16 C 131/2017-569 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se svojí žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 16. 8. 2017 domáhaly zřízení práva nezbytné cesty ve prospěch pozemků v katastrálním území a obci [obec] ve vlastnictví žalobkyň specifikovaných ve výroku II. tohoto rozsudku, a to přes pozemky ve vlastnictví žalovaných v katastrálním území a obci [obec], specifikované ve výroku II. tohoto rozsudku. Uváděly, že ke svým pozemkům nemají zajištěn přístup z veřejné cesty, když přes pozemky žalovaných vedla přístupová cesta k jejich předmětným pozemkům, přičemž až s odstupem času zamezili žalovaní žalobkyním přístup k těmto jejich pozemkům přes pozemky žalovaných. Jiná vhodnější cesta přitom k pozemkům žalobkyň zajištěna není. Pokud v průběhu řízení žalobkyně navrhly změnu žaloby, aby pro případ, že by původnímu žalobnímu návrhu nebylo možno vyhovět, bylo určeno, že věcné břemeno - služebnost chůze a jízdy bylo vydrženo, pak v řízení následně uvedly, že na takové změně žaloby již netrvají. Soud tak návrh na změnu žaloby nepřipustil. Ve vztahu k tzv. lesní cestě, tj. zajištění přístupu k pozemkům žalobkyň po pozemcích p. [číslo] vše v katastrálním území a obci [obec], nelze podle žalobkyň považovat tuto cestu za dostatečnou spojnici z veřejné cesty, neboť nejde o cestu s povoleným vjezdem motorovými vozidly, kdy jde o pozemek určený k plnění funkcí lesa. Další alternativy, jako například varianta přístupu přes pozemky z lokality od hostince [příjmení] nebo přemostěním vodního toku [anonymizováno], nejsou podle nich reálné. Pokud jde o existenci biotopu na pozemcích ve vlastnictví žalovaných 1. a 2., pak žalobkyně uváděly, že se jedná o ryze účelová tvrzení žalovaných 1. a 2., kteří sami způsobili terénními úpravami existenci biotopu tak, aby zamezili možnosti zřízení nezbytné cesty v tomto řízení ve prospěch žalobkyň, kdy podle žalobkyň z vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky nelze dospět k závěru, že by nebylo možno nezbytnou cestu zřídit. Odborné stanovisko má povahu toliko právně nezávazného názoru na předmětnou lokalitu. Ve vztahu k nákladům řízení požadovaly žalobkyně, aby jím bylo přiznáno právo na náhradu nákladů řízení. V případě, že by žaloba byla zamítnuta, navrhovaly, aby soud postupoval podle § 150 o.s.ř. a žalovaným právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť to byli zejména žalovaní 1. a 2., kteří podnikali kroky, jimiž přístup žalobkyním znemožnili a způsobili tak aktuální stav, zejména ve vztahu k předmětnému tvrzenému biotopu, když žalobkyněmi bylo poukazováno také na rušení povinnosti uložené žalovaným 1. a 2. předběžným opatřením. 2. Žalovaní navrhovali zamítnutí žaloby. Žalovaný 3., 4. a 5. se odkazovali na vyjádření žalovaných 1. a 2. Ti poukazovali na možnost přístupu přes tzv. lesní cestu, případně od hostince [příjmení] nebo přemostěním vodního toku [anonymizováno]. Uváděli skutečnosti týkající se veřejnoprávních překážek, které brání zřízení práva nezbytné cesty, kdy poukazovali na své ekologické zemědělské hospodaření, havarijní plán a v neposlední řadě na existenci biotopu, který podle nich znemožňuje založení práva nezbytné cesty. 3. Ve věci bylo vydáno předběžné opatření, ve znění usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 11. 2017, č. j. 71 Co 356/2017-94, které stanoví povinnost žalovaným 1. a 2. zatímně do pravomocného rozhodnutí ve věci samé strpět průchod žalobkyni a) a b) a průjezd žalobkyně a) vždy v době od 1. 11. daného roku do 31. 3. roku následujícího a průjezd žalobkyně b) vždy jednou měsíčně v době od 1. 5. do 30. 9. daného roku přes pozemek [parcelní číslo] v [katastrální uzemí]. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastníkem pozemku p. č. St. [rok], jehož součásti je stavba budovy [adresa], rodinný dům, dále pozemku p. č. St. [rok], jehož součástí je stavba, budova bez čp/če, zemědělská stavba a dále pozemku p. [číslo] žalobkyně b) je vlastníkem pozemku parcelní [číslo]. Žalovaní 1. a 2. jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. č. St. [číslo], p. [číslo] (do těchto pozemků byl jednáním žalovaných 1. a 2. včleněn původní pozemek p. [číslo] ve vztahu k němuž bylo žalováno), žalovaní 3. a 4. jsou podílovými spoluvlastníky pozemku p. [číslo] žalovaný 5. je vlastníkem pozemku p. [číslo] všechny k obci a k. ú. [obec]. 5. Ve věci bylo provedeno místní šetření, byla provedena celá řada listinných důkazů, v podobě smluv, map, geometrických plánů, zpráv nejrůznějších osob, ať již fyzických či právnických, byla provedena celá řada fotografií a také videozáznamy, nicméně ve vztahu k tomuto dokazování soud pro věc samu nečiní žádné rozhodující závěry, neboť pro věc je významná až skutečnost, k níž došlo v průběhu řízení, a to vznik biotopu na původním pozemku p. [číslo] dnes na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec]. Celá řada dalších důkazních návrhů, zejména svědeckých výpovědí, nebyla soudem provedena, neboť se jevily pro věc nadbytečné, když po právní stránce není pro zřízení nezbytné cesty rozhodné, zda reálně cesta byla či nebyla v minulosti za účelem přístupu užívána. 6. Z odborného stanoviska Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, regionálního pracoviště, správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy ze dne 23. 7. 2018 soud zjistil, že v červnu a v červenci 2018 proběhly v předmětné lokalitě na pozemku [parcelní číslo] k. ú. a obci [obec] zoologické průzkumy, které provedli pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny za účelem zjištění výskytu zvláště chráněných druhů nebo jejich habitatů. Na předmětné lokalitě se nachází mokřina napájená dvěma zdrojnicemi. V těchto místech se voda kumuluje a vytváří tůňku. Při prvním šetření byli v tůňce pozorováni pulci Skokana hnědého a Ropuchy obecné - ohrožený druh. Během druhé návštěvy byli již pulci metamorfováni a nebyli již přítomni na lokalitě. Nutno konstatovat, že tůňka svými parametry odpovídá biotopu Kuňky žlutobřiché - silně ohrožený druh, Čolka obecného - silně ohrožený druh a Čolka horského - silně ohrožený druh. Přestože druhy na lokalitě nebyly v roce 2018 potvrzeny, neznamená to, že se v lokalitě nevyskytují. Z tohoto důvodu je nutný víceletý monitoring. 7. Z doplňující odpovědi k odbornému stanovisku ze dne 28. 2. 2020 soud zjistil, že se v případě tůňky na pozemku [parcelní číslo] (dříve [parcelní číslo]) v katastrálním území a obci [obec] jedná o neměnný stav, kdy z potvrzených zvláště chráněných druhů byly zjištěny Ropucha obecná a Užovka obecná, kdy oba druhy jsou zařazeny dle platné legislativy mezi ohrožené druhy. Z odborného stanoviska vyplývá, že zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stadiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů. Pro jakoukoliv manipulaci se zvláště chráněnými druhy živočichů nebo k zásahu do jejich biotopu je nutná výjimka (rozhodnutí) dle § 56 odst. 1, odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., kdy na území Chráněné krajinné oblasti Beskydy je v této věci kompetentní správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy. V případě, že by byla výjimka pro manipulaci a zásah do biotopu udělena, je nutné uvedení jiného veřejného zájmu, který by převážil nad zájmy ochrany přírody a vypořádání se s obligatorními podmínkami, které jsou taxativně vyjmenovány v § 56 odst. 1, odst. 2 výše uvedeného zákona. Specifické podmínky by se týkaly například přesného umístění náhradní tůňky, specifikace právnické nebo fyzické osoby, která zásah může provádět apod. Tůňka se na základě morfologie terénu na lokalitě nacházela i před rokem 2018. Po návštěvě zástupce správy v roce 2018 tento doporučil na základě profesních zkušeností lokalitu rozšířit. Tůň lze občasně, nikoliv trvale, objíždět automobilem, a to v období sucha nebo v zimním období, kdy je půda zmrzlá, minimálně 3 m od hrany tůně. V opačném případě hrozí vytvoření„ kolejí“ po pneumatikách automobilu, které mohou částečně nebo trvale ovlivnit napájení tůně povrchovou nebo podpovrchovou vodou. 8. Ze zprávy Lesy České republiky, s. p., správa toku - oblast Povodí Moravy soud zjistil, že na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec] se historicky nacházela příjezdová cesta k rodinnému domu [adresa] až do roku 2018, kdy byl trubní propustek na ostatní vodní linii odstraněn a v místě příjezdové cesty byla vykopána tůň. Toto tvrzení Lesů České republiky je ve shodě s fotografiemi provedenými v řízení k důkazu, kdy z nich jednoznačně vyplývá, že předmětná tůňka - biotop v době podání žaloby na předmětném pozemku neexistovala. I z vyjádření Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky, regionálního pracoviště, správa Chráněné krajinné oblasti Beskydy ze dne 23. 12. 2020 vyplývá, že na začátku prosince 2020 jí byla doručena fotokopie dokumentace, která dokládá, že tůň na pozemku [parcelní číslo] v katastrálním území a obci [obec] byla v minulosti využívána jako cesta, a to až do roku 2017, kdy následně došlo ke změně trasování povrchové a podpovrchové vody odváděné z přiléhajících pozemků terén