9 C 36/2026-37 – Okresní soud ve Vsetíně

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou soudu dne 13. 8. 2025 (ve znění opravného podání ze dne 12. 11. 2025) domáhala po žalovaném zaplacení částky 21 015,78 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že původní věřitel , právnická osoba, pohledávku za žalovaným postoupil žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne 19. 1. 2024 smlouvu o úvěru č. , hodnota, , jejímž prostřednictvím poskytl žalovanému celkem částku 60 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději do 22. 3. 2025. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením úvěru, a to ke dni 23. 3. 2025. Dlužná částka sestává z jistiny 15 846,87 Kč, smluvního úroku 3 961,89 Kč a smluvní pokuty 1 207,02 Kč. Jelikož žalovaný již ničeho neuhradil, domáhá se žalobkyně svého nároku soudní cestou, a to včetně zákonného úroku z prodlení.2. Žalobkyně v podání ze dne 10. 4. 2026 sdělovala, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena na základě lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI a na základě úvěrové historie. Žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrací v uvedených databázích a o tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný prohlásil, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě, že si není vědom evidence v žádné z databází dlužníků nebo databázi pro tvorbu úvěrové historie.3. Soud následně vyzval účastníky usnesením, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Účastníci neučinili soudu žádné podání, zejména tedy ani žalovaný se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o. s. ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o. s. ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání.4. Na základě žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Původní věřitel , právnická osoba, uzavřel s žalovaným dne 19. 1. 2024 Smlouvu o úvěru splatném ve splátkách č. , hodnota, , jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalovanému peněžní prostředky a žalovaný se zavázal úvěr splatit společně s úroky. Částka jistiny úvěru byla sjednána ve výši 60 000 Kč, úroková sazba činila 108,72 % ročně (celkem mělo být na úroku uhrazeno 40 852,56 Kč), RPSN pak 183,10 %. Úvěr měl být splacen prostřednictvím 12 měsíčních splátek po 8 404,38 Kč. Obchodní podmínky , právnická osoba, pro poskytování úvěrů splatných ve splátkách pak upravovaly podrobněji práva a povinnosti smluvních stran. Poskytnutí částky 60 000 Kč dne 19. 1. 2024 žalobkyně prokázala Výpisem z běžného účtu. Z Potvrzení o finančních transakcích k úvěrové smlouvě č. , hodnota, je patrno, že na tento úvěr žalovaný uhradil celkem částku 75 757,04 Kč. Žalovaný byl upomínkami ze dne 19. 1. 2025, 18. 2. 2025 a 22. 3. 2025 vyzýván k úhradě dlužné částky. Předžalobní upomínkou ze dne 16. 4. 2025 byl žalovaný opět vyzván k úhradě dlužné částky a byl upozorněn na možné soudní řízení. Svou aktivní věcnou legitimaci žalobkyně doložila Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12. 12. 2024 ve znění Dodatku č. , hodnota, z téhož dne, seznamem postupovaných pohledávek a oznámením o postoupení pohledávky. Ze zprávy , právnická osoba, . soud zjistil, že dne 19. 1. 2024 byla žalovanému na účet připsána částka 60 000 Kč poskytnutá společností , právnická osoba5. Po právní stránce posoudil soud projednávanou věc podle následujících zákonných ustanovení.6. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.7. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.8. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele tak, že jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odst. 2 je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Podle odst. 3 změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.10. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.11. Podle § 588 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Podle § 1796 o. z. je neplatná smlouva, při jejímž uzavírání někdo zneužije tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti druhé strany a dá sobě nebo jinému slíbit či poskytnout plnění, jehož majetková hodnota je k vzájemnému plnění v hrubém nepoměru.13. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.15. Žalobkyně byla usnesením pod č.j. 9 C 36/2026-15 vyzvána, nechť doplní skutková tvrzení a též předloží důkazy ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalobkyně předložila pouze obchodní podmínky původního věřitele a konstatovala, že úvěruschopnost žalovaného byla vyhodnocena prostřednictvím lustrací v CEE, ISIR, SOLUS, NRKI a BRKI a úvěrové historie. Žalobkyně však nedisponuje příslušnou dokumentací ohledně lustrací v uvedených databázích a o tvrzených příjmech a výdajích. Žalovaný měl prohlásit, že není v prodlení se splácením jakéhokoliv dluhu vůči třetí osobě a že si není vědom evidence v žádné z databází dlužníků nebo databázi pro tvorbu úvěrové historie.16. Soud tedy dospěl k závěru, že žalobkyně řádně a úplně nedoložila podklady, na základě kterých byla úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumána. Původní věřitel tak zcela rezignoval na ověření příjmové a výdajové stránky žalovaného, ověření žalovaného v různých databázích zůstalo pouze v rovině tvrzení. Původní věřitel tak zřejm