206 C 1/2023-77 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení úvěru, který mu byl poskytnut na základě smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 17. 1. 2022. Úvěr byl vyplacen žalovanému dne 17. 1. 2022 částkou ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr a úrok za poskytnutí úvěru sjednaný ve smlouvě ve výši sazby 54,82 % ročně splácet ve 48 měsíčních splátkách po 1 035 Kč splatných vždy k 20. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem únor 2022 dle splátkového kalendáře, který tvoří přílohu oznámení věřitele o schválení úvěru. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím komunikace na dálku. Oznámení o schválení úvěru bylo žalovanému zasláno na e-mailovou adresu uvedenou ve smlouvě. 2. Žalobce dále uvedl, že schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla prověřována na základě údajů a informací získaných od žalovaného, databází umožňující posouzení úvěruschopnosti, jakožto i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUZ a NRKI (nebankovní registr klientských informací). Žalobce vyhodnotil, že žalovaný je schopen úvěr splácet. 3. Žalovaný neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru. Do data zesplatnění úvěru tj. 24. 7. 2022 uhradil pouze 3 105 Kč ve třech splátkách po 1 035 Kč ze dne 21. 2. 2022, 4. 4. 2022, 20. 4. 2022. 4. Za prodlení s jednotlivými splátkami v době před zesplatněním úvěru vzniklo žalobci právo na zaplacení smluvních pokut podle bodu 6.1 smlouvy v celkové výši 998 Kč, tj. právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, u které se žalovaný ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty u splátek č. 4 a 5, tedy 2 x 499 Kč. 5. Žalobci dále vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalovaného dle bodu 6.2 smlouvy v celkové výši 400 Kč, neboť podle uzavřené smlouvy platí, že žalobci vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů řízení ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaný – dlužník ocitl v prodlení o délce 15 dnů. Žalobci tak vzniklo právo na zaplacení náhrady nákladů u splátek č. 4 a 5, u kterých se žalovaný ocitl v prodlení, tj. 2 x 200 Kč. 6. Žalobce dále uvedl, že v důsledku prodlení žalovaného se splácením úvěru došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru podle bodu 6.3 smlouvy, neboť se žalovaný dostal do prodlení s úhradou splátky či části o délce 65 dní. Stalo se tak u splátky č. 4 splatné dne 20. 5. 2022. K datu 24. 7. 2022 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle bodu 6.4 smlouvy žalobce uplatnil právo na zaplacení dosud nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru. Jednalo se o tzv.„ novou jistinu úvěru“. 7. Podle bodu 6.5 smlouvy žalobce uplatnil po žalovaném zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny od 26. 7. 2022 až do úplného zaplacení. Žalobce však podanou žalobou uplatnil právo na zaplacení smluvní pokuty pouze částkou 3 486,75 Kč. 8. Žalobce dále uvedl, že žalovaný zaplatil po zesplatnění úvěru 3 000 Kč platbou ze dne 31. 8. 2022. 9. Žalobce specifikoval svůj žalobní nárok tak, že uplatnil po žalovaném k zaplacení tzv. aktuální novou jistinu ve výši 19 289,24 Kč, dále smluvní pokutu podle bodu 6.1 smlouvy ve výši 998 Kč, náhradu nákladů vzniklých s prodlením žalovaných ve výši 400 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny ve výši 3 486,75 Kč a dále úrok za poskytnutí úvěru z částky odpovídající zbývající dlužné původní jistině ve výši 19 619,41 Kč od 26. 7. 2022 do 31. 8. 2022 a úrok za poskytnutí úvěru z částky 19 289,24 Kč od 1. 9. 2022 do zaplacení. Žalobce uplatnil žalobou nárok na zaplacení úroku ve výši 54,82 % ročně. Žalobce uvedl, že požaduje tento úrok v nominální roční úrokové sazbě 54,82 % za dobu 90 dnů po zesplatnění, tj. do 18. 8. 2022 a dále pak požaduje úrok podle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, který je ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení zvýšený o 8 % bodů, to je v daném případě 11,75 % z dlužné jistiny. 10. S ohledem na prodlení žalovaného s úhradou dluhu požadoval přiznat také zákonný úrok z prodlení z dlužné nové jistiny, smluvní pokuty podle článku 6.1 smlouvy a náhrady nákladů ve výši 400 Kč. 11. Usnesením ze dne 25. května 2023, č. j. 206 C 1/2023-61 a č. j. 206 C 1/2023-62 soud vyzval žalovaného, aby se ve lhůtě 14 dnů od doručení tohoto usnesení písemně vyjádřil k žalobě a v téže lhůtě soudu sdělil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl poučen o tom, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 12. Žalobce nesouhlasil s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto nařídil jednání na 17. srpna 2023. K nařízenému jednání se žalovaný nedostavil, svou nepřítomnost neomluvil, nepožádal soud o odročení z důležitého důvodu. Soud proto ve věci jednal bez přítomnosti žalovaného a ve věci rozhodl na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobce (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 13. Předloženými listinnými důkazy (informacemi o úvěru, kartou klienta a hodnocením klienta, doklady o měsíčním příjmu klienta) žalobce prokázal, že před uzavřením smlouvy o úvěru náležitě prověřil úvěruschopnost žalovaného úvěr splácet a poskytl mu náležité informace o předmětném úvěru. Učinil tak předsmluvním formulářem, z něhož bylo zjištěno, že žalovaný měl možnost seznámit se s podmínkami poskytnutí předmětného úvěru. Předsmluvní informace obsahovaly také údaje o sankcích za řádné neplnění podmínek vyplývajících ze smlouvy o úvěru. Obsahovaly rovněž údaj o tom, že úvěr ve výši 20 000 Kč bude splácen ve 48 měsíčních splátkách po 1 035 Kč Celkem bude zaplaceno 49 680 Kč, když výpůjční úroková sazba činí 54,82 % ročně. 14. Smlouvou o úvěru ze dne 17. 1. 2022 bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že mezi účastníky sporu byla uzavřena smlouva o úvěru, podle které žalovaný získal úvěr ve výši 20 000 Kč. Jednalo se o spotřebitelský úvěr, který byl žalovanému poskytnut za podmínek, s nimiž se měl možnost předem seznámit. Obsahem smlouvy samotné bylo vymezení práv a povinností účastníků smlouvy včetně důsledků vyplývajících z prodlení dlužníka. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím komunikace na dálku. 15. Dokladem o vyplacení úvěru (výpis z účtu vedený u [právnická osoba]) bylo zjištěno, že úvěr byl ve prospěch účtu žalovaného vyplacen 17. 1. 2022. 16. Předloženými listinnými důkazy bylo dále prokázáno, že dopisem ze dne 18. 1. 2022 oznámil žalobce žalovanému schválení úvěru a současně mu zaslal splátkový kalendář ke smlouvě o úvěru [číslo]. 17. Z karty klienta bylo zjištěno, že žalovaný na předmětný úvěr zaplatil celkem 6 105 Kč. Do zesplatnění úvěru zaplatil 3 105 Kč ve třech splátkách po 1 035 Kč ze dne 21. 2. 2022, 4. 4. 2022, 20. 4. 2022. Po zesplatnění zaplatil 3 000 Kč dne 31. 8. 2022. Žalobce opakovaně upomínal žalovaného k placení dluhu dne 28. 3. 2022, 26. 5. 2022 a 27. 6. 2022. 18. Žalobce prokázal předloženou výzvou k zaplacení dluhu, že 20. 6. 2022 a výzvou k zaplacení úvěru ze dne 21. 7. 2022 vyzýval žalovaného k zaplacení dlužných splátek. Současně ho upozornil na možnost zesplatnění celého úvěru. Dopisem ze dne 24. 7. 2022 bylo prokázáno tvrzení žalobce o tom, že oznámil žalovanému zesplatnění celého úvěru a vyzval ho k jeho zaplacení včetně neuhrazené smluvní pokuty a náhrady nákladů vzniklých s prodlením. 19. V projednávané věci má soud za to, že bylo prokázáno platné uzavření smlouvy o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Při uzavírání smlouvy o úvěru byl zachován postup stanovený zákonem o spotřebitelském úvěru, byla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného. Úvěr mu byl poskytnut na základě náležitého poučení o podmínkách čerpání úvěru a úvěrová smlouva obsahuje všechny náležitosti stanovené tímto zákonem. Ve věci bylo rovněž prokázáno, že žalovanému byl vyplacen úvěr ve výši 20 000 Kč. Při hodnocení jednotlivých ujednání smlouvy soud vycházel z ustanovení § 1813 a § 1815 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Soud v této souvislosti dospěl k závěru, že úrok z úvěru sjednaný ve smlouvě (54,82 %) je nepřiměřený, tudíž nemravný. 20. Z úřední činnosti je soudu známo, že v době poskytnutí úvěru činila průměrná úroková sazba spotřebitelského úvěru na začátku měsíce ledna 2022 6,1 %. Úroková sazba sjednaná ve smlouvě ve výši 54,82 % je tudíž nemravná, přesahující více než osminásobek průměrné úrokové sazby spotřebitelských úvěrů. Takové ujednání ve smlouvě je tudíž neplatné. To však neznamená, že žalobce nemá právo na žádný úrok z poskytnutých peněžních prostředků podle smlouvy o úvěru, neboť smlouva o úvěru v ustanovení § 2395 občanského zákoníku stanoví, že ž