111 C 6/2022-40 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou – návrhem na vydání platebního rozkazu doručenou zdejšímu soudu dne 12. 5. 2022 domáhal se žalobce po žalovaném zaplacení částky 915 Kč s příslušenstvím. Tvrdil, že žalovaný byl v souladu s ustanovením § 89b odst. 1 a 89c odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. a ust. § 20 a násl, zákona č. 65/2017 Sb. dne 27. 2. 2020 dopraven příslušníky Policie České republiky služebním vozidlem do protialkoholní a záchytné stanice [anonymizována tři slova], což si vyžádalo jízdu služebního vozidla Škoda Octavia reg.zn. [anonymizováno] [číslo] na trase [obec] – [obec] – [obec] – [obec] v celkové délce 145 km. Náhrada za toto použití služebního vozidla byla stanovena dle vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 358/2019 Sb. a činí celkem 915 Kč. S odkazem na ust. § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. žalobce dovozoval, že tyto náklady hradí dopravovaná osoba, v tomto případě žalovaný. Žalobce žalovaného upomínal o zaplacení dlužné částky, avšak neúspěšně. 2. Žalovaný se k žalobě do dnešního dne nevyjádřil, ač fikce jejího doručení na adresu uvedenou CEO jako adresa trvalého pobytu žalovaného nastala již dne 26. 8. 2022 (obálka čl. 35 ve spojení se sdělením pro vyvěšení čl. 37). 3. Za splnění podmínek uvedených v § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci ve lhůtě stanovené usnesením čj. 111C 6/2022-33 ze dne 4. 8. 2022 nevyjádřili s tímto postupem svůj nesouhlas (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). 4. Závěr o skutkovém stavu, který soud z listin založených ve spise učinil, je totožný se skutkovými tvrzeními žalobce, jak jsou uvedeny výše. Žalovaný dne 27. 2. 2020 v podnapilém stavu procházel budovou školy a přes zákaz se pokoušel vyzvednout syna své přítelkyně [jméno] [příjmení] ze školní družiny. Byl proto zajištěn a provedenou dechovou zkouškou bylo zjištěno, že hladina alkoholu v jeho krvi činí 2,98 promile. Následně byl převezen služebním vozidlem Škoda Octavia reg.zn. [anonymizováno] [číslo] do Protialkoholní záchytné stanice v [obec], kde byl předán dne 27. 2. 2020 v 16:00 hod. Služební vozidlo přitom najelo 145 km a žalobce v souvislosti s tím vyúčtoval žalovanému náhradu nákladů ve výši 915 Kč, kterou však žalovaný neuhradil, ač jej k tomu žalobce výzvou ze dne 20. 5. 2020 doručenou mu dne 22. 6. 2020 marně vyzýval a poskytl mu k tomu lhůtu nejdéle do čtrnácti dnů od doručení této výzvy. Naposledy žalobce žalovaného k úhradě dlužné částky vyzýval předžalobní výzvou ze dne 12. 1. 2022, avšak opět marně. 5. Podle ust. § 20 odst. 1 písm. b) zákona č. 65/2017 Sb. o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako ZoOZ) Orientačnímu vyšetření a odbornému lékařskému vyšetření je povinna se podrobit osoba, u které je důvodné podezření, že se požitím alkoholického nápoje nebo jiné návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek, Podle ust. § 24 odst. 3 věta prvá ZoOZ Náklady na dopravu vyšetřované osoby do zdravotnického zařízení za účelem provedení odborného lékařského vyšetření hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, vyšetřovaná osoba; pokud je vyšetřovaná osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. 6. Podle ust. § 89b odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb. o specifických zdravotních službách (dále jako ZoSZS) Osoba, která pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky nekontroluje své chování a tím bezprostředně ohrožuje sebe nebo jinou osobu, majetek nebo veřejný pořádek a tuto hrozbu nelze odvrátit jinak, je povinna se podrobit vyšetření a pobytu v záchytné stanici, (…). Podle ust. § 89c odst. 1 ZoSZS Dopravu osoby do záchytné stanice zajistí ten, kdo tuto osobu vyzval k orientačnímu vyšetření nebo odbornému lékařskému vyšetření podle zákona o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek. Podle ust. § 89e odst. 1 věta prvá ZoSZS Prokáže-li se přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu osoba, které byla záchytná služba poskytnuta; tato osoba hradí i náklady na dopravu do záchytné stanice tomu, komu tyto náklady vznikly. 7. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužní je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1970 o.z. Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel (…) požadovat zaplacení úroku z prodlení (…). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; (…). 8. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 9. Po právní stránce soud věc posoudil zejména podle shora uvedeného ustanovení ZoOZ, ZoSZS a OZ a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný. Žalovaný byl dne 27. 2. 2020 ve stavu pod vlivem alkoholu, přičemž neuposlechl pokynu Policie ČR a pohyboval se ve školském zařízení a byl proto převezen do Protialkoholní a záchytné stanice [anonymizována dvě slova], a.s. V souladu s ust. § 89e odst. 1 ZoSZS žalovanému vznikla povinnost hradit dopravu do záchytné stanice. Žalobce požaduje pouze přímé náklady za použití silničního motorového vozidla vyúčtované dle vyhlášky č. 358/2019 Sb., které činí částku 145 x (4,20 + 6,6 x 32 / 100) = 915 Kč. Pohledávka žalobce se v souladu s cit. ust. § 1958 odst. 2 o.z. stala splatnou dne 6. 7. 2020 a od 7. 7. 2020 je žalovaný s její úhradou v prodlení. V souladu s cit. ust. § 1970 o.z. tak vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném úhradu úroku z prodlení ve výši stanovené prováděcím předpisem. Soud proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. Výrok o nákladech řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého je třeba z procesního hlediska zcela úspěšnému žalobci přiznat práva na náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti žalovanému. Z obsahu spisu vyplývá, že žalobce, který nebyl zastoupen zástupcem dle § 137 odst. 2 o.s.ř., v zájmu vymožení své pohledávky sepsal předžalobní výzvu k plnění a žalobu. Soud mu proto dle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a dále § 1 odst. 3 písm. a) a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. přiznal paušální náhradu nákladů ve výši 2 x 100 Kč = 200 Kč. 11. Žalobce byl při tomto řízení dle ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb. osvobozen od soudního poplatku. Soud proto v souladu s ust. § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb. uložil žalovanému, aby soudní poplatek za podání žaloby, jež v tomto případě činí dle položky 1 Sazebníku částku 1 000 Kč, soudu uhradil.