17 C 50/2023-44 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 59.339,07 Kč s příslušenstvím uvedeným ve výroku I a II tohoto rozsudku z titulu nesplněné povinnosti vyplývající žalovanému z úvěrové smlouvy [číslo] ze dne 19.5. 2010 Touto smlouvou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr ve výši 60.000 Kč. Žalovaný úvěr čerpal, čímž mu vznikla povinnost tuto částku včetně sjednaných úroků splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Tuto svoji povinnost žalovaný řádně nesplnil, žalobkyně proto dopisem ze dne 23. 8. 2021 prohlásila celý dluh žalovaného za splatný. Žalobkyně se domáhala zaplacení splátek splatných do sesplatnění pohledávky ve výši 8.502,87 Kč, jistiny 50.291,7 Kč, smluvní pokuty ve výši dle 258 Kč (co do smluvní pokuty již bylo po zpětvzetí řízení zastaveno), úroku z prodlení ve výši 86,50 Kč a poplatku za odeslání sdělení o sesplatnění všech závazků žalovaného ve výši 200 Kč. 2. Žalovaný se k věci nevyjádřil. 3. Za splnění předpokladů dle ustanovení § 115a o. s. ř. rozhodoval soud o věci bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o úvěru, obchodních podmínek, z výpisu a sazebníku soud zjistil, že dne 19.5. 2010 účastníci řízení uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru [číslo] kterou žalovaný uzavřel coby spotřebitel, a jejímž obsahem je závazek žalobkyně poskytnout žalovanému revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10.000 Kč a závazek žalovaného splatit úvěr včetně úroku a poplatků měsíčními splátkami ve výši sjednané smlouvou v závislosti na výši čerpaného úvěru. Smlouva odkazuje na obchodní podmínky, ve kterých je obsaženo ujednání o právu žalobkyně na zesplatnění všech závazků dlužníka při prodlení delším než 30 dnů s úhradou splátky. Obchodní podmínky odkazují na sazebník poplatků, podle kterého je stanovena smluvní pokuta za prodlení s úhradou splátek ve výši 10 % z dlužné částky, poplatek za odeslání upomínky ve výši 150 Kč a poplatek za oznámení zesplatnění ve výši 200 kč. Obchodní podmínky a sazebník nejsou podepsány. Úvěrový rámec byl navýšen na 60.000 Kč. 5. Žalovaný vyčerpal částku 198.956,29 Kč. Žalobkyně nemá dokladovány jeho splátky od června 2021. Žalobkyně žalovaného upomenula o splátky. Dopisem ze dne 23.8.2021 žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění a vyzvala ho k platbě žalované částky. Žalobkyně za rok 2021 vyúčtovala žalovanému 5 upomínek po 150 Kč, za rok 2020 2, 2017 a 2016 po jedné upomínce a v roce 2010 2 upomínky – tyto upomínky eviduje jako uhrazené. Žalobkyně vyúčtovala žalované smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky v celkové výši 2.482,09 Kč (a také ve výši 258 Kč, pro kterou už není řízení vedeno), které zúčtovala se splátkami uhrazenými žalovaným do data zesplatění. Žalovaný na splátkách úvěru uhradil celkem částku 283.19 (zjištěno z výpisu z účtu, upomínek, podacích archů a z oznámení) 6. Podle § 3028 odst. 3 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Vzhledem k datu uzavření smlouvy se práva a povinnosti z ní vzniklé posuzují podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen„ obch. zák.) a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31.12.2013 (dále jen obč. zák.). 8. Podle ustanovení § 497 obch.zák. se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle ustanovení § 273 odst. 1 obch. zák. lze část obsahu smlouvy určit také odkazem na všeobecné obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi nebo odkazem na jiné obchodní podmínky, jež jsou stranám uzavírajícím smlouvu známé nebo k návrhu přiložené. 10. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obch. zák., je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského. 11. Na základě provedených důkazů soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 497 an. obch.z., na základě které poskytla žalobkyně žalovanému úvěrový rámec ve výši 60.000 Kč. Žalovaný prostřednictvím platební karty čerpal finanční prostředky. Žalovaný se zavázal úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku z úvěru. Žalovaný splátky řádně nehradil, žalobkyně tedy v souladu se smlouvou úvěr zesplatnila a žalované vznikla povinnost vrátit žalobkyni poskytnuté plnění včetně sjednaných úroků z úvěru v celkové výši 56.298,98 Kč. 12. Úroky z prodlení byly přiznány v souladu s ustanovením § 517 obč. zák. podle kterého dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení. Výše požadovaných úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., podle kterého výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 13. Podle § 544 odst. 1, 2 obč. zák. sjednají-li si strany pro případ porušení smluvní povinnosti smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda. Smluvní pokutu lze sjednat jen písemně a v ujednání musí být určena výše pokuty nebo stanoven způsob jejího určení. 14. Podle § 52 obč. zák. spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je fyzická osoba, která při uzavírání kupní smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání. 15. Podle § 324 odst. 1,2 obch. zák. závazek zanikne, je-li věřiteli splněn včas a řádně. Závazek zaniká také pozdním plněním dlužníka, ledaže před tímto plněním závazek již zanikl odstoupením věřitele od smlouvy. 16. Podle § 121 odst. 3 obč. zák. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. 17. Podle § 3 odst. 1 obč. zák. výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 18. Ujednání o smluvní pokutě je obsaženo nikoli ve smlouvě, pouze v sazebníku. 19. Podle nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 11. 11. 2013, sp.zn. I. US 3512/11:„ …v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu (podobně jako rozhodčí doložka) zásadně nemohou být součástí takzvaných všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné (listiny, na niž spotřebitel připojil svůj podpis). Výjimku představují specifické případy, kdy se z povahy věci uplatňuje specifický režim (například smlouva o přepravě osob s ohledem na § 3 vyhl.č. 185/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, a podobně.). (čl. 33)„ Je třeba zdůraznit, že obchodní podmínky ve spotřebitelských smlouvách na rozdíl třeba od obchodních smluv mají sloužit především k tomu, aby nebylo nezbytné do každé smlouvy přepisovat ujednání technického a vysvětlujícího charakteru. Naopak nesmí sloužit k tomu, aby do nich v často nepřehledné, složitě formulované a malým písmem psané formě skryl dodavatel ujednání, která jsou pro spotřebitele nevýhodná a o kterých předpokládá, že pozornosti spotřebitele nejspíše uniknou (například rozhodčí doložka nebo ujednání o smluvní pokutě). Pokud, tak i přesto dodavatel učiní, nepočíná si v právním vztahu poctivě a takovému jednání nelze přiznat právní ochranu“ (čl. 30). 20. Z postavení žalobkyně je zřejmé, že se jedná o podnikatele, z postavení žalovaného při uzavírání smlouvy, že se jedná o spotřebitele. Z důvodu citovaných z nálezu Ústavního soudu je ujednání o smluvních pokutách pouze v sazebníku neplatné. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému smluvní pokuty za prodlení s úhradou splátky v celkové výši 2.482,09 Kč. Protože ujednání o smluvní pokutě je neplatné, měla žalobkyně splátky ve výši 2.482,09 Kč použít na úhradu jistiny. I když tak neučinila, přesto platbami žalované ve výši 2.482,09 Kč došlo d