20 C 116/2021-15 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 30. 7. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 6 260 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Uváděla, že původní věřitel [právnická osoba] uzavřel se žalovaným dne 30. 7. 2016 smlouvu o zápůjčce č. 648387868; na základě této smlouvy původní věřitel poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou zápůjčku vrátit a zaplatit poplatek ve výši 2 608 Kč. Celkovou poskytnutou částku se žalovaný zavázal uhradit v 45 týdenních splátkách po 214 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dlužná částka je pak tvořena nesplacenou jistinou ve výši 4 840,62 Kč a nesplaceným poplatkem ve výši 1 419,38 Kč (příslušenství žalobkyně rovněž specifikovala, a to jak v kapitalizované formě, tak i v obecně vyjádřené – do zaplacení). Pohledávka byla postoupena na žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020 s účinností k 5. 1. 2021. Při absenci dobrovolného plnění se žalobkyně domáhá předmětné dlužné částky žalobou podanou u soudu. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalované do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, nevyjádřil se tedy ani k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil žalovaný v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi původním věřitelem a žalovaným byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 o. z.). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, ve smluvních podmínkách, na něž smlouva odkazuje, a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný poplatek, který představuje příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků. Bylo také prokázáno, že žalovaný převzal od původního věřitele částku 7 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a zaplatit poplatek, a to v 45 týdenních splátkách po 214 Kč. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonný úrok z prodlení a úrok ze zápůjčky (obojí v kapitalizované, i obecně vyjádřené formě). 6. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem. 7. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobkyni peněžní plnění z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 30. 7. 2016. 8. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. při aplikaci § 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhl. č. 120/2014 Sb., účinné od 1. 7. 2014. Procesně úspěšné žalobkyni tak byly přiznány náklady řízení v celkové částce 1 489 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 400 Kč, dále z odměny zástupce žalobkyně ve výši 3x 200 Kč (ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a jedna předžalobní výzva) a dále ze tří paušálních náhrad výdajů (3x 100 Kč) vážících se k úkonům právní služby. Dále je přiznávána náhrada 21% DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (DPH celkem 189 Kč).