11 C 22/2022-40 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou - návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným zdejšímu soudu dne 10. 12. 2021 domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení na částky 5 730,38 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel s její předchůdkyní společností [právnická osoba] (dále jako [právnická osoba]) dne 3. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě [právnická osoba] poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku zvýšenou o kapitalizované úroky 932 Kč (29% p.a.), poplatek za zpracování zápůjčky, doručení a administrativní činnost 2 728 Kč a poplatek za vedení účtu a komfortní splácení 1 642 Kč vrátit formou 45 týdenních splátek po 304 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 13. 3. 2020. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, když poslední splátku uhradil dne 12. 6. 2019 a celkem uhradil pouze částku 2 810 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 byla pohledávka s účinností k datu 5. 1. 2021 postoupena žalobkyni jako nové věřitelce, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ke dni postoupení činila pohledávka 15 608,66 Kč a byla tvořena dlužnou jistinou 5 730,38 Kč, kapitalizovanými úroky 1 338,61 Kč a kapitalizovanými úroky z prodlení 740,16 Kč Vedle toho se žalobkyně domáhá úroků 29% p.a. z jistiny 5 730,38 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení a úroků z prodlení ve výši 10% p.a. z částky 5 730 Kč za dobu od 19. 12. 2020 do zaplacení. Žalovaný však dlužnou částku žalobkyni neuhradil, ač jej k tomu vyzývala naposledy předžalobní výzvou. Úvěruschopnost žalovaného zkoumala [právnická osoba] tak, že provedla vyhodnocení informací získaných od žalovaného, kdy byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány z vyžádaných dokladů, což měl žalovaný i potvrdit svým prohlášením. Žalobkyně dále uvedla, že neprokázání povinnosti řádného zjištění úvěruschopnosti žalovaného dle jejího názoru nezpůsobuje absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce. K jednání dne 14. 7. 2022 se žalobkyně po předchozí řádné omluvě nedostavila. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ač mu byla doručena náhradním doručením na adrese evidované v CEO jako adresa trvalého pobytu žalovaného již dne 2. 6. 2022. K ústnímu jednání dne 14. 7. 2022 se nedostavil, ač mu bylo předvolání k tomuto jednání doručeno společně se žalobou. 3. Provedeným dokazováním učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Společnost [anonymizováno] se žalovaným dne 3. 5. 2019 uzavřela smlouvu o zápůjčce [číslo] na jejímž základě poskytla žalovanému zápůjčku ve výši 7 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto zápůjčku společně s dopředu zkalkulovaným úrokem 935 Kč, poplatkem za„ administrativní činnost, zpracování a doručení“ 2 728 Kč a poplatkem za„ vedení zákaznického účtu a komfortní splácení“ 1 642 Kč [právnická osoba] splatit formou 45 týdenních splátek ve výši 304 Kč, pouze poslední splátka činila 276 Kč. Před uzavřením smlouvy o zápůjčce žalovaný vyplnil tzv. zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že v době uzavření smlouvy o zápůjčce pracoval jako montážní dělník u společnosti [právnická osoba] s příjmem ve výši 17 535 Kč měsíčně a v jeho domácnosti byl další nijak nespecifikovaný příjem 9 200 Kč. Žalovaný byl svobodný, adresa jeho trvalého pobytu byla adresou [stát. instituce], bydlel v nájemním bytě a měl další dluhy, které splácel částkou 1 400 Kč měsíčně. Jeho měsíční výdaje činily 7 500 Kč měsíčně, přičemž nebylo zřejmé, zda tato částka již obsahovala splátku dluhů 1 400 Kč měsíčně či nikoli. Nic bližšího o poměrech žalovaného, jako například údaje o jím vyživovaných osobách, jejich věku a počtu, zjištěno nebylo. Žádné listiny tyto údaje dokládající žalobkyně k žalobě nepřiložila. Protože se k ústnímu jednání dne 14. 7. 2022 nedostavila, nemohl ji soud vyzvat k doplnění těchto rozhodných tvrzení a zejména k označení důkazů k jejich prokázání. Celkem žalovaný splatil částku 2 810 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek z 18. 12. 2020 postoupila [právnická osoba] pohledávku žalobkyni. 4. Podle ust. § 101 odst. 1 písm. b) zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jako o.s.ř.) K tomu, aby bylo dosaženo účelu řízení, jsou účastníci povinni zejména plnit důkazní povinnost (§ 120 odst. 1) a další procesní povinnosti uložené jim zákonem nebo soudem. 5. Podle ust. § 120 odst. 1 věta prvá o.s.ř. Účastníci jsou povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ZSÚ) Spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 6. Podle ust. § 86 odst. 1 ZSÚ Poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 87 odst. 1 ZSÚ Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle ust. § 87 odst. 2 ZSÚ Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. 7. Podle ust. § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jako o.z.) Spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Podle ust. § 420 o.z. Kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. Podle ust. § 1879 o.z. Věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ust. § 588 věta prvá o.z. Soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Podle ust. § 1958 odst. 2 o.z. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle ustanovení § 2993 věta první o.z. Plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. 8. Aktivní věcnou legitimaci žalobkyně má soud za prokázanou z předloženého oznámení o postoupení pohledávky. 9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle výše uvedených norem a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko zčásti. 10. Soud především předesílá, že z obsahu smlouvy o zápůjčce i dalších listin, zejména zákaznické karty, vyplývá, že žalovaný při uzavírání smlouvy o zápůjce nejednal v rámci své (případné) podnikatelské činnosti. Oproti tomu skutečnost, že [právnická osoba] při uzavírání smlouvy splňovala podmínky uvedené v cit. ust. § 420 o.z. a tudíž ji bylo možno považovat za podnikatele, je evidentní. Soud proto předmětné právní jednání (uzavření smlouvy o zápůjčce mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným) posuzoval v souladu s ust. § 2 odst. 1 ZSÚ i z hlediska splnění podmínek uvedených v příslušných ustanovení ZSÚ. 11. Pokud žalobkyně tvrdila, že [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne 3. 5. 2019 smlouvu o zápůjčce, bylo sice prokázáno, že k tomuto jednání došlo, nicméně soud nemohl přehlédnout, že [právnická osoba] při jejím uzavírání rezignovala na svou povinnost uvedenou v cit. ust. § 86 odst. 1 ZSÚ a nezjistila od žalovaného dostatečné informace k posouzení jeho úvěruschopnosti, když nezjistila ani údaj o počtu jeho vyživovacích povinností či o jeho nákladech na bydlení. Přitom právě údaj o počtu členů domácnosti případně odkázaných výživou na žalovaného je pro posouzení jeho úvěruschopnosti velmi významný. Pokud se týká nákladů na bydlení, žalovaný uvedl, že bydlí v nájemním bydlení, avšak tomu neodpovídá údaj o jeho celkových výdajích 7 500 Kč měsíčně (možná obsahující i splátky jeho dalších půjček 1 400 Kč měsíčně), protože prostý součet obvyklých výdajů na stravu, ošacení, drogerii a případné léky dosahuje výše, po jejíž úhradě by žalovanému pouze stěží mohly zbýt dostatečné pro