9 C 52/2022-24 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobou doručenou soudu dne 20. 5. 2022 se žalobkyně domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 16 998,03 Kč s příslušenstvím. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že mezi předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) a žalovaným byla dne 25. 11. 2019 uzavřena smlouva o úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 15 000 Kč. Spolu s jistinou úvěru se žalovaný zavázal uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč, spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkem se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 27 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. První splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena, splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost úvěru pak připadala na den 25. 1. 2021. Schopnost žalovaného řádně hradit úvěr byla ze strany předchůdkyně žalobkyně prověřena na základě žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl své údaje, číslo občanského průkazu, požadovanou částku úvěru, příjmy, výdaje, zaměstnání. Na základě této žádosti byla s odbornou péčí posuzovaná schopnost žalovaného splácet úvěr a možnost dostát svému závazku. Žalobkyně uvedla, že s ohledem na výši příjmů a výši úvěru, předchůdkyně žalobkyně vyhodnotila žalovaného jako způsobilého ke splácení úvěru takové výše, jaká mu byla poskytnuta. Dle údajů uvedených žalovaným mu mělo měsíčně zbývat k úhradě případných ostatních závazků 11 224 Kč, v takovém případě tak bylo možno dovodit, že žalovaný byl v takové finanční situaci, která mu umožnila splácet další závazky, a to i s ohledem na to, že výše měsíční splátky dle uzavřené smlouvy byla 1 992 Kč. Žalobkyně v žalobě uvedla, že za této situace nebyl jediný důvod se domnívat, že by žalovaný nebyl schopen dostát svým závazkům a nemohl splácet spotřebitelský úvěr. Předchůdkyně žalobkyně při posouzení úvěruschopnosti žalovaného dále vycházela z předložených dokumentů k příjmům žalovaného, a to z výplatních pásek žalovaného, pracovní smlouvy a důchodového daňového dokladu. Rovněž bylo prověřováno, zda žalovaný není v době uzavírání úvěrové smlouvy evidován v insolvenčním rejstříku, když bylo zjištěno, že osoba žalovaného v insolvenčním rejstříku není vedena. Žalovaný sjednanou částku neuhradil řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatil. Žalovaný uhradil toliko částku ve výši 4 000,01 Kč, která odpovídá dvěma měsíčním splátkám. Na poskytnutou jistinu úvěru byla předchůdkyní žalobkyně alokována částka ve výši 1 994,62 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky částka ve výši 2 005,39 Kč. Žalovaný se tak dostal do prodlení s úhradou částky 23 887,99 Kč, kterou představoval součet zůstatku jistiny ve výši 13 005,38 Kč a zůstatku smluvního příslušenství pohledávky ve výši 10 882,61 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr ke dni splatnosti poslední splátky, tj. do 25. 1. 2021 řádně nesplatil. V důsledku prodlení žalovaného vznikl nárok na zákonný úrok z prodlení z neuhrazené jistiny a v souladu s odst. 4 smlouvy i nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý započatý den prodlení. Žalobkyně tedy požadovala částku 13 005,38 Kč odpovídající nesplacené jistině spolu se zákonným úrokem z prodlení od 23. 12. 2021 do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení za období od 26. 1. 2021 do 29. 11. 2021 ve výši 902,45 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 12 523,43 Kč (sestávající z nesplaceného úroku 1 080,10 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 6 295,78 Kč, nákladů za vyhodnocení úvěru 1 193,99 Kč, inkasního poplatku 2 312,74 Kč a postoupeného smluvního úroku za poskytnutí finančních prostředků ve výši 1 640,82 Kč), náklady vynaložené za mimosoudní vymáhání a uplatnění pohledávky ve výši 651 Kč a smluvní pokutu ve výši 3 992,65 Kč Smluvní pokuta vznikla v důsledku prodlení žalovaného, a to z nesplacené jistiny pohledávky ve výši 13 005,38 Kč za období od 1. dne prodlení po splatnosti poslední splátky úvěru, tj. od 26. 1. 2021 do 28. 11. 2021. Takto vypočítaná smluvní pokuta reflektuje zákonné omezení jejího výpočtu vyplývající dle § 122 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru. 2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal nečinný. 3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání. Soud proto podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 4. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní a učinil následující skutková zjištění. 5. Ze smlouvy o úvěru ze dne 25. 11. 2019 včetně předpisu splátek bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] uzavřela se žalovaným smlouvu, na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč Tyto byly žalovanému vyplaceny při podpisu smlouvy, což žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal zaplatit věřiteli ([anonymizována čtyři slova]) poskytnutou jistinu úvěru spolu s příslušenstvím, kdy žalovaný byl povinen zaplatit dle smlouvy věřiteli celkovou částku ve výši 27 888 Kč, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. První splátka byla splatná v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, v němž byla smlouva uzavřena. 6. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný požádal předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí úvěru ve výši 15 000 Kč, s tím že uvedl, že je zaměstnán u [právnická osoba] s.r.o. s měsíčním příjmem 13 188 Kč a dále pobírá invalidní důchod ve výši 7 036 Kč. Měsíční výdaje uvedl žalovaný ve výši 2 500 Kč za bydlení a energie, 3 000 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady a měsíční splátky stávajících půjček žalovaný specifikoval na částku 3 500 Kč. Průměrné měsíční výdaje žadatel uvedl v celkové výši 9 000 Kč. Žalovaný upřesnil, že bydlí v nájemním bydlení, má jednu vyživovací povinnost k dítěti do 26 let a je svobodný. 7. Z kopií výplatních pásek žalovaného za měsíc červenec, srpen a září roku 2019, že měsíční čistý příjem žalovaného ze zaměstnání odpovídal v měsíci červenci 17 491 Kč, v srpnu 8 659 Kč a v září 13 414 Kč. 8. Z kopie pracovní smlouvy ze dne 22. 2. 2019, že byl žalovaný zaměstnán jako dělník u zaměstnavatele [právnická osoba], a to na dobu neurčitou. Jako den nástupu do práce byl sjednán den 22. 2. 2019. 9. Z kopie ústřižku pro příjemce – výplatního dokladu důchodu, že byl žalovanému dne 6. 11. 2019 vyplacen invalidní důchod pro invaliditu prvního stupně ve výši 7 036 Kč. 10. Z formuláře Standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že obsahuje detaily daného úvěrového produktu včetně prohlášení žalovaného, že souhlasí s těmito podmínkami úvěru. 11. Z kopie smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 22. 12. 2021, přílohy smlouvy o postoupení pohledávek, potvrzení o úplatě za postoupené pohledávky, že byla předmětná pohledávka postoupena žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 11. 1. 2022 a podacího archu dokládající odeslání oznámení dne 12. 1. 2022, že bylo žalovanému postoupení pohledávky oznámeno. 12. Z dopisu s návrhem mimosoudního řešení ze dne 1. 2. 2022, že byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky. 13. Z výzvy před podáním žaloby ze dne 2. 5. 2022 a kopie podacího archu bylo zjištěno, že byl žalovaný ze strany žalobkyně vyzván k plnění dluhu před podáním žaloby, tato výzva byla žalovanému odeslána dne 4. 5. 2022. 14. S ohledem na právní závěr předestřený níže soud z dalších důkazů pro nadbytečnost ničeho dalšího nezjišťoval. 15. Po provedeném dokazování soud dospěl k tomuto skutkovému závěru. Žalovaný požádal předchůdkyni žalobkyně o poskytnutí finančních prostředků ve výši 15 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně jeho žádost posoudila na základě údajů v ní uvedených a přiložených dokumentů a žalovanému poskytla částku 15 000 Kč. Žalovaný byl dle smlouvy povinen zaplatit částku ve výši 27 888 Kč, a to v pravidelných 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný uhradil toliko dvě splátky, tedy celkem 4 000,01 Kč. Pohledávka byla následně postoupena ve prospěch žalobkyně. 16. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen„ ZSU“) spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. 17. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopno