20 C 70/2021-18 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 31. 3. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 1 900 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že se žalovaným uzavřel dvě smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací [číslo] (jejich součástí byly též všeobecné podmínky žalobce). Na základě těchto smluv se žalobce zavázal poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a žalovaný se zavázal za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny dle Všeobecných podmínek žalobce ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Současně se žalobce zavázal poskytnout žalovanému ke koupi specifikované koncové zařízení ([anonymizováno] Galaxy [anonymizováno] se slevou 4 000 Kč) a žalovaný se zavázal k úhradě kupní ceny formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí předmětné smlouvy. Splatnost jednotlivých měsíčních splátek byla stanovena tak, že tyto odpovídají datu splatnosti uvedeným v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalovaný své povinnosti porušil, když přestal hradit vyúčtované ceny; žalobce specifikoval konkrétně vymezená vyúčtování, ve vztahu k nimž došlo k prodlení s plněním. Nadto dluží žalovaný platby za tzv. služby třetích osob, které jsou hrazeny prostřednictvím žalobce a k jeho rukám (žalovaný takovéto služby využíval, avšak ani po řádném vyúčtování za ně nezaplatil). Žalovaný tak dluží dle vyúčtování [číslo] částku 1 900 Kč, která byla splatná dne 12. 5. 2020. Přes opakované výzvy žalovaný dlužné částky neuhradil. Žalobce se proto domáhá peněžního plnění žalobou podanou u soudu. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o. s. ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Elektronický platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení nikterak spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V posuzovaném případě soud uzavírá, že v této věci je dána pravomoc soudu (a nikoli Českého telekomunikačního úřadu), jelikož nejde o úhradu za samotné telekomunikační (např. hlasové, textové či datové) služby, ale o úhradu kupní ceny koncového zařízení podle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky a o úhradu služeb třetích stran, subjektů odlišných od žalobce, které však jsou hrazeny dle smlouvy právě k rukám žalobce a na jeho účet. Podle ust. § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Žalobce ve věci prokázal, že se žalovaným uzavřel Účastnické smlouvy, jde o závazek hodnocený jako smlouva smíšená, která (ve spojení s doloženými obchodními podmínkami) má prvky smlouvy nepojmenované (inominátní) a smlouvy kupní. Žalovanému byly poskytovány služby elektronických komunikací (jejichž úhrada není předmětem tohoto řízení) a bylo mu poskytnuto koncové zařízení specifikované ve smlouvě, a poskytovány služby třetích subjektů. Cenu služeb i splátky za koncové zařízení se žalovaný zavázal splácet na základě jednotlivých vyúčtování. Vyúčtování důvodného plnění žalobce doložil, prokázaná vyúčtování konotují s údaji v žalobě. Žalovaný splátky řádně a včas neuhradil, dostal se do prodlení, a žalobce je tedy oprávněn požadovat dlužnou částku včetně úrokového příslušenství v řízení před soudem. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby v této věci. 6. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění ve výši 1 900 Kč z titulu neuhrazené kupní ceny a neuhrazených služeb třetích osob ze shora rozebíraného smluvního závazku, a to spolu s příslušenstvím – úrokem z prodlení v rozsahu požadovaném žalobcem. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč (soud zde shledává tři úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč, celkem tedy 1 489 Kč.