10 C 137/2025-26 — Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 21. 5. 2025 (ve znění doplňujícího podání ze dne 17. 7. 2025) domáhala po žalované zaplacení částky 36 271,04 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že původní věřitel , právnická osoba, uzavřel dne 6. 4. 2023 s žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kdy nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalované hotovostní peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v den uzavření smlouvy s tím, že žalovaná se zavázala poskytnutou částku splatit společně s částkou 16 745 Kč (kapitalizovaný úrok ve výši 9 563 Kč, poplatek za zpracování smlouvy ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu komfortního a flexibilního splácení 3 277 Kč) formou 65 týdenních splátek po 489 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dne 4. 7. 2024. Žalovaná za celou dobu trvání úvěrového vztahu ničeho neuhradila. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024 (s účinností k témuž dni). Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení dlužné jistiny 15 000 Kč, poplatku 13 771,04 Kč (jehož součástí je i poplatek za pojištění), smluvní pokuty 7 500 Kč a úrokového příslušenství.2. Soud nevydal v této věci elektronický platební rozkaz s ohledem na požadovaný poplatek a smluvní pokutu, kdy tyto nároky žalobkyně byly již v této fázi řízení hodnoceny jako požadavky, které zřejmě nemohou být přiznány.3. Následným podáním ze dne 24. 8. 2025 žalobkyně doplnila své podání ohledně posuzování úvěruschopnosti žalované. Původní věřitel splnil svou povinnost ve smyslu § 84 - § 89 zákona č. 257/2016 Sb., když s odbornou péčí posoudil schopnost žalované splácet úvěr, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalované před uzavřením smlouvy úvěru. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného (informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedené v části Ověřené dokumenty). Ze zákaznické karty je zřejmé, že původní věřitel před uzavřením smlouvy ověřil majetkovou situaci žalované z výměru sociální podpory. Bylo rovněž nahlédnuto do insolvenčního rejstříku k žalované. Původní věřitel ani žalobkyně nemají k dispozici kopie dokladů žalované, tyto doklady bývají pouze předkládány při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaná na předmětnou pohledávku neuhradila ničeho.4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), a rozhodl pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci.Dne 6. 4. 2023 uzavřel původní věřitel , právnická osoba, s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit spolu s úrokem v částce 9 563 Kč, úhradou za zpracování spotřebitelského úvěru ve výši 1 500 Kč, poplatkem za rozšířené doplňkové služby v souhrnné výši 3 277 Kč, tj. celkem 31 745 Kč ve 65 týdenních splátkách po 489 Kč (poslední 449 Kč) s tím, že žalovaná souhlasila se zařazením do pojistného programu a sjednané pojistné činí 2 405 Kč. Pro případ neuhrazení dlužné částky byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky. Podpisem smlouvy žalovaná potvrdila, že převzala v hotovosti celou částku spotřebitelského úvěru, tj. 15 000 Kč. Součástí smlouvy byly smluvní podmínky. Z tabulky umoření bylo prokázáno, že žalovaná neuhradila ničeho. Žalovaná byla předžalobní upomínkou ze dne 16. 4. 2025 vyzvána k zaplacení dlužné částky. Zaslání této upomínky bylo doloženo podacím lístkem pošty. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně doložila smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 7. 2024, seznamem postupovaných pohledávek, potvrzením o uhrazení úplaty za postoupené pohledávky a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 7. 2024. Ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr bylo dále zjištěno, že žalovaná původně žádala o poskytnutí částky 10 000 Kč, že je na mateřské dovolené a dosahuje čistého příjmu 10 000 Kč. Další příjmy domácnosti tvoří částku 15 000 Kč. Odhadované měsíční výdaje žalované činí 3 000 Kč. Žalovaná nemá externí ani interní splátky, nevlastní automobil. Žalovaná má bankovní účet, žije v nájmu, je svobodná, má vyživovací povinnost k jedné osobě. Výše příjmu žalované měla být ověřena z výměru sociální podpory. Z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 31. 7. 2020, č. j. , Anonymizováno, , plyne právní názor, že k řádnému s odbornou péčí, náležitému a úplnému přezkoumání úvěruschopnosti žalovaného stačilo, že listiny, z nichž poskytovatel zápůjčky vycházel, měl jakožto věřitel k dispozici ke dni sepsání smlouvy o zápůjčce.5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Úvodem soud uvádí, že jako nepřípadný hodnotí odkaz žalobkyně na rozsudek Krajského soudu v , adresa