7 C 143/2021-38 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou soudu dne 28. 6. 2021 (ve znění doplňujícího podání ze dne 10. 11. 2021) domáhal po žalovaném zaplacení částky celkem 9 420 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Uváděl, že původní věřitel [právnická osoba] uzavřel s žalovaným dne 22. 9. 2014 smlouvu o půjčce [číslo]; na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému peněžní prostředky ve výši 8 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy. Žalovaný se zavázal poskytnutou půjčku vrátit a zaplatit úrok ve výši 1 120 Kč (v sazbě 23,72 % ročně), odměnu za administrativní činnost ve výši 1 600 Kč a za hotovostní inkaso splátek ve výši 3 200 Kč. Celkovou poskytnutou částku se žalovaný zavázal uhradit v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas. Dlužná částka je pak tvořena nesplacenou jistinou ve výši 7 254,44 Kč, dlužnou úhradou ve výši 2 165,56 Kč a úrokovým příslušenstvím. Pohledávka byla postoupena na žalobce, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021 s účinností k témuž dni. Žalobce rovněž sděloval, jak byla původním věřitelem zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Při absenci dobrovolného plnění se žalobce domáhá předmětné dlužné částky žalobou podanou u soudu. 2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, nevyjádřil se tedy ani k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil žalovaný v řízení spornými. Žalobce se rovněž nevyjádřil. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Vzhledem k tomu, že v této věci jde o rozsudek, proti kterému není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), obsahuje další text odůvodnění v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. pouze závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi původním věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o zápůjčce (§ 2390 o. z.). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, ve smluvních podmínkách, na něž smlouva odkazuje, a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 1810 a násl. o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Tento závěr soudu dopadá i na smluvně sjednaný úrok a odměny za administrativní činnost a za hotovostní inkaso splátek, které představují příjem plynoucí původnímu věřiteli z poskytnutí peněžních prostředků. Bylo také prokázáno, že žalovaný převzal od původního věřitele částku 8 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy. Žalovaný se smluvně zavázal vrátit poskytnutou zápůjčku a zaplatit úrok a poplatky, a to v 58 týdenních splátkách po 240 Kč. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobce také důvodně požadoval coby příslušenství zákonný úrok z prodlení a úrok ze zápůjčky (obojí jak v kapitalizované, tak i obecně vymezené výši). 6. Žalobce prokázal úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současného žalobce coby postupníka. Žalobce tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem. 7. Vzhledem ke shora uvedenému tedy soud ve výroku I. tohoto rozsudku uložil žalovanému za povinnost zaplatit žalobci peněžní plnění z titulu smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 9. 2014. 8. O nákladech řízení rozhodoval soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. při aplikaci § 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhl. č. 120/2014 Sb., účinné od 1. 7. 2014. Procesně úspěšnému žalobci tak byly přiznány náklady řízení v celkové částce 1 489 Kč, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši celkem 400 Kč, dále z odměny zástupce žalobce ve výši 3x 200 Kč (ve věci jsou shledávány tři úkony právní služby, a to příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby a jedna předžalobní výzva) a dále ze tří paušálních náhrad výdajů (3x 100 Kč) vážících se k úkonům právní služby. Dále je přiznávána náhrada 21% DPH ze základu zahrnujícího odměnu a režijní paušály (DPH celkem 189 Kč).