10 C 80/2020-24 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 19. 3. 2020 (ve znění doplňujícího podání ze dne 3. 8. 2020) se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 31 420 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že dne 28. 11. 2013 uzavřel s žalovaným smlouvu o půjčce ve výši 34 720 Kč. Tato se skládala z jistiny 20 000 Kč a ze souhrnného poplatku 14 720 Kč (souhrnný poplatek sestával z úroku 2 600 Kč, poplatku za administrativní činnost 4 000 Kč a odměny obchodního zástupce z hotovostního inkasa splátek 8 120 Kč). Půjčka měla být splácena v týdenních splátkách po 620 Kč. Žalovaný však půjčku splácel nepravidelně, uhradil pouze částku 3 300 Kč. Splatnost pohledávky nastala ke dni 16. 1. 2014, prodlení nastalo ke dni následujícímu. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit do vlastních rukou (náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto v souladu s ustanovením § 173 odst. 2 o. s. ř. zrušen. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu; skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Žalobce s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasil. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Z důkazů předložených žalobcem učinil soud následující skutková zjištění: - z listiny„ Smlouva o půjčce“, že tato byla uzavřena mezi žalobcem a žalovaným, žalobce se zavázal poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal vrátit tuto částku společně se souhrnným poplatkem ve výši 14 720 Kč, a to v 56 týdenních splátkách po 620 Kč. První splátka měla být uhrazena dne 5. 12. 2013. Listina je datována 28. 11. 2013, podepsána oběma smluvními stranami. Nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. - z listiny„ Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce“, že tyto upravují další práva a povinnosti smluvních stran, dále upravují splácení půjčky, odstoupení od smlouvy, porušení smlouvy, úrokovou sazbu. - z listiny„ Čestné prohlášení o výši závazků“, že žalovaný zde nemá uvedeny žádné závazky. Listina je datována 28. 11. 2013, podepsána žalovaným. - z platební historie žalovaného, že žalovaný na půjčku uhradil celkem částku 3 300 Kč, dlužná částka činí 31 420 Kč. - z listiny„ Předžalobní upomínka – vymáhání“, že tato je adresována žalovanému. Ten je v ní upozorňován na nedoplatek částky 31 420 Kč se splatností ke dni 16. 1. 2014. Žalovaný je vyzýván k úhradě dlužné částky, je upozorňován na možné soudní řízení a navýšení nákladů v souvislosti se soudním řízením. Listina je datována 12. 9. 2014. Z přehledu je patrno, že tato listina byla žalovanému zaslána. 5. Soud činí v této věci skutkový a právní závěr o tom, že mezi žalobcem a žalovaným vznikl smluvní závazkový vztah, který je hodnocen jako smlouva o půjčce (§ 657 a násl. obč. zák.). Žalovaný má v tomto smluvním závazku postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v uzavřené smlouvě a ve smluvních podmínkách (na něž smlouva odkazuje) dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 52 a násl. obč. zák., která regulují spotřebitelské smlouvy. V rozsahu přiznaného nároku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek žalobce jako neplatný pro rozpor s těmito ustanoveními. Bylo také prokázáno, že žalovaný čerpal částku úvěru ve výši 20 000 Kč, jeho celková úhrada činila 3 300 Kč. Jelikož žalovaný nesplácel řádně a včas, dostal se do prodlení se splácením. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobce také důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení. 6. Odlišné právní závěry však soud činí ve vztahu k požadované odměně obchodního zástupce z hotovostního inkasa splátek. Ta nemohla být platně sjednána. Šlo o spotřebitelský typ závazku, na který dopadají mimo jiné ustanovení občanského zákoníku (specifikovaná shora) chránící spotřebitele coby slabší stranu smluvních závazků. Odměnu obchodního zástupce z hotovostního inkasa splátek, která ve své celkové vyúčtované výši 8 120 Kč, je nezbytné (mj. též především k dalšímu obsahu závazku) hodnotit jakožto ujednání, které nastoluje jednoznačnou nerovnováhu v závazkovém vztahu v neprospěch spotřebitele (srov. § 55 a § 56 obč. zák.) Náklady půjčky byly při jistině 20 000 Kč sjednány na další částku tvořenou poměrně vysokým úrokem v sazbě 60 % ročně - v kapitalizovaném vyjádření 2 600 Kč - dále poplatkem za administrativní činnost 4 000 Kč. Prodlení je pak sankcionováno již též zákonným úrokem z prodlení. Odměnu obchodního zástupce za hotovostní inkaso splátek tedy soud hodnotí jako nepřiměřenou a neplatnou, v rozporu s dobrými mravy a nelze se jí platně domáhat v řízení před soudem. 7. Soud proto ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci částku 23 300 Kč z titulu shora rozebrané smlouvy o půjčce ze dne 28. 11. 2013, a to spolu se zákonným úrokovým příslušenstvím. 8. Ve výroku II. pak soud zamítl žalobu ve vztahu k požadované odměně obchodního zástupce z hotovostního inkasa splátek. 9. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Žalobce byl v řízení úspěšný co do 74,16 % předmětu řízení a neúspěšný co do 25,84 % předmětu řízení. Při odečtení míry neúspěchu od míry úspěchu tedy soud žalobci přiznal 48,32 % nákladů řízení žalobce. Ty byly tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 257 Kč. Úspěchu žalobce 48,32 % se tak rovná částka 607 Kč.