10 C 113/2025-19 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 3. 2025 domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 090 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Právním titulem žalobního návrhu je nezaplacený příspěvek za nepojištěné vozidlo RZ , SPZ, za období od , datum, do , datum, a nezaplacené náklady na uplatnění pohledávky, neboť ohledně uvedeného vozidla nebyla v daném období uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (tzv. povinné ručení).2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a skutečnosti tvrzené v žalobě žádným způsobem nesporoval.3. Jelikož oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání (žalobkyně výslovně v žalobě, žalovaný konkludentně ve smyslu § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“), rozhodl soud v souladu s § 115a o.s.ř., pouze na základě předložených listinných důkazů, ze kterých zjistil následující skutkový stav:4. Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidla registrační značky , SPZ, (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 850 cm3 do 2 500 cm3), přičemž v době od , datum, do , datum, ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou uvedeným vozidlem. Příspěvek za nepojištěné vozidlo žalovaný nezaplatil, ač byl k tomu vyzván žalobkyní výzvou ze dne 31. 10. 2024 (v prodloužené lhůtě 60 dnů od doručení výzvy) a ač byl o zaplacení žalobkyní upomínán znovu písemně dne 21. 1. 2025. Náklady na vymáhání činí 300 Kč, k jejichž zaplacení byl žalovaný rovněž opakovaně vyzýván. Žalovanému byla zaslána i předžalobní upomínka. Odeslání výzev osvědčují poštovní podací archy a detailní informace k zásilkám. Vlastnictví žalovaného k předmětnému vozidlu vyplývá z výpisu z registru silničních vozidel a ze sdělení , právnická osoba, .5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle těchto zákonných ustanovení:6. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., provozovatel tuzemského vozidla s výjimkou provozovatele vozidla vyňatého z pojištění odpovědnosti a toho, kdo převzal vozidlo do opravy, zajistí, aby nebezpečí vzniku povinnosti nahradit újmu vzniklou provozem tohoto vozidla bylo kryto pojištěním odpovědnosti po a) dobu registrace vozidla, jde-li o vozidlo, které podléhá registraci silničních vozidel nebo b) dobu, po kterou je vozidlo schopné provozu, nejde-li o registrované vozidlo. Podle odst. 2 se má za to, že provozovatelem registrovaného vozidla je ten, kdo je provozovatelem tohoto vozidla podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích.7. Podle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., provozovatel tuzemského vozidla zaplatí Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 6 odst. 1 a paušální náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Podle odst. 3 se výše příspěvku vypočte jako součin počtu dní podle odstavce 2 a výše denní sazby podle druhu vozidla. Podle odst. 4 výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku podle odstavce 3 a výši paušálních nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou s přihlédnutím k nejvyšším tržním sazbám pojistného podle jednotlivých druhů vozidel a k nákladům mimosoudního uplatnění práva.8. Podle § 46 odst. 1 zákona č. 30/2024 Sb., zjistí-li Kancelář porušení povinnosti podle § 6 odst. 1, písemně vyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku za dobu bez pojištění odpovědnosti. Podle odst. 2 výzva obsahuje popis důvodů vzniku práva na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v délce nejméně 30 dní ode dne dojití výzvy, poučení provozovatele tuzemského vozidla o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik práva na příspěvek.9. Podle § 47 zákona č. 30/2024 Sb., povinnost zaplatit příspěvek za dobu bez pojištění odpovědnosti a náklady Kanceláře spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek zaniká, jestliže Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek písemně nevyzve provozovatele tuzemského vozidla k zaplacení příspěvku, jde-li o osobu zapsanou v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář dozví, kdo je provozovatelem tuzemského vozidla.10. Na podkladě shora uvedeného skutkového stavu věci soud shledal s přihlédnutím k výše citovaným zákonným ustanovením, že nárok uplatněný v podané žalobě je důvodný. Žalovaný porušil svou povinnost uzavřít pojistnou smlouvu podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti. Vzhledem k tomu, že žalovaný byl vlastníkem / provozovatelem vozidla, jež nebylo po dobu 166 zjištěných dnů pojištěno, byla mu řádně vyměřena výše příspěvku podle přílohy k zákonu o pojištění odpovědnosti, kde je pro daný druh vozidla stanovena denní sazba koeficientem ve výši 65 Kč. Základ příspěvku tak odpovídá hodnotě 10 790 Kč (166 dní × 65 Kč) a náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva byly určeny ve výši 300 Kč v souladu s § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti. Žalovaný nijak neprokázal a ani z předložených listinných důkazů nevyplývá, že by svou platební povinnost vztahující se k pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem jeho vozidla splnil. Žalobkyně naproti tomu prokázala existenci nezaplacených příspěvků i jejich výši, včetně nezaplacených nákladů na upomínání. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 11 090 Kč.11. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu vůči žalobkyni, je povinen v souladu s § 1968 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, zaplatit žalobkyni rovněž úrok z prodlení. Při stanovení doby a počátku prodlení soud akceptoval návrh žalobkyně a počátek prodlení stanovil ode dne následujícího po dni, ve kterém nastala splatnost příspěvku (tj. ode dne 15. 1. 2025) až do úplného zaplacení. Úrok z prodlení byl vyčíslen v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se mimo jiné určuje výše úroků z prodlení.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 090 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Dle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náklady řízení v celkové výši 2 615 Kč k rukám právní zástupkyně žalobkyně.13. Soud se při rozhodování o náhradě nákladů řízení ztotožnil s názorem Ústavního soudu (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. 3. 2012, sp. zn. I. ÚS 3923/11, sp. zn. IV. ÚS 3678/12, ze dne 18. 12. 2013) a aplikoval ustanovení § 14b a.t., neboť v řešené věci jsou splněny všechny předpoklady vymezené v § 14b odst. 1 písm. a), b), c) a.t. V daném případě má soud za to, že podaná žaloba má formulářový charakter, neboť má podobu ustáleného vzoru, který žalobkyně opakovaně uplatňuje ve skutkově i právně velmi obdobných věcech. Obsah žalobních návrhů je založen na stejném skutkovém a právním základě, totožná je i celková argumentace, včetně její stylizace i formálního vyjádření či jen s drobnými odchylkami. Za uvedených okolností lze uzavřít, že sepsání tzv. formulářové žaloby představuje spíše administrativní úkon, nežli provedení úkonu právní služby.14. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. třídenní na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.15. S odkazem na § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek toliko zkrácené odůvodnění.