10 C 55/2026-12 – Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 19 721 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazenou zápůjčku. Tvrdila, že spolu dne 23.8.2024 uzavřeli prostřednictvím prostředků komunikace na dálku na webových stránkách žalobkyně www., Anonymizováno, .cz smlouvu o zápůjčce, kterou žalovaný podepsal verifikačním PIN kódem, přičemž byla totožnost žalovaného ověřena kopií dokladu a verifikační platbou ve výši 1 Kč. Žalobkyně na základě této smlouvy poté žalovanému poskytla dne 23.8.2024 částku 4 000 Kč, 26.8.2024 částku 4 000 Kč, dne 27.8.2024 částku 3 500 Kč a žalovaný se jí ji zavázal vrátit spolu s poplatkem 2 575 Kč do 10.9.2024. Před uzavřením předmětné smlouvy přitom žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, když si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních a majetkových poměrech a uvedené informace ověřila doklady vyžádanými od žalovaného. Žalobkyně se tak po žalovaném nyní domáhá zaplacení jistiny a poplatku 14 075 Kč spolu s náhradou účelně vynaložených nákladů na upomínání 2 000 Kč a dále smluvní pokuty ve výši 5 646 Kč.2. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:3. Z „Této smlouvy o zápůjčce“ soud zjistil, že žalobkyně sestavila smlouvu, v níž jsou jako strany označeni žalobkyně v pozici věřitele a žalovaný v pozici klienta. Ve smlouvě je uvedeno, že se touto smlouvou žalobkyně zavazuje poskytnout žalovanému bezúčelovou bezhotovostní zápůjčku ve výši 4 000 Kč, a dále navýšenou o částku 7 500 Kč a žalovaný se jí naopak zavázal žalobkyni tuto částku vrátit do 10.9.2024 spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky 2 575 Kč. Smlouva přitom měla být ze strany žalovaného podepsána PIN kódem , Anonymizováno, dne 23.8.2024 a žalobkyní téhož dne. Pro případ prodlení žalovaného se splacením zde je poté uvedeno, že má žalobkyně právo na úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, přičemž doposud vyúčtované poplatky přirůstají k jistině. Co se týče samotných poplatků, je zde uveden mimo jiné poplatek za písemnou (listinou) upomínku/ výzvu k úhradě celkem 4x ve výši 500 Kč.Za nedílnou součást této smlouvy pak byly označeny Všeobecné obchodní podmínky (dále VOP).4. Dle VOP dochází k ověření totožnosti klienta v rámci uzavírání smluv provedením autorizace platební karty platbou ve výši 1 Kč na účet žalobkyně. Smlouva má být přitom uzavřena v okamžiku doručení její akceptace ze strany žalobkyně žalovanému.5. Z výpisu z bankovního účtu žalobkyně vyplývá, že je zde evidována transakce ze dne 23.8.2024 a téhož dne poté žalobkyně odeslala částku 4 000 Kč na bankovní účet žalovaného dne 26.8.2024 odeslala částku 4 000 Kč a dne 28.8.2024 částku 3 500 Kč.6. Z upomínky ze dne 10.10.2024, 17.9.2024, 24.9.2024 a 1.9.2024 vyplývá, že v dané dny žalobkyně vystavila na jméno žalovaného upomínky k úhradě aktuální dlužné částky plynoucí ze smlouvy shora, přičemž došlo mimo jiné vždy o navýšení požadované částky o 500 Kč jako poplatku za zaslání dané upomínky.7. Dle předžalobní upomínky a příslušného podacího lístku zaslala žalobkyně dne 1.7.2025 v této věci předžalobní upomínku, v níž jej vyzvala k úhradě do 3 dnů.8. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále ZSÚ).9. Ust. § 570 odst. 1 o.z. uvádí, že právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.10. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.11. Ust. § 561 odst. 1 o. z. uvádí, že k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.12. Dle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.13. Ust. § 2395 o. z. uvádí, že se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.14. Ust. § 1724 a § 1725 o.z. uvádí, že smlouvou projevují strany vůli zřídit mezi sebou závazek a řídit se obsahem smlouvy, přičemž je smlouva uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah. V mezích právního řádu je stranám ponecháno na vůli svobodně si smlouvu ujednat a určit její obsah.15. Dle § 2 odst. 1 ZSÚ spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až § 108 a § 109 odst. 1 ZSÚ uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy (§ 104 ZSÚ).16. Podle § 3 odst. 1 písm. c/ ZSÚ se pro účely tohoto zákona se rozumí posouzením úvěruschopnosti spotřebitele posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr.17. Ust. § 419 o. z. uvádí, že spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná.18. Dle § 84 odst. 1 – 3 ZSÚ § 84 poskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli. Spotřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, včetně možnosti využití automatizovaných modelů, a je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů. Sdělené nebo zveřejněné informace podle odstavce 1 obsahují upozornění, že pokud spotřebitel nesplní povinnost podle odstavce 2 a poskytovatel proto nebude schopen posoudit jeho úvěruschopnost, poskytovatel spotřebitelský úvěr neposkytne.19. Podle § 86 odst. 1 a 2 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.20. Ust. § 87 ZSÚ stanoví, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající