9 C 18/2025-21 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 18. 3. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že původní věřitel , právnická osoba, pohledávku za žalovanou postoupil na společnost , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024, následně byla pohledávka postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Mezi původním věřitelem a žalovaným probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, avšak touto smlouvou žalobkyně nedisponuje. Žalovanému byla dne 16. 8. 2023 poskytnuta částka 2 000 Kč, dne 18. 8. 2023 částka 2 000 Kč a dne 19. 8. 2023 částka 16 000 Kč, a to převodem na účet žalovaného. Žalobkyně požaduje zaplacení dlužné částky 20 000 Kč (po zohlednění dílčích plateb žalovaného) z titulu bezdůvodného obohacení. Zákonný úrok z prodlení žalobkyně požaduje od data 6. 1. 2025 s odkazem na zaslání předžalobní výzvy, kdy se tato výzva dostala ve lhůtě 10 dní ode dne odeslání do sféry dispozice žalovaného.2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o. s. ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Elektronický platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o. s. ř.3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění: Původní věřitel , právnická osoba, poskytl žalovanému dne 16. 8. 2023 částku 2 000 Kč, dne 18. 8. 2023 částku 2 000 Kč a dne 19. 8. 2023 celkem částku 16 000 Kč, to vše na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, . Žalovaný byl předžalobní upomínkou ze dne 26. 12. 2024 vyzván k zaplacení dlužné částky, zaslání této upomínky bylo doloženo podacím lístkem pošty. V předžalobní upomínce je uvedeno, že na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 8. 2023 společnost , právnická osoba, (coby původní věřitel) poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně doložila dvěma Smlouvami o postoupení pohledávek ze dne 6. 12. 2024 a dne 12. 12. 2024, dále seznamem postoupených pohledávek. Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalovanému sděleno prostřednictvím dopisu ze dne 26. 12. 2024, vyhotoveného původním věřitelem. V oznámení je odkazováno na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, a výši dlužné částky 55 673,14 Kč (pohledávka se skládá z neuhrazené jistiny, poplatku za zápůjčku, smluvní pokuty, úroku z prodlení a účelně vynaložených nákladů na vymáhání). Ze zprávy (a její přílohy) banky , právnická osoba, . ze dne 18. 7. 2025 je patrno, že dne 16. 8. 2023 byla evidována příchozí úhrada ve výši 2 000 Kč, dne 19. 8. 2023 pak ve výši 2 000 Kč a 14 000 Kč a konečně dne 21. 8. 2023 ve výši 2 000 Kč, a to na účet č. , č. účtu, pod VS , var. symbol, z účtu č. , č. účtu, vedeného na , právnická osoba, Majitelem účtu č. , č. účtu, je žalovaný.5. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.6. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.7. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.9. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.10. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. K posuzování úvěruschopnosti žalovaného původním věřitelem žalobkyně netvrdila ničeho, nepředložila žádné důkazy. Úvěrovou smlouvu žalobkyně nebyla schopna doložit, když touto nedisponuje. V žalobě tvrdila, že mezi původním věřitelem a žalovaným pouze probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, v předžalobní upomínce pak odkazovala na smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 16. 8. 2023.13. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně řádně a úplně nedoložila podklady, na základě kterých byla úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumána. Žalobkyně (resp. původní věřitel) tak zcela rezignovala na ověření příjmové a výdajové stránky žalovaného. Původní věřitel tak zřejmě pouze formálně vykázal úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele, aniž by se blíže jeho poměry zabýval. Poskytovatel úvěru má přitom povinnost vycházet z reálných údajů poskytnutých žalovaným, přičemž tyto údaje musí být prokázány příslušnými listinami.14. S ohledem na shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je dán pouze zčásti. Soud dovozuje, že nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného z hlediska příjmové a výdajové stránky, když dále nebylo prokázáno, že by žalovaný byl schopen úvěr splatit, nebyla doložena ani samotná úvěrová smlouva, byť byla prokazatelně uzavřena. Lze tak uzavřít, že původní věřitel před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumal úvěruschopnost žalovaného po formální i materiální stránce, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena na základě nezbytných, spolehlivých informací a dle výsledku takového posouzení musela mít