5 C 306/2023-51 — Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobou doručenou soudu dne 23.9.2023 se žalobce domáhá toho, aby žalované byla stanovena povinnost zaplatit žalobci částku 38.637,47 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 23.9.2023 do zaplacení. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že dne 12.8.2022 byla uzavřena mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem smlouva o poskytnutí spotřebitelského úvěru, kterou se žalobce zavázal poskytnout žalované úvěr ve výši 40.000 Kč, který byl v její prospěch vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran. Smlouva o úvěru byla sjednána elektronicky. Úvěr měl být hrazen v měsíčních splátkách 1.730 Kč, žalovaná však nedodržela splátkový kalendář a dostala se do prodlení se splátkou, která byla splatná dne 15.3.2023. Žalobce v souladu se smlouvou úvěr zesplatnil a vyzval žalovanou k úhradě zbývající jistiny úvěru a nákladů právního zastoupení. Dne 18.8.2023 byla žalované odeslána předžalobní výzva, kterou byla vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 22.9.2023.2. Proti vydanému elektronickému platebnímu rozkazu podala žalovaná odpor, který odůvodnila tím, že žalobce neposoudil její úvěruschopnost s odbornou péčí a výše odměny odporuje dobrým mravům.3. K posouzení úvěruschopnosti se žalobce vyjádřil tak, že na straně žalované porovnával její příjmy a výdaje a způsob plnění dosavadních dluhů. K tomu disponoval zejm. kompletním výpisem z bankovního účtu za poslední tři kalendářní měsíce, dále z dodatečného dokladu o příjmech – výplatní páska, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, důchodový výměr, rozhodnutí o přiznání rodičovského příspěvku, daňové přiznání a úvěruschopnost zkoumal také z dalších podkladů, jako z výpisu z insolvenčního rejstříku, výpisu z centrální evidence exekucí, z databáze neplatných dokladů, z obchodního rejstříku zaměstnavatele žalované, listu vlastnictví a náhledu do katastru nemovitostí. Vycházel tak z toho, že žalovaná vyživuje jedno dítě, je zaměstnána s průměrným měsíčním příjmem 24.212 Kč, její náklady na bydlení činí 7.332 Kč, když splácí hypotéku, dále pravidelně hradí finanční závazky 12.006 Kč včetně hypotéky a zůstává jí tak měsíčně 8.476 Kč. Z lustrací potom žalobce dovodil, že v Centrální evidenci exekucí je žalovaná bez záznamu, stejně tak v insolvenčním rejstříku, databázi odcizených dokladů a podle interní databáze žalobce je úvěrovatelná. Z dalšího ohodnocení závazků provedeného žalobcem žalobce dovozuje, že z výpisu z bankovního účtu žalované byly dohledány i závazky, které jsou již žalovanou zcela uhrazeny, a proto nevstupují do posouzení úvěruschopnosti. Jedná se o závazky u , právnická osoba, ., , právnická osoba, , , právnická osoba, a , Anonymizováno, . Součet těchto závazků představuje částku 24.098 Kč měsíčně,4. Soud vzal za prokázané tyto skutečnosti:5. Z předsmluvní informace ke smlouvě o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 12.8.2022 se žalovanou soud zjistil, že při poskytnutí spotřebitelského úvěru 40.000 Kč bude muset uhradit 72 měsíčních splátek po 1.029 Kč splatných vždy k patnáctému dni v měsíci. Takto uhradí celkem 74.088 Kč s úrokovou sazbou 23 % ročně a výší RPSN 38,71 % ročně. Z tabulky umoření však soud zjistil, že celková výše splátky činí 1.730 Kč a při 72 splátkách činí celková částka, která by měla být žalovanou uhrazena, 124.560 Kč.6. Ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobcem jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem – spotřebitelem dne 12.8.2022 (uzavření smlouvy není žalovanou sporováno) soud zjistil, že touto smlouvou se žalobce zavazuje poskytnout žalované hotovostní úvěr v celkové výši 40.000 Kč s tím, že částka 14.787 Kč bude vyplacena na účet žalované, částka 17.213 Kč bude na základě žádosti žalované vyplacena ve prospěch věřitele – , Anonymizováno, za účelem úplné úhrady předchozího závazku a částka 8.000 Kč bude započtena na náklady poskytovatele. Úvěr je sjednáván na dobu určitou v délce 72 měsíců a celková částka úvěru je splatná ke dni 15.8.2028. Zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně a RPSN 38,71 % ročně. Žalovaná se potom smlouvou zavazuje zaplatit žalobci také úrok v celkové výši 34.088 Kč s tím, že žalobci uhradí celkovou dlužnou částku spotřebitelského úvěru ve výši 74.088 Kč. Výše splátek byla sjednána na částku 1.730 Kč (což vyplývá také z potvrzení o vyplacení úvěru a opakované platební instrukce ze dne 15.8.2020). Datum první splátky bylo sjednáno na den 15.9.2022 a poslední splátky 15.8.2028. Na základě těchto ujednání soud zjistil, že při 72 splátkách po 1.730 Kč se žalovaná zavázala uhradit nikoliv 74.088 Kč, ale 124.560 Kč.7. Z posouzení úvěruschopnosti spotřebitele (přílohy č. , hodnota, smlouvy), soud zjistil, že žalovaná vyživuje jedno dítě, je zaměstnána s průměrným měsíčním příjmem 24.212 Kč, pravidelnými finančními závazky 12.006 Kč s tím, že jí zůstává měsíčně 8.476 Kč. Součástí posouzení úvěruschopnosti žalované jako spotřebitelky je i zmínka o již doplacených závazcích žalované shora zmíněných v celkové výši 24.098 Kč měsíčně s tím, že tyto závazky nevstupují do posouzení úvěruschopnosti, doplňují pouze kompletní finanční situaci klienta, neboť představují doplacené úvěry z minulosti, a proto k nim nemůže být přistupováno jako k pravidelné platbě odcházející z účtu klienta.8. Z potvrzení o bezhotovostní platbě soud zjistil, že částka 14.787 Kč byla dne 15.8.2022 odeslána na účet žalované.9. Z upomínek a z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalovaná neuhradila pravidelnou měsíční splátku úvěru splatnou dne 15.3.2023. Dopisem ze dne 18.8.2023, proto žalobce přistoupil k zesplatnění jistiny úvěru.10. Ze zprávy společnosti , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , poskytnuté soudu ve spisu sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že tato společnost nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek pohledávku za žalovanou představující šest dlužných splátek po 1.730 Kč s tím, že v této věci společnost , právnická osoba, . zjevně žaluje pouze zbývající jistinu úvěru. Nejedná se tedy o stejný nárok.11. Po provedeném dokazování soud dospěl ke skutkovému závěru, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 12.8.2022 smlouvu o úvěru, na základě které bylo v její prospěch vyplaceno celkem 32.000 Kč, když částku 14.787 Kč dostala vyplacenou a částka 17.213 Kč byla použita na úhradu předchozího závazku. Takto jí poskytnutou částku měla zaplatit v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1.730 Kč, a to po dobu 72 měsíců, celkem tedy uhradit 124.560 Kč. Žalobce před poskytnutím úvěru zkoumal úvěruschopnost žalované. Nárok na zaplacení prvních šesti dlužných splátek po 1.730 Kč žalobce postoupil společnosti , právnická osoba, .12. Po právní stránce soud věc posoudil podle ustanovení § 2395 a § 588 občanského zákoníku. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Dále soud věc posoudil v souladu s ustanovením § 86 a § 87 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. Poskytovatel úvěru je před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen pod sankcí neplatnosti smlouvy v souladu s ustanovením § 86 zákona o spotřebitelském úvěru náležitě posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.13. Soud se zabýval otázkou platnosti právního jednání – smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru č. , hodnota, uzavřené dne 12.8.2022 a dospěl k závěru, že žalobce se žalovanou nejednal poctivě, už tím, že v celkové výši spotřebitelského úvěru ve výši 40.000 Kč jsou zahrnuty nejen platby ve prospěch žalované (14 787 Kč, které jí byly vyplaceny, a 17.213 Kč na úhradu předchozího závazku), ale i částka 8.000 Kč, která představuje náklady žalobce. Žalované tedy byla fakticky poskytnuta částka 32.000 Kč, za kterou měla zaplatit úrok v celkové výši 34.088 Kč, 8.000 Kč na náklady žalobce a ještě další platby na základě smlouvy o zřízení doplňkové služby Podpora. Celkem za poskytnutých 32.000 Kč měla zaplatit 124.560 Kč, což je částka téměř čtyřnásobná. Takové jednání se dle názoru soudu zjevně příčí dobrým mravům a je neplatné v souladu s ustanovením § 588 občanského zákoníku.14. Žalobce uvedl, že prověřil úvěruschopnost žalované, k čemuž předložil množství různých podkladů a uvedl algoritmus svého hodnocení. Soud však má za to, že žalobce, ač úvěruschopnost žalované hodnotil, z provedeného prověření nevyvodil správné závěry. Žalobce k prokázání posouzení úvěrusc