20 C 27/2022-17 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 8. 12. 2021 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky celkem 3 770 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Žalobce uváděl, že se žalovanou uzavřel Účastnickou smlouvu [číslo] (jejíž součástí byly též všeobecné podmínky žalobce). Na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytovat žalované služby elektronických komunikací a žalovaná se zavázala za tyto služby řádně platit vyúčtované ceny dle Všeobecných podmínek žalobce ve lhůtě splatnosti uvedené v jednotlivých vyúčtováních. Současně se žalobce zavázal poskytnout žalované ke koupi specifikované koncové zařízení ([anonymizována tři slova]) a žalovaná se zavázala k úhradě kupní ceny formou splátek, a to podle splátkového kalendáře, který byl součástí předmětné smlouvy. Splatnost jednotlivých měsíčních splátek byla stanovena tak, že tyto odpovídají datu splatnosti uvedeným v jednotlivých vyúčtováních služeb elektronických komunikací. Žalovaná své povinnosti porušila, když přestala hradit vyúčtované ceny; žalobce specifikoval konkrétně vymezená vyúčtování, ve vztahu k nimž došlo k prodlení s plněním. Nadto dluží žalovaná platby za tzv. služby třetích osob, které jsou hrazeny prostřednictvím žalobce a k jeho rukám (žalovaná takovéto služby využívala, avšak ani po řádném vyúčtování za ně nezaplatila). Žalovaná tak dluží dle vyúčtování [číslo] částku 1 700 Kč. V dalším vyúčtování splatném dne 19. 1. 2021 žalobce po žalované požadoval zaplacení částky 1 000 Kč jako slevu na koncové zařízení, kterou jí původně poskytl a kterou je povinna dle smluvních podmínek vrátit jako sankci za nesplnění svých povinností. Přes opakované výzvy žalovaná dlužné částky neuhradila. Žalobce se proto domáhá peněžního plnění žalobou podanou u soudu. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalované doručit (podle § 173 odst. 1 o. s. ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalované do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Elektronický platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaná se nevyjádřila jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinila v řízení nikterak spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o. s. ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V posuzovaném případě soud uzavírá, že v této věci je dána pravomoc soudu (a nikoli Českého telekomunikačního úřadu), jelikož nejde o úhradu za samotné telekomunikační (např. hlasové, textové či datové) služby, ale o úhradu kupní ceny koncového zařízení podle kupní smlouvy uzavřené mezi účastníky a o úhradu služeb třetích stran, subjektů odlišných od žalobce, které však jsou hrazeny dle smlouvy právě k rukám žalobce a na jeho účet. Podle ust. § 7 odst. 1 o. s. ř. v občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. Žalobce ve věci prokázal, že se žalovanou uzavřel Účastnickou smlouvu, jde o závazek hodnocený jako smlouva smíšená, která (ve spojení s doloženými obchodními podmínkami) má prvky smlouvy nepojmenované (inominátní) a smlouvy kupní. Žalované byly poskytovány služby elektronických komunikací (jejichž úhrada není předmětem tohoto řízení) a bylo jí poskytnuto koncové zařízení specifikované ve smlouvě, a poskytovány služby třetích subjektů. Cenu služeb i splátky za koncové zařízení se žalovaná zavázala splácet na základě jednotlivých vyúčtování. Vyúčtování důvodného plnění žalobce doložil, prokázaná vyúčtování konotují s údaji v žalobě. Žalovaná splátky řádně a včas neuhradila, dostala se do prodlení, a žalobce je tedy oprávněn požadovat dlužnou částku včetně úrokového příslušenství v řízení před soudem. Žalobce je aktivně legitimován k podání žaloby v této věci. 6. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalované za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění ve výši 3 770 Kč z titulu neuhrazené kupní ceny a neuhrazených služeb třetích osob ze shora rozebíraného smluvního závazku, a to spolu s příslušenstvím – úrokem z prodlení v rozsahu požadovaném žalobcem. 7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byl žalobce ve věci plně úspěšný, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. a) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb., odměny za zastupování advokátem ve výši 600 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč (soud zde shledává tři úkony právní služby, a to převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 189 Kč, celkem tedy 1 489 Kč.