111 C 3/2022-119 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 14. 4. 2022 domáhala se žalobkyně po žalované zaplacení částky 572 339 Kč s příslušenstvím jako bezdůvodného obohacení, které měla dle jejího názoru žalovaná získat pojistným plněním od společnosti [právnická osoba] (dále jako Pojišťovna) v návaznosti na zrušení rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 25. 2. 2019 č. j. [číslo jednací] (dále jako Rozsudek KSOL) usnesením Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2019 sp. zn. [číslo jednací] (dále jako Zrušující usnesení NS). Uvedla, že Rozsudkem KSOL jí bylo uloženo zaplatit žalované částku 672 339 Kč (jako náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé na straně žalované následkem [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], přičemž rozsudkem Okresního soudu ve Vsetíně ze dne 28. 11. 2018 č. j. [číslo jednací] (dále jako První rozsudek OSVS) ve spojení s Rozsudkem KSOL byla žalobkyně shledána vinnou ze spáchání přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, když dne [datum] pootevřela branku, aniž se ujistila, že pes jejího partnera [jméno] [příjmení] je zajištěn, čímž došlo k útěku psa, který následně způsobil žalované těžkou újmu na zdraví) a tuto částku zaplatila Pojišťovna jako pojistné plnění, kdy pojištěným z odpovědnosti za náhradu škody byl majitel psa [jméno] [příjmení]. Po zrušení Rozsudku KSOL je to dle žalobkyně ona sama, kdo je„ obohacenou“ ve vztahu k Pojišťovně, respektive k pojištěnému [jméno] [příjmení] a„ ochuzenou“ ve vztahu k žalované, která je ve vztahu k ní„ obohacenou“. Dle žalobkyně přiměřená výše náhrady škody, která žalované v souvislosti s újmou na zdraví náleží, činí částku 100 000 Kč a žalobkyně se proto po žalované domáhá vrácení bezdůvodného obohacení nad tuto částku, přičemž podle žalobkyně došlo k „ dvojímu plnění za jiného“, kdy [jméno] [příjmení] jako pojištěný obstaral peníze od Pojišťovny a jako pojištěný plnil za žalobkyni. Dále obsáhle brojila proti znaleckému posudku, na jehož základě Krajský soud v Ostravě – pobočka v Olomouci v Rozsudku KSOL stanovil výši škody a nemajetkové újmy. Poté s odkazem na ustanovení § 2991 občanského zákoníku a na právní závěry, k nimž Nejvyšší soud dospěl ve svém rozsudku ze dne 7. 11. 2017 sp. zn. [spisová značka] dovozovala, že z důvodu zrušení Rozsudku KSOL se ona sama bezdůvodně obohatila na úkor Pojišťovny a žalovaná se pak obohatila na její úkor. Dále obsáhle citovala soudní judikaturu řešící otázku doby vzniku bezdůvodného obohacení a otázku promlčení a závěrem vyčíslila své náklady řízení. Při ústním jednání dne 30. 8. 2022 žalobkyně setrvala na své žalobě, kdy shrnula, že žalované bylo plněno z její strany, respektive ze strany jejího partnera [jméno] [příjmení], respektive místo něj Pojišťovnou, přičemž výši plnění měla za nesprávnou a proto navrhla zpracování oponentního znaleckého posudku. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 27. 5. 2022 (čl. 83). Nárok uplatněný žalobou neuznala, přičemž poukázala zejména na skutečnost, že Pojišťovna po žalobkyni vrácení pojistného plnění poskytnutého žalované nežádá a dále že Pojišťovna plnila nikoli na základě později zrušeného Rozsudku KSOL, ale na základě skutečnosti, že došlo k pojistné události a ve výši stanovené znaleckým posudkem. Jinými slovy k bezdůvodnému obohacení na straně žalované nedošlo a nadto žalobkyně není aktivně legitimována k podání žaloby o jeho vydání. Závěrem žalovaná zmínila následky nedbalostního jednání žalobkyně, kdy v jeho v důsledku byla trvale zohyzděna v obličeji a došlo u ní ke vzniku posttraumatické stresové poruchy. V důsledku opakování trestního řízení (po vydání Zrušujícího usnesení NS) u ní došlo k retraumatizaci, v níž je tímto sporem nadále pokračováno. Při ústním jednání dne 30. 8. 2022 na svém stanovisku rovněž setrvala a upozornila, že žaloba (jakkoli obsáhlá) postrádá relevantní tvrzení o tom kdo a na čí úkor se obohatil. 3. Soud při jednání dne 30. 8. 2022 provedl následující důkazy, z nichž zjistil: - z Prvního rozsudku OSVS (č. l. 38-42), že žalobkyně byla shledána vinnou tím, že dne 31. 10. 2017 pootevřela branku na pozemku u domu [adresa] v obci [obec], aniž by zkontrolovala, zda její partner [jméno] [příjmení] řádně zabezpečil psa, který následně brankou vyběhl na ulici, kde napadl žalovanou tak, že se jí [anonymizována čtyři slova] a [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno], čímž jí způsobil zranění spočívající v [anonymizována čtyři slova], v [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno], což si vyžádalo lékařské ošetření a následné omezení na běžném způsobu života v době od 31. 10. do 30. 11. 2017, po tomto zranění jí na obličeji i na těle zůstaly perzistující jizvy a následně se u žalované rozvinula posttraumatická stresová porucha, čímž spáchala přečin těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání jednoho měsíce s podmínečným odkladem na zkušební dobu jednoho roku a bylo jí (mj.) uloženo zaplatit žalované náhradu škody ve výši 60 913 Kč s tím, že se zbytkem nároku byla žalovaná odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. - z Rozsudku KSOL (č.l. 43-47), že První rozsudek OSVS byl ponechán nezměněn vyjma výroku o náhradě škody, který byl zrušen a žalobkyni bylo nově uloženo zaplatit žalované na náhradě škody částku 88 856 Kč a na náhradě nemajetkové újmy částku 583 483 Kč, přičemž odvolací soud v rámci veřejného zasedání po zákonném poučení vyslechl znalce [příjmení] [jméno] [příjmení] a konstatoval, že jím vypracovaný znalecký posudek obsahuje všechny náležitosti. Dle odvolacího soudu znalec logicky vysvětlil, proč stanovil [anonymizováno 5 slov], a rovněž další části jeho odůvodnění znaleckého posudku odvolací soud považoval za správné. - z oznámení Pojišťovny z 16. 4. 2019 (č.l. 15), že Pojišťovna oznámila [jméno] [příjmení], že likvidace pojistné události ze dne 31. 10. 2017 byla ukončena a doplatek dle rozsudku ve výši 672 339 Kč byl vyplacen na účet. - ze Zrušujícího usnesení NS (č.l. 48-59), že První rozsudek OSVS a Rozsudek KSOL byly zrušeny a věc byla přikázána státnímu zástupci Okresního státního zastupitelství ve Vsetíně k znovuprojednání a rozhodnutí věci. - z rozsudku Okresního soudu ve Vsetíně ze 4. 3. 2021 č.j. [číslo jednací] (č. l. 60-66, dále jako Druhý rozsudek OSVS), že žalobkyně byla opětovně shledána vinnou skutkem popsaným výše, čímž spáchala přečin těžkého ublížení na zdraví s nedbalosti a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v délce trvání jednoho měsíce s podmínečným odkladem na zkušební dobu jednoho roku s tím, že žalovaná byla se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních. Pokud se týká náhrady škody, soud vyšel ze skutečnosti, že žalovaná uplatnila nárok ve výši 727 051,16 Kč, avšak kompenzaci ve výši 699 574 Kč již obdržela. Jinými slovy převážná část uplatněného nároku zanikla splněním, tudíž soud s odkazem na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 9. 2020 sp. zn. [spisová značka] konstatoval, že„ Plnění, na něž má úspěšný účastník řízení nárok, pak lze přiznat jen v takovém rozsahu, v jakém dosud nebylo uhrazeno;…“. V tomto případě činí rozdíl částku 27 477,16 Kč, z čehož však 20 150 Kč představuje nárok na náhradu nákladů spojených se zpracováním znaleckého posudku, tedy se nejedná o nárok, který by bylo možno přiznat podle § 228 trestního řádu, tudíž k „ dořešení“ zbývá částka ve výši pouhých 7 327,16 Kč a za účelem jejího prokázání by bylo nutno provést další dokazování, což by vedlo k nedůvodnému prodloužení trestního řízení. - z usnesení Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci ze dne 15. 9. 2021 č.j. [číslo jednací] (č.l. 67-75), že odvolací soud zamítl odvolání žalobkyně i odvolání žalované proti Druhému rozsudku OSVS. Pokud se týká výroku Druhého rozsudku OSVS, jímž byla žalovaná se svým nárokem na náhradu škody odkázána na řízení ve věcech občanskoprávních, odvolací soud jej shledal správným, přičemž zdůraznil (body 23. a 24. odůvodnění), že Pojišťovna žalované plnila z titulu pojištění, nikoli z titulu rozhodnutí soudu v trestním řízení. Na to nemůže mít vliv skutečnost, že První rozsudek OSVS a Rozsudek KSOL byly následně Nejvyšším soudem zrušeny. Plnění Pojišťovny z titulu uzavřené pojistné smlouvy není závislé na rozhodnutí soudu o vině či nevině žalobkyně. Výše nároků žalované je známa a podložena listinami, z nichž Pojišťovna vycházela při likvidaci pojistné události a v žádném případě nelze dle odvolacího soudu to, co Pojišťovna plnila žalované, označovat za bezdůvodné obohacení na její straně, a už vůbec ne proto, že byla žalovaná odkázána se svými nároky na řízení ve věcech občanskoprávních. - z výzvy k vrácení částky 572 339 Kč (č.l. 12), že právní zástupce žalobkyně dne 22. 1. 2022 vyzval žalovanou k vrácení částky 572 339 Kč, přičemž v této výzvě uvedl některé argumenty později použité v žalobě a dále citoval sdělení Pojišťovny, podle nějž Pojišťovna nežádá vrácení pojistného plnění, které žalované poskytla, když má za to, že v průběhu trestního řízení nebyla zpochybněn