12 C 29/2023-23 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2.5.2023 domáhal stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci částku 46 711,47 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že jeho právní předchůdce spol. [právnická osoba] dne 14.7.2021 uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] podle které žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu, pevný úrok ve výši 1 733 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 8 820 Kč, úhradu za administrativní činnost 1 667 Kč a úhradu za hotovostní inkaso ve výši 3 240 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 35 460 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14ti měsíčních splátkách po 2 340 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 14.9.2022. Žalovaný naposledy uhradil dne 18.8.2021 částku 2 400 Kč. Následujícím dnem po uplynutí lhůty pro zaplacení další splátky vzniklo věřiteli právo na zaplacení jistiny ve výši 15 613,60 Kč, úroku ve výši 1 297,48 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 7 538,73 Kč, úhrady za administrativní činnost 1 433,51 Kč a úhrady za hotovostní inkaso splátek 2 776,68 Kč. Neuhrazená jistina úvěru se dále úročí sazbou 15% ročně, což je sjednáno ve článku Splatnost, úrok a RPSN. Právní předchůdce žalobce spol. [právnická osoba] dne 24.11.2020 uzavřel se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] podle které žalovanému poskytl finanční prostředky ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu, pevný úrok ve výši 578 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 2 940 Kč, úhradu za administrativní činnost 546 Kč a úhradu za hotovostní inkaso ve výši 1 080 Kč. Celkovou dlužnou částku ve výši 11 144 Kč se žalovaný zavázal uhradit ve 14ti měsíčních splátkách po 796 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, poslední splátku byl povinen uhradit nejpozději do 24.1.2022. Žalovaný naposledy uhradil dne 18.8.2021 částku 800 Kč. Následujícím dnem po uplynutí lhůty pro zaplacení další splátky vzniklo věřiteli právo na zaplacení jistiny ve výši 2 679,43 Kč, úroku ve výši 117,85 Kč, úhrady za poskytnutí úvěru 1 250,30 Kč, úhrady za administrativní činnost 237,12 Kč a úhrady za hotovostní inkaso splátek 459,30 Kč. Neuhrazená jistina úvěru se dále úročí sazbou 15% ročně. Věřitel následně postoupil své pohledávky na žalobce a žalovanému to oznámil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Soud jednal a rozhodoval bez přítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se na doručené předvolání k jednání nedostavil, svou neúčast neomluvil, o odročení nepožádal (ust. § 101 odst.3 o.s.ř.). 4. Soud ve věci vycházel z takto zjištěného skutkového stavu: Žalovaný a předchůdce žalobce uzavřeli dne 14.7.2021 smlouvu o úvěru [číslo] podle které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu a úrok ve výši 1 733 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 8 820 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 1 667 Kč a inkasní poplatek ve výši 3 240 Kč. Nárok na inkasní poplatek vznikal věřiteli v den každého výběru splátky v bydlišti dlužníka. Celkovou částku 33 460 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 2 390 Kč. Veškeré platby měly probíhat v hotovosti. Pokud žalobce nezaplatí řádně včas jakoukoli splátku ani ve 30denní náhradní lhůtě, stává se splatnou celá zbývající část dluhu. Zápůjční úroková sazba byla vyčíslena jako 15%, RPSN 272,44%. Žalovaný zaplatil v hotovosti 4 800 Kč (zjištěno z transakční historie). Věřitel postoupil svou pohledávku na žalobce a žalovanému to bylo oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky a podacího lístku). Žalovaný a předchůdce žalobce uzavřeli dne 24.11.2020 smlouvu o úvěru [číslo] podle které věřitel poskytl žalovanému úvěr ve výši 6 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit jistinu a úrok ve výši 578 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 2 940 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 546 Kč a inkasní poplatek ve výši 1 080 Kč. Nárok na inkasní poplatek vznikal věřiteli v den každého výběru splátky v bydlišti dlužníka. Celkovou částku 11 144 Kč se žalovaný zavázal zaplatit ve 14 měsíčních splátkách po 796 Kč. Veškeré platby měly probíhat v hotovosti. Pokud žalobce nezaplatí řádně včas jakoukoli splátku ani ve 30denní náhradní lhůtě, stává se splatnou celá zbývající část dluhu. Zápůjční úroková sazba byla vyčíslena jako 15%, RPSN 272,44%. Žalovaný zaplatil v hotovosti 6 400 Kč (zjištěno z transakční historie). Věřitel posuzoval úvěruschopnost žalovaného na základě výplatních pásek a pracovní smlouvy (zjištěno z žádostí o úvěr). Věřitel postoupil svou pohledávku na žalobce a žalovanému to bylo oznámeno (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek a oznámení). Žalovanému byla zaslána předžalobní upomínka (zjištěno z upomínky a podacího lístku). 5. Pro právní hodnocení věci je nutné s ohledem na datum uzavření smlouvy použít zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen obč. z.) a s přihlédnutím k tomu, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, také zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění platném k datu uzavření smlouvy, když s ohledem na povahu žalovaného jako klienta právního předchůdce žalobce lze dospět k závěru, že se jednalo o spotřebitelský úvěr, kde na straně věřitele vystupuje společnost, jejíž činnost spočívá v poskytnutí zápůjčky, a na straně druhé dlužník fyzická osoba. Pro posouzení platnosti ujednání takové smlouvy je nutné použít ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem podle § 1810 a násl. obč. z. 6. Podle ust. § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 1813 obč. z. má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinnosti stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 8. Podle § 1815 obč. z. k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 9. V ustanovení § 1813 a následujících je provedena směrnice rady č. 93/13 EHS ze dne 15. 4. 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách. Ujednání spotřebitelských smluv musejí být posuzována i z hlediska jejich přiměřenosti tak, jak je uvedeno shora. Smyslem těchto ustanovení je ochrana spotřebitelů proti zneužívání moci podnikateli především v případě jednostranných formulovaných typových smluv a proti nepřiměřenému omezení práv spotřebitelů. Důraz je kladen na transparentnost jednání spotřebitele jako předpokladu svobodného rozhodnutí spotřebitele. Cílem není dosažení rovného postavení stran v právech a povinnostech, předpokladem je pouze výrazná nerovnost v právech a povinnostech navíc pouze ve spojení s porušením požadavku přiměřenosti. 10. Z § 1813 vyplývá, že při zkoumání významné nerovnováhy jde o zkoumání ekvivalence plnění, zda zde neexistuje druhý (zde významný) nepoměr vzájemného plnění (§ 1796 a § 1793 občanského zákoníku), zda plnění, které spotřebitel získává od podnikatele, odpovídá z hlediska své hodnoty plnění, která za ně podnikatel poskytuje. Relevantní při zkoumání přiměřenosti ujednání je pouze výrazná nerovnováha, tzv. taková, která zhoršuje právní postavení spotřebitele. 11. Soudní dvůr EU dovozuje, že při zkoumání, zda je způsobena nerovnováha (v rozporu s požadavkem dobré víry) je třeba ověřit, zda prodávající nebo poskytovatel, který jedná se spotřebitelem poctivě a přiměřeně, mohl rozumně očekávat, že by spotřebitel s předmětnou klauzulí souhlasil v rámci individuálního vyjednávání o obsahu smlouvy. Při hodnocení přiměřenosti podle směrnice Rady 93/13 EHS (bod 16) je nutné vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran. Silnější postavení podnikatele by nemělo vést k neodůvodněným výhodám. Nemělo by být zneužíváno. 12. Žalovaný obdržel od věřitele v prvém případě 18 000 Kč, měl zaplatit úrok ve výši 1 733 Kč. V tomto rozsahu soud shledal žalobu důvodnou, pokud tedy žalovaný dosud zaplatil 4 800 Kč, zbývá doplatit 14 933 Kč, které soud uložil žalovanému zaplatit výrokem I. Ve druhém případě převzal žalovaný částku 6 000 Kč a měl zaplatit úrok ve výši 578 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný zaplatil částku 6 400, zbývá doplatit 178 Kč, které soud uložil žalovanému zaplatit výrokem I. 13. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. Soud shledal neplatným ujednání o úplatě za vyhodnocení úvěru i za poskytnutí úvěru. Pokud je placena jakákoliv odměna za poskytnutí úvěru, jedná se o úroky, úrok je cena peněz. Pokud je spotřebiteli deklarována úroková sazba 15% a celková částka úroku, pak jakékoliv další ujednání o úplatě, která nemá být úrokem, i když jím je, shledává soud jako pro spotřebitele nejasné, neúměrně nevýhodné a zavádějící. Skutečná úroková sazba je totiž se započítáním těchto poplatků 86%, což již představuje neakceptovatelnou míru úroku ve smyslu konstantní judik