Žalobou ze dne 16.11.2025 se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení 25 864 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazené nájemné a zálohy za služby. Tvrdila, že je výlučným vlastníkem bytového domu na adrese , adresa, , přičemž s žalovaným dne 30.4.2024 uzavřela na dobu určitou od 1.5.2024 do 31.7.2024 smlouvu o nájmu bytu č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, s příslušenstvím nacházejícím se v , Anonymizováno, . podlaží tohoto bytového domu, kdy se žalovaný zavázal hradit žalobkyni k poslednímu dni v měsíci nájemné ve výši 2 562 Kč a zálohy za služby 1 988 Kč. Následně byla tato smlouva dodatek č. 1 prodloužena do 31.12.2024, jelikož však žalovaný užíval daný byt i poté a žalobkyně jej písemně nevyzvala k opuštění bytu, došlo k obnovení jeho nájmu na další dobu 8 měsíců, nájem tak trval do 31.8.2025. Žalovaný však řádně a včas neuhradil nájemné a zálohy na služby v březnu r. 2025, kdy uhradil toliko 1 414 Kč (916 Kč bylo započteno na nájem a 498 Kč na zálohu na služby) a od dubna r. 2025 do srpna r. 2025, a to ani přes zaslání výzvy k úhradě dne 17.9.2025.2. Žalovaný se ve věci po celou dobu řízení nevyjádřil.3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, o odročení jednání nepožádala. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil, o odročení nepožádal. Předvolání k jednání mu bylo doručeno v souladu s § 49 o. s. ř. na adresu zjištěnou z centrální evidence obyvatel. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jejich přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:5. Z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že je žalobkyně vlastníkem bytového domu na adrese , adresa, .6. Dle smlouvy o nájmu spolu žalobkyně v pozici pronajímatele a žalovaný v pozici nájemce uzavřeli dne 15.4.2024 smlouvu, jíž se žalobkyně na dobu určitou od 1.5.2024 do 31.7.2024 zavázala poskytnout žalovanému do užívání byt č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, s příslušenstvím nacházejícím se v , Anonymizováno, . podlaží bytového domu specifikovaného shora a žalovaný se jí za to zavázal hradit vždy do posledního dne v měsíci nájemné a zálohy na služby, oboje ve výši stanovené v evidenčním listu, který tvořil nedílnou součást této smlouvy.7. Dle dodatku č. 1 byla mezi stranami dne 30.7.2024 uzavřena dohoda o prodloužení nájmu na základě shora uvedené smlouvy do 31.12.2024.8. Z evidenčních listů má soud za prokázané, že od května r. 2024 dosahovalo nájemné v rámci shora specifikované smlouvy 2 562 Kč měsíčně a zálohy na služby činily 1 988 Kč měsíčně.9. Podle předžalobní výzvy a příslušného podacího lístku zaslala žalobkyně dne 17.9.2025 v této věci předžalobní upomínku.10. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:11. Žalobkyně je vlastníkem bytového domu na adrese , adresa, .12. Dne 15.4.2024 spolu žalobkyně v pozici pronajímatele a žalovaný v pozici nájemce uzavřeli smlouvu, jíž se žalobkyně na dobu určitou od 1.5.2024 do 31.7.2024 zavázala poskytnout žalovanému do užívání byt č. , hodnota, o velikosti , Anonymizováno, s příslušenstvím nacházejícím se v , Anonymizováno, . podlaží bytového domu specifikovaného shora a žalovaný se jí za to zavázal hradit vždy do posledního dne v měsíci nájemné 2 562 Kč a zálohy na služby 1 988 Kč. Následně byla platnost této smlouvy prodloužena do 31.12.2024.13. Dne 17.9.2025 zaslala žalobkyně v této věci žalovanému předžalobní upomínku.14. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z.15. Ust. § 2201 o.z. stanoví, že se nájemní smlouvou pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.16. Podle § 2246 odst. 1 o.z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.17. Dle § 2247 odst. 1 - 4 o.z. si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel; schází-li takové ujednání, použije se ustanovení odstavce 2. Pronajímatel zajistí po dobu nájmu nezbytné služby. Má se za to, že nezbytnými službami jsou dodávky vody, odvoz a odvádění odpadních vod včetně čištění jímek, dodávky tepla, odvoz komunálního odpadu, osvětlení a úklid společných částí domu, zajištění příjmu rozhlasového a televizního vysílání, provoz a čištění komínů, případně provoz výtahu. Způsob rozúčtování cen a úhrady služeb stanoví jiný právní předpis. Strany si ujednají způsob rozúčtování cen a úhrady případných dalších služeb, není-li stanoven jiným právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Způsob rozúčtování musí být určen před poskytováním služby.18. Podle § 2251 odst. 1 o.z. nájemce platí nájemné předem na každý měsíc nebo na jiné ujednané platební období, nejpozději do pátého dne příslušného platebního období, nebyl-li ujednán den pozdější. Společně s nájemným platí nájemce zálohy nebo náklady na služby, které zajišťuje pronajímatel; o těchto zálohách a nákladech platí § 2253 obdobně.19. Dle § 2285 o.z. pokračuje-li nájemce v užívání bytu po dobu alespoň tří měsíců po dni, kdy měl nájem bytu skončit, a pronajímatel nevyzve v této době nájemce, aby byt opustil, platí, že je nájem znovu ujednán na tutéž dobu, na jakou byl ujednán dříve, nejvýše ale na dobu dvou let; to neplatí, ujednají-li si strany něco jiného. Výzva vyžaduje písemnou formu.20. Ust. § 7 odst. 1 zákona č. 57/2013 Sb. stanoví, že není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období.21. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.22. Na základě těchto zákonných ustanovení a shora uvedeného skutkového stavu má soud za to, že je žaloba v převážné míře důvodná.23. V řízení bylo prokázáno, že spolu strany dne 30.4.2024 platně a účinně uzavřely nájemní smlouvu, která trvala až do 31.8.2025 a kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému do užívání předmětný byt a žalovaný se jí za to zavázal vždy do posledního dne v měsíci hradit nájemné ve výši 2 562 Kč. Žalobkyně svou smluvně stanovenou povinnost splnila, když žalovanému umožnila daný byt užívat, žalovaný však tuto svou smluvní povinnost řádně a včas neplnil, když řádně a včas nehradil sjednané nájemné, kdy v březnu r. 2025 uhradil na nájemné toliko 916 Kč a od dubna r. 2025 do srpna r. 2025 již neuhradil ničeho. Žalobkyně má tak právo na úhradu dlužného nájemného v celkové výši 14 456 Kč (1 646 Kč za březen r. 2025 a 5 x 2562 Kč za dobu od dubna do srpna r. 2025). Jelikož pak žalovaný neuhradil nájemné řádně a včas, má žalobkyně právo rovněž na příslušný úrok z prodlení z daných částek vždy ode dne následující po jejich splatnosti (vždy první den následujícího měsíce po měsíci, za který mělo být nájemné hrazeno, s ohledem na skutečnost, že splatnost byla sjednána k poslednímu dni v příslušném měsíci) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.24. Rovněž bylo v řízení prokázáno, že se žalovaný zavázal hradit žalobkyni spolu s nájemným i zálohy na služby ve výši 1 988 Kč měsíčně, žalovaný však tuto svou smluvní povinnost řádně a včas neplnil, když řádně a včas nehradil sjednané zálohy, kdy v březnu r. 2025 uhradil toliko 498 Kč a od dubna r. 2025 do srpna r. 2025 již neuhradil ničeho. Žalobkyni tak vzniklo v souladu s § 1790 o.z. právo na zaplacení úroku z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. z daných částek. Dluží-li však nájemce bytu pronajímateli splatné zálohy na úhradu za plnění spojená s užíváním bytu, vzniká mu nárok na poplatek z prodlení z těchto dlužných záloh za dobu od jejich splatnosti do doby, kdy byly zaplaceny, popřípadě kdy měl žalobce provést jejich vyúčtování. Zaplacení samotných záloh se pronajímatel po datu, kdy mělo dojít k vyúčtování, již domáhat nemůže, ale do té doby vzniklý nárok na poplatek z prodlení z těchto záloh mu nezaniká (srovnej rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 1977/2015). Vyúčtování záloh v této věci mělo být provedeno nejpozději do 30.4.2026, žalobkyni tak vzniklo právo na úhradu úroku z prodlení z daných záloh toliko do tohoto data a zároveň jí k tomuto datu zaniklo právo požadovat úhradu záloh. Žalobkyně má tak právo na úhradu toliko úroku z prodlení v souvislosti s prodlením s hrazením daných záloh v celkové výši 1 162,90 Kč (za prodlení se zálohou za březen r. 2025 ve výši 1490 Kč za dobu od 1.4.2025 do 30.4.2026 činí úrok z prodlení 193,40 Kč, za prodlení se zálohou za duben r. 2025 za dobu od 1.5.2025 do 30.4.2026 činí úrok z prodlení 238,50 Kč, za prodlení se zálohou za květen r. 2025 za dobu od 1.6.2025 do 30.4.2026 činí úrok z prodlení 218,50 Kč, za prodlení se zálohou za červen r. 2025 za dobu od 1.7.2025 do 30.4.2026 činí úrok z prodlení 190,40 Kč, za prodlení se zálohou za červenec r. 2025 za dobu od 1.8.2025 do 30.4.2026 činí úrok z prodlení 170,90 Kč a za prodlení se zálohou za srpen r. 2025 za dobu od 1.9.2025 do 30.4.2026 činí úrok z prodlení 151,50 Kč).25. Soud proto žalobě v tomto rozsahu vyhověl (výrok I) a ve zbytku, tj. co do záloh za služby, co do úroku ze záloh od 30.4.2026 do zaplacení a vždy co do úroku z nájemného za konkrétní měsíc za poslední den v měsíci, když prodlení s jeho úhradou nastalo vždy až den následující (viz výše), žalobu zamítl (výrok II). Lhůta k úhradě byla žalovanému stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.26. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř. tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na jejich náhradu, jelikož byl jejich úspěch přibližně shodný (výrok III).