10 C 9/2022-17 — Okresní soud ve Vsetíně

Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 7. 9. 2021 se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 1 500 Kč spolu se zákonným úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že je podle ust. § 9 odst. 1 zák. č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, vlastníkem místních komunikací nacházejících se na jeho území (tj. území města). Dle ust. § 19a odst. 1 a § 19b odst. 1 uvedeného zákona je žalobce oprávněn odstranit z pozemní komunikace vozidlo, jehož provozovatel neuposlechl opatření obecné povahy silničního správního úřadu o označení místní komunikace nebo její části, na kterých je z důvodu veřejného zájmu dočasně zakázáno stání silničních vozidel, příslušnou dopravní značkou. Na základě pověření primátora [územní celek] č.j.: [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] a Příkazní smlouvy [číslo] ze dne [datum], ve znění jejích změn a dodatků, je společnost [právnická osoba], se sídlem v [obec], [anonymizováno] tř. 1a, [PSČ], [IČO], oprávněna v rámci výkonu pověření – správy pozemních komunikací na území statutárního města Brna – rovněž zajišťovat odstraňování vozidel při blokovém čištění dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Žalovaný je podle výpisu z centrální evidence vozidel provozovatelem osobního motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], které bylo žalobcem dne 14.10.2020 odtaženo z [příjmení] náměstí v [obec], a to za účelem blokového čištění. Uvedená lokalita, z níž bylo vozidlo žalovaného odtaženo, byla v souladu se zákonem č. 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích označena dopravní značkou o dočasném zákazu stání. Vzhledem k tomu, že žalovaný uvedené dopravní značení nerespektoval, bylo vozidlo žalovaného prostřednictvím společnosti [právnická osoba] odtaženo a vráceno zpět do místa odtahu. Dle ust. § 19b odst. 2 uvedeného zákona jsou vozidla odstraňována z pozemní komunikace na náklady jejich provozovatelů. Cena za technický úkon při odtažení a vrácení vozidla zpět do místa odtahu činí celkovou částku 1 500 Kč Cena za tento technický úkon při blokovém čištění je stanovena usnesením schůze Rady [územní celek] č. [spisová značka] ze dne 29. 2. 2019. Za technický úkon se považuje příjezd odtahového vozidla, zajištění dokumentace, naložení vozidla na odtahový vůz, převezení vozidla na jiné místo, kde je stání vozidla povoleno, složení vozidla a po skončení blokového čištění opětovné naložení na odtahové vozidlo a jeho následné složení zpět do místa odtahu. Po složení vozidla zpět do místa odtahu byla za stěrač vozidla umístěna informace, že vozidlo bylo nuceně odtaženo a vráceno zpět s uvedením dlužné částky a platebních údajů k uhrazení dluhu. Jelikož žalovaný přes tuto informaci dlužnou částku neuhradil, byl ze strany žalobce opětovně vyzván k úhradě dlužné částky, avšak do dnešního na svůj dluh neuhradil ničeho. Vzhledem ke shora uvedenému, když žalovaný dlužnou částku dosud nezaplatil, žalobce požaduje v řízení před soudem zaplacení částky 1.500 Kč s příslušenstvím. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobce sdělil soudu souhlas, žalovaný neučinil soudu žádné podání, zejména se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Soud činí v této věci skutkový a právní závěr o tom, že žalobce v řízení prokázal svůj nárok na zaplacení částky tvořící předmět řízení. Žalobce doložil listiny, které prokazují rozhodné skutečnosti uvedené v žalobě. Jednotlivě i ve vzájemné souvislosti lze tyto důkazy hodnotit tak, že předmětný automobil, jehož je žalovaný evidovaným provozovatelem, byl důvodně odtažen z místa, na němž v tu dobu nebyl oprávněn stát (parkovat), byly provedeny úkony k jeho odtažení a zpětnému umístění a byla za to vyúčtována přípustná (a přiměřená) částka, k jejímuž zaplacení byl žalovaný opakovaně vyzván. Poslední výzva pak měla charakter a náležitosti výzvy předžalobní. Nebyla-li částka ani poté zaplacena, domáhal se žalobce důvodně uložení platební povinnosti soudem. Soud tedy ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění ve výši 1 500 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení, a to z titulu úhrady nákladů - ceny za technický úkon odtažení a vrácení vozidla zpět do místa odtahu. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/ 1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 400 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 200 Kč režijního paušálu za 2 úkony právní služby po 100 Kč (soud zde shledává dva úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení a podání návrhu ve věci samé) a 21 % DPH ve výši 126 Kč, celkem tedy 1 126 Kč.