7 C 31/2022-25 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení 42 658,38 Kč, kapitalizovaného úroku 1 878,41 Kč za dobu od 19.9.2018 do 16.11.2020, dále kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení 3 136,86 Kč za dobu od 17.11.2020 do 24.11.2021, a dále zákonného úroku z prodlení 8,25% p.a. z částky 44 236,79 Kč od 25.11.2021 do zaplacení s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr a poplatky. Uvedl, že spolu s žalovaným uzavřeli dne 19.9.2018 Smlouvu o úvěru s pojištěním schopnosti splácet. Na základě smlouvy poskytl žalobce žalovanému 60 000 Kč a ten se jej zavázal vrátit spolu s úplatou za poplatky a úrokem 10,5% v pravidelných 60 měsíčních splátkách po 1 404,63 Kč počínaje dnem 14.10.2018. Žalovaný však nehradil úvěr řádně a včas a v důsledku tohoto prodlení proto žalobce úvěr ke dni 16.11.2020 zesplatnil. Žalovaný na svůj dluh nic neuhradil ani poté, co mu byla zaslána předžalobní výzva. 2. Usneseními ze dne 30.5.2022, č.j. 7C 31/2022-19 a č.j. 7C 31/2022-20 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení písemně vyjádřil k žalobě, která je připojena. Následně, aby v téže lhůtě sdělil soudu, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). S ohledem na nečinnost žalovaného a s přihlédnutím k tomu, že žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání, soud tak učinil podle § 115a) o.s.ř. Při rozhodování vycházel z obsahu spisu a předložených listinných důkazů. 3. Ze smlouvy o úvěru s pojištěním schopnosti splácet, Žádosti o úvěr a Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru má soud za prokázané, že spolu dne 19.9.2018 žalobce v pozici úvěrujícího a žalovaný v pozici úvěrovaného uzavřeli smlouvu, jíž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč - žalovaný se naopak zavázal mu tuto částku vrátit formou 60 měsíčních splátek po 1 289,63 Kč spolu s pojištěním 115 Kč – poslední splátka 1 143,64 Kč a poslední splátka pojištění 2 496,59 Kč. Roční úroková sazba byla sjednána ve výši 10,50% a RPSN ve výši 12,50 %. V čl. IV bod 4 byly sjednány poplatky, mimo jiné 1 795 Kč za poskytnutí úvěru a nebo 300 Kč za prohlášení úvěru za splatný. Smlouva byla opatřena podpisem žalovaného. V článku V byla obsažena ujednání stran pojištění klienta. Úvěr byl sjednán jako účelový, kdy částka 30 438,78 Kč byla užita na úplnou úhradu dluhu na úvěrovém účtu č. [bankovní účet]. Žalobce předloženými listinami dále prokázal, že žalovaného před sjednáním úvěru náležitě informoval o jeho základních náležitostech a právech a povinnostech stran. 4. Z výpisu z běžného účtu žalovaného ke dni 12.10.2018 a z výpisů úvěrového účtu žalovaného bylo soudem zjištěno, že úvěr v jeho neúčelové části ve výši 29 561,22 byl čerpán dne 19.9.2018 – výpisy z úvěrového účtu dokládají ne/splácení úvěru žalovaným, účtované poplatky aj. Dopisem ze dne 18.11.2020 žalobce prokázal tvrzení, že z důvodu prodlení žalovaného byl úvěr ke dni 16.11.2020 zesplatněn s tím, že žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dluhu ve výši 44 536,79 Kč do 2.12.2020. 5. Dle výzvy k úhradě a podacího archu zaslal zástupce žalobce žalovanému dne 29.11.2021 předžalobní upomínku. 6. Po právní stránce soud věc posoudil dle o. z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále ZSÚ). 7. Ust. § 419 o.z. uvádí, že je spotřebitelem každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 8. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2 odst. 1 ZSÚ je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 10. Dle § 1970 o.z. může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Podle § 1815 téhož zákona se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. Ustanoveními § 1813 a následujících o. z. je provedena směrnice Rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv tak musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti podle § 1813 a § 1814 o. z. Smyslem ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli, především v případě jednostranných formulovaných typových smluv, a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Jde o ochranu před nepoctivým jednáním podnikatele. Při zkoumání přiměřenosti je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávacích pozic stran. 12. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ). 13. Na základě těchto ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu má soud za to, že je žaloba zcela důvodná. Žalovaný v pozici úvěrovaného spotřebitele byl ze strany žalobce řádně seznámen se všemi předsmluvními informacemi, resp. smluvními podmínkami pro poskytnutí úvěru. Mezi stranami pak došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, jíž se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, tuto svou smluvně stanovenou povinnost přitom splnil v den, kdy byla smlouva uzavřena. Žalovaný se naopak danou smlouvou zavázal úvěr žalobci vrátit formou 60 pravidelných měsíčních splátek spolu s celkovými náklady spotřebitelského úvěru a pojištěním. Na úvěr však žalovaný nehradil řádně a včas a dostal se do prodlení s plněním. Dle názoru zdejšího soudu je daná smlouva sepsána přehledně a srozumitelně, jasným, výstižným a zřetelným způsobem, přičemž obsahuje všechny náležitosti požadované ZSÚ. Dohodnuté poplatky jsou poté podle soudu přiměřené, nezakládající významnou nerovnováhu práv a povinností v neprospěch žalované, a to i přesto, že se jednalo o smlouvu formulářovou, kde se jednotlivá ujednání nesjednávala individuálně a žalovaný neměl možnost ovlivnit jejich znění. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že má žalobce právo nejen na úhradu jistiny, ale i zbývající části celkových nákladů a poplatků spotřebitelského úvěru. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil tuto částku řádně a včas, má poté žalobce nárok i na úroky z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto žalobě v daném rozsahu vyhověl (výrok I). 14. Žalobce byl ve věci plně úspěšný a soud mu přiznal dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 142a o.s.ř. náhradu nákladů řízení, které jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 707 Kč a dále náklady na zastoupení advokátem. Náklady na toto zastoupení soud přiznal ve výši dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. Odměna zástupci tedy byla stanovena ve výši 500 Kč za jeden úkon právní služby, celkem tedy 1 500 Kč za 3 úkony (převzetí věci, žaloba, předžalobní upomínka) dle § 6, § 7, § 11 odst. 1 a §14b odst. 1 bod 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. a paušální náhradou hotových výdajů zástupce za 3 úkony ve věci po 100 Kč, celkem 300 Kč (§14b odst. 5 písm. a vyhl. č. 177/1996 Sb.). Odměna zástupci byla dále zvýšena o náhradu DPH dle § 137 odst. 3 o.s.ř. při sazbě 21%, tedy o 378 Kč, když zástupce žalobce řádně doložil, že je plátcem DPH. Soud přiznal náklady v celkové výši 3 885 Kč. V souladu s § 149 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce. 15. Lhůta k úhradě tímto rozhodnutím přisouzených částek byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.