9 C 141/2025-31 – Okresní soud ve Vsetíně

ECLI: ECLI:CZ:OSVS:2026:9.C.141.2025.1
Datum: 2026-06-02
Předmět: o 18 310,98 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 173 z. č. 99/1963 Sb., § 52 z. č. 40/1964 Sb., § 657 z. č. 40/1964 Sb.
smlouva o půjčcenáklady řízenílhůtynáhrada nákladůpostoupení pohledávky
O co šlo: o 18 310,98 Kč s příslušenstvím (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., § 101 z. č. 99/1963 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 173 z. č. 99/1963 Sb., § 52 z. č. 40/1964 Sb., § 657 )
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 24. 6. 2025 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky celkem 18 310,98 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 3. 10. 2007 s původním věřitelem , právnická osoba, Smlouvu o půjčce č. , hodnota, , na jejímž základě byly žalovanému poskytnuty finanční prostředky ve výši 40 000 Kč v hotovosti. Žalovaný se zavázal vrátit původnímu věřiteli poskytnutou půjčku a dále poplatek formou týdenních splátek ve smluvně určené výši. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas. Na dlužné jistině neuhradil částku 18 310,98 Kč. Původní věřitel postoupil pohledávku na žalobkyni, a to Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024 (s účinností ke dni 9. 10. 2024). Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení dlužné jistiny 18 310,98 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 36 621,96 Kč a zákonného úroku z prodlení vyjádřeného v obecně vymezené výši (do zaplacení). Jelikož žalovaný ani ode dne postoupení pohledávky ničeho neuhradil, žalobkyně se obrátila se svým nárokem na soud.2. Soud vydal v této věci elektronický platební rozkaz, který se však nepodařilo žalovanému doručit (podle § 173 odst. 1 o.s.ř. je platební rozkaz nezbytné doručit žalovanému do vlastních rukou, náhradní doručení je vyloučeno). Platební rozkaz byl proto zrušen podle ustanovení § 173 odst. 2 o.s.ř.3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě neučinil v řízení spornými. Soud podle ust. § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Žalovaný uzavřel dne 3. 10. 2007 s původním věřitelem , právnická osoba, Smlouvu o půjčce, na základě které mu byla poskytnuta částka ve výši 40 000 Kč v hotovosti v den uzavření smlouvy. Za poskytnutou půjčku měl žalovaný uhradit poplatek ve výši 25 600 Kč. Celkovou částku 65 600 Kč měl žalovaný uhradit prostřednictvím 40 týdenních splátek po 1 640 Kč. Součástí listiny byly Smluvní podmínky Smlouvy o půjčce. Žalovaný byl předžalobní upomínkou ze dne 5. 5. 2025 vyzván k úhradě dlužné částky, zaslání upomínky bylo doloženo podacím lístkem pošty. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně doložila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 10. 2024, seznamem postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky ze dne 23. 10. 2024.5. V posuzovaném případě lze uzavřít, že mezi původním věřitelem a žalovaným jakožto dlužníkem byl uzavřen platný závazkový vztah ze smlouvy o půjčce (§ 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném k datu uzavření smlouvy). Žalovaný má v tomto vztahu postavení spotřebitele, a proto vedle ujednání v samotné písemně uzavřené smlouvě, ve smluvních podmínkách, na něž smlouva odkazuje, a vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku dopadají na tento závazek rovněž zákonná ustanovení § 52 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném k datu uzavření smlouvy, která regulují spotřebitelské smlouvy. Z hlediska obsahu závazku soud konstatuje, že není důvodu hodnotit závazek či kteroukoliv jeho část jako neplatnou pro rozpor s těmito ustanoveními chránícími spotřebitele. Bylo také prokázáno, že žalovaný obdržel od původního věřitele částku tvořící předmět půjčky v den uzavření smlouvy. Rozsah dlužných částek nebyl v řízení činěn sporným. Žalobkyně také důvodně požadovala coby příslušenství zákonné úroky z prodlení (jak v kapitalizované, tak i obecně procentuálně vymezené výši).6. Žalobkyně prokázala úkon postoupení pohledávky z původního věřitele na současnou žalobkyni coby postupníka. Žalobkyni tak lze hodnotit jako osobu aktivně legitimovanou k vymáhání pohledávky v řízení před soudem.7. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny za zastupování advokátem ve výši celkem 1 200 Kč dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., dále 300 Kč režijního paušálu za 3 úkony právní služby po 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení, návrh ve věci samé a předžalobní výzva k plnění) a 21 % DPH ve výši 315 Kč, celkem tedy 2 615 Kč.

Citovaná ustanovení

§ 52 (40/1964 Sb.)§ 657 (40/1964 Sb.)§ 101 (99/1963 Sb.)§ 115a (99/1963 Sb.)§ 142 (99/1963 Sb.)§ 173 (99/1963 Sb.)