Kč při úroční sazbě 32,15% a RPSN 206,15% Smlouva o spotřebitelském úvěru je formulářového charakteru, je opatřena podpisem žalované a údaje jsou do ní vepsány rukou. 7. Kartou zákazníka žalobce prokázal, že jeho předchůdce zkoumal úvěruschopnost žalované jednoduchým a stručným dotazníkem, ze kterého vyplývá, že žalovaná dle svých údajů dosahuje příjmu 20 000 Kč (zaměstnavatel ČSSZ, důchod, podpora), výdajů 10 800 Kč a že splácí jeden předchozí úvěr předchůdce ve výši 1 200 Kč měsíčně. Ke kartě byly připojeny složenky o příjmech. 8. Z listiny označené jako smlouva o postoupení pohledávek, přílohy této smlouvy (seznam postoupených pohledávek), oznámení o postoupení pohledávky vč. podacího lístku má soud za prokázané, že předchůdce uzavřel se žalobcem smlouvu, na jejímž základě došlo ke dni 7.1.2022 k postoupení pohledávky předchůdce za žalovanou z výše uvedených smluv na žalobce a že tato skutečnost byla žalované oznámena. 9. Dle výzvy ze dne 14.4.2022 a příslušného podacího lístku byla žalované žalobcem téhož dne zaslána předžalobní upomínka. 10. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 11. Po právní stránce soud věc posoudil dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 12. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 13. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Ačkoliv by mohlo z ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru vyplývat, že se jedná o neplatnost relativní, která se uplatí pouze v důsledku námitky spotřebitele, není tomu tak. Jedná se o neplatnost absolutní a soud je z úřední povinnosti povinen zkoumat, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy řádně posoudil a zhodnotil úvěruschopnost spotřebitele. Uvedené vyplývá z ust. § 588 věty první o. z., judikatury Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018) či judikatury Ústavního soudu (např. Nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III. ÚS 4129/18), jakož i ze směrnic Evropského parlamentu a Rady a konstantní judikatury Soudního dvora Evropské unie (ke konkrétním směrnicím a rozhodnutím viz odůvodnění shora uvedených rozhodnutí). 14. Soud má za to, že předchůdce žalobce při uzavírání smluv s žalovanou neprověřil úvěruschopnost žalované řádně, respektive z provedeného prověření vyvodil nesprávné závěry. Z provedeného dokazování je zřejmé, že právní předchůdce žalobce uzavřel s žalovanou minimálně dvě úvěrové smlouvy a to ze dne 13.11.2019 a 20.3.2020. V případě prvé smlouvy se zavázala žalovaná hradit 300 Kč měsíčně počínaje 21.11.2019. Ke dni 20.3.2020 tak měla uhradit celkem 900 Kč, resp. následující den 1 200 Kč (4 * 300 Kč). Byť v oddíle refinancování druhé smlouvy o úvěru nejsou ujednání o refinancování vyplněna, z karty zákazníka přiložené ke smlouvě vyplývá, že na prvou smlouvu nebylo pravděpodobně v té době uhrazeno ničeho, kdy jako měsíční splátka předchozího úvěru žalobce je uvedeno 1 200 Kč (splátka však měla být určena částkou 300 Kč). Žalobce tvrdí, že žalovaná na prvou smlouvu uhradila 5 700 Kč. Pokud je k částce přičteno 1 200 Kč, činí tato 6 900 Kč, tj. bez 100 Kč výši poskytnutého úvěru v druhém případě (7 000 Kč). Na druhou smlouvu bylo dle žalobce uhrazeno žalovanou 520 Kč, což odpovídá dvěma splátkám po 210 Kč + 100 Kč viz. shora. Z uvedeného soud učinil závěr, že druhá smlouva o úvěru s největší pravděpodobností sloužila ve skutečnosti jako částečné refinancování smlouvy prvé a že se v daném případě jedná o tzv. řetězení smluv, kdy žalovaná se již fakticky ocitla v dluhové spirále. Za takového stavu pak má soud za to, že právní předchůdce žalobce nejednal poctivě, nejednal v souladu se základními zákonnými požadavky na poskytování úvěrů a i přes zřejmou neschopnost žalované plnit své dluhy, uzavřel s žalovanou další smlouvu. 15. Mimo to, žalobce k prokázání o tvrzeném zjišťování (prověřování) úvěruschopnosti žalované předložil pouze Kartu klienta. Tato listina je zcela očividně pouze interním formulářem předchůdce žalobce, vyplňovaný na základě údajů sdělovaných dobrovolně samotnou žalovanou. Taková sama o sobě však nevyhovuje požadavkům na řádné prověření úvěruschopnosti spotřebitele. 16. Za další nelze ani přehlédnout, že samotná žalobcem předložená Karta klienta (v případě druhé smlouvy) je v rozporu se smlouvou o spotřebitelském úvěru v prvém případě – viz. shora popsané ohledně měsíční splátky 300 Kč dle smlouvy a naproti tomu údaj o splátce v kartě klienta 1 200 Kč. 17. Skutečnost, že ža