5 C 74/2026-48 – Okresní soud v Ústí nad Orlicí

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení 68 304,41 Kč s příslušenstvím s tím, že se jedná o neuhrazený úvěr. Tvrdila, že spolu dne 17.4.2025 společnost , Anonymizováno, dříve , Anonymizováno, (dále předchůdce) v pozici věřitele a žalovaný v pozici dlužníka uzavřeli prostřednictvím internetových stránek předchůdce www., Anonymizováno, .cz po posouzení úvěruschopnosti žalovaného ze strany předchůdce (výpočtem mezi doložitelnými příjmy a výdaji žalovaného, lustrací v ISIR, CEE, CRKI a EUCB) smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě předchůdce žalovanému poskytl částku 68 304,41 Kč a žalovaný se jí zavázal mu tuto částku vrátit do 17.10.2025, žalovaný však předchůdci tuto částku v dané době nevrátil. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020 poté předchůdce postoupil tuto svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni, která se tak nyní po žalovaném domáhá úhrady této částky s příslušným úrokem z prodlení.2. Žalovaný uvedl, že si úvěr vzal, neví však kolik ani jaké byly splátky. Snažil se s protistranou komunikovat, chtěl se domluvit na splátkách, ovšem bez úspěchu, nadto mu pokaždé byla sdělena jiná částka, a vždy chtěli zaplatit rovnou jednu třetinu celého dluhu. Ví, že po něm předchůdce chtěl kopii OP a kontroloval i e-mail a telefon. Má za to, že mu nahlíželi i na účet, chtěli povolení k nahlédnutí. Ptali se na rodinný stav, zda bydlí v nájmu, zda je zaměstnán, jaké má pohledávky a počet vyživovacích povinností. V té době neměl žádnou vyživovací povinnost a pracoval u společnosti , Anonymizováno, , příjem měl 50 000 – 60 000 Kč měsíčně. Úvěr si bral, jelikož s příjmem nevyšel. Nájemné činilo 16 000 – 17 000 Kč, ale z toho hradil 7 000 – 8 000 Kč, jelikož na zbytek mu přispívala spolubydlící. Měl půjčené vozidlo a měl i několik dluhů, jednalo se o , Anonymizováno, , kde měl půjčeno 180 000 Kč, o spořitelnu, kde měl kontokorent 5 000 Kč, půjčku na klik asi 20 000 Kč a úvěr ve výši cca 630 000 Kč. Dále měl úvěru u , Anonymizováno, ve výši 23 000 Kč a u společnosti , Anonymizováno, ve výši 30 000 Kč a splácel i dluh, který měl vůči svému zaměstnavateli. Hradil splátky cca 28 000 Kč měsíčně. Hradil je prostřednictvím svého bankovního účtu s tím, že ke konci měsíce sice nebyl v debetu, ale byl tam pouze malý zůstatek. Do doby, než šel na nemocenskou, se snažil splátky hradit řádně a včas. Od 23. 4. 2025 je na nemocenské a splátky nezvládá hradit.3. Žalobkyně se z nařízeného jednání soudu omluvila, o odročení nepožádala. Proto soud postupoval podle § 101 odst. 3 o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez její přítomnosti. Vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.4. Z provedeného dokazování soud zjistil následující:5. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru, aplikačních dat a standardních informací o spotřebitelském úvěru soud zjistil, že předchůdce dne 17.4.2025 sestavil smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž jsou jako strany označeni předchůdce v pozici úvěrujícího a žalovaný v pozici úvěrovaného. Ve smlouvě je uvedeno, že se touto smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou předchůdce zavazuje poskytnout žalovanému spotřebitelský bezúčelový nezajištěný úvěr až do výše úvěrového rámce 45 000 Kč a žalovaný se mu poskytnutý úvěr zavazuje vrátit a zaplatit sjednané úroky ve výši 0,4026 % denně, tj. 146,949 % ročně při RPSN 299,98 % spolu se sjednanými poplatky, a to formou splátek splatných do termínu splatnosti ve výši 13 % z celkové splátek částky, nebo 1 000 Kč, podle toho, co je vyšší. Celková částka dosahovala 80 818,82 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením zde pak byl upraven poplatek za prodlení ve výši 250 Kč jako náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých předchůdci v souvislosti s daným prodlením se splácením kterékoli částky.6. Dle aplikačních detailů předchůdce u žalovaného eviduje, že je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije sám v nájmu, pracuje jako dělník s příjmem 45 000 Kč měsíčně, jeho měsíční výdaje dosahují 15 000 Kč.7. Z výpisu z ARAD vyplývá, že v dubnu r. 2025 byla průměrná úroková sazba u revolvingových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 14,67 % ročně, RPSN pak dosahovalo 8,37 %.8. Podle dokladů o úhradě a zprávy banky bylo žalovanému ze strany předchůdce poskytnuto 45 000 Kč dne 17.4.2025 a 2 900 Kč dne 20.6.2025.9. Z výpisu z úvěru vyplývá, že předchůdce žalovanému poskytl celkem 47 900 Kč v rámci výběrů shora, žalovaný však předchůdci uhradil toliko 2 904,61 Kč.10. Dle faktury z čl. 24 předchůdce vystavil dne 17.10.2025 na jméno žalovaného fakturu znějící na 68 666,71 Kč, resp. 31 202,13 Kč jako splátky minimální k 17.10.2025.11. Ze smlouvy na opakované postoupení pohledávek ze dne 27.1.2020, dodatku k této smlouvě a jeho přílohy, vyplývá, že byla mezi žalobkyní a předchůdcem daného dne uzavřena smlouva, na základě které došlo k postoupení pohledávky ze shora specifikované smlouvy předchůdce za žalovaným na žalobkyni.12. Podle oznámení o postoupení, předžalobní výzvy a příslušného podacího lístku žalobkyně zaslala dne 25.11.2025 žalovanému oznámení o postoupení pohledávky ze shora specifikované smlouvy z předchůdce na žalobkyni i předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzvala k úhradě 76 624,41 Kč.13. Z přípisů z čl. 44-45 plyne, že žalovaný opakovaně kontaktoval žalobkyni s žádostí o vyřešení dluhu vyplývajícího ze shora specifikované smlouvy.14. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav:15. Předchůdce u žalovaného eviduje, že je rozvedený, nemá žádnou vyživovací povinnost, žije sám v nájmu, pracuje jako dělník s příjmem 45 000 Kč měsíčně, jeho měsíční výdaje dosahují 15 000 Kč.16. Dne 17.4.2025 předchůdce sestavil smlouvu o spotřebitelském úvěru, v níž jsou jako strany označeni předchůdce v pozici úvěrujícího a žalovaný v pozici úvěrovaného. Ve smlouvě je uvedeno, že se touto smlouvou uzavřenou na dobu neurčitou předchůdce zavazuje poskytnout žalovanému spotřebitelský bezúčelový nezajištěný úvěr až do výše úvěrového rámce 45 000 Kč a žalovaný se mu poskytnutý úvěr zavazuje vrátit a zaplatit sjednané úroky ve výši 0,4026 % denně, tj. 146,949 % ročně při RPSN 299,98 % spolu se sjednanými poplatky, a to formou splátek splatných do termínu splatnosti ve výši 13 % z celkové splátek částky, nebo 1 000 Kč, podle toho, co je vyšší. Celková částka dosahovala 80 818,82 Kč. Pro případ prodlení žalovaného se splácením zde pak byl upraven poplatek za prodlení ve výši 250 Kč jako náhrada účelně vynaložených nákladů vzniklých předchůdci v souvislosti s daným prodlením se splácením kterékoli částky. V dubnu r. 2025 byla průměrná úroková sazba u revolvingových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR 14,67 % ročně, RPSN pak dosahovalo 8,37 %.17. Dne 17.4.2025 předchůdce žalovanému poskytl 45 000 kč a dne 20.6.2025 částku 2 900 Kč, žalovaný pak předchůdci uhradil 2 904,61 Kč.18. Dne 17.10.2025 předchůdce vystavil na jméno žalovaného fakturu znějící na 68 666,71 Kč, resp. 31 202,13 Kč jako splátky minimální k 17.10.2025.19. Dne 27.1.2020 byla mezi žalobkyní a předchůdcem daného dne uzavřena smlouva, na základě které došlo k postoupení pohledávky ze shora specifikované smlouvy předchůdce za žalovaným na žalobkyni.20. Dne 25.11.2025 žalobkyně zaslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky ze shora specifikované smlouvy z předchůdce na žalobkyni i předžalobní výzvu, v níž žalovaného vyzvala k úhradě 76 624,41 Kč.21. Po právní stránce soud věc posoudil dle o.z. a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění do 31.12.2020 s ohledem na den uzavření smlouvy o úvěru (dále ZSÚ).22. Ust. § 547 o.z. stanoví, že právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu.23. Ust. § 570 odst. 1 o.z. uvádí, že Právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.24. Dle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Podle § 554 o. z. se ke zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží.25. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.26. Dle § 562 odst. 1 a 2 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.27. Dle § 576 o.z. týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana nepl