12 C 84/2021-36 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se vůči žalovanému domáhá zaplacení částky 19.909 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od 15. 11. 2017 do zaplacení. Skutkově tvrdí, že dne 8. 10. 2017 její právní předchůdkyně ([právnická osoba], [IČO]) a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byla žalovanému vyplacena částka 13.100 Kč. Předmětem žaloby je nesplacená jistina ve výši 13.100 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 4.897 Kč a poplatek za prodloužení termínu splatnosti ve výši 1.912 Kč. Žalovaný byl vyzván k zaplacení upomínkou ze dne 2. 2. 2021, pohledávka byla splatná 14. 11. 2017. K úvěruschopnosti uvádí, že žalovaný byl lustrován z veřejných databází ISIR, CEE, CRKI, BRKI a nedošlo k pochybám ohledně platební schopnosti žalovaného. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, nechť je jistina přiznána jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. Účastníci souhlasili s postupem podle § 115a o.s.ř. 4. Smlouva o spotřebitelském úvěru je datována dnem 8. 10. 2017. Je v ní uvedeno, že je uzavřena v souladu s § 2390 o.z. (což je smlouva o zápůjčce), je v ní uvedena celková výše zápůjčky 13.100 Kč, poplatek za zápůjčku 4.897 Kč a doba trvání zápůjčky 30 dnů. Ke smlouvě je uzavřen dodatek o době trvání zápůjčky 37 dnů s poplatkem za prodloužení 1.912 Kč, splatnost 14. 11. 2017, jednorázová platba (zjištěno ze smlouvy a z dodatku smlouvy). 5. Žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky dne 2. 2. 2021 a specifikovala dlužnou částku ve výši 30.470,60 Kč (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky). 6. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k zaplacení dne 2. 2. 2021, tato výzva byla předána k poštovní přepravě téhož dne, žalovaný byl vyzván k zaplacení částky 40.053,60 Kč (neuhrazená jistina a náklady právního zastoupení) ve lhůtě do tří dnů (zjištěno z výzvy k zaplacení a podacího lístku). 7. V posuzovaném případě bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy ze dne 8. 10. 2017 poskytla žalovanému částku 13.100 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit s poplatkem za poskytnutí úvěru a poplatkem za prodloužení termínu splatnosti jednorázově. Žalovaný nezaplatil na pohledávku ničeho. 8. Byla uzavřena smlouva o zápůjčce (podle ustanovení § 2390 o.z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti, a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce). S ohledem na okolnost, že smlouvu uzavřel žalovaný jako fyzická osoba a že se zavázal kromě jistiny vrátit i poplatek, je nepochybné, že mezi stranami se jedná o spotřebitelský úvěr a že předmětem podnikání právní předchůdkyně žalobkyně je právě poskytování spotřebitelských úvěrů. Žalovaný měl ve vztahu ze smlouvy o zápůjčce postavení spotřebitele, a proto vedle zákonných ustanovení občanského zákoníku o tomto smluvním typu dopadají na tento závazek také ustanovení § 1810 a následujících o. z., která regulují spotřebitelské smlouvy, a ustanovení zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. 9. Právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitelka byla podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru povinna zjišťovat úvěruschopnost žalovaného. V principu odpovědného úvěrování, potažmo ochrany spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochrany věřitele před nedobytností pohledávky, navazuje zákon o spotřebitelském úvěru na právní úpravu účinnou do 30. 11. 2016, zejména na novelu zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, provedenou zákonem č. 43/2013 Sb. Také při výkladu ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském se musí prosadit závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 (zejména bod 26.), podle nichž odbornou péčí se má na mysli vysoce kvalifikovaná činnost profesionála v příslušném oboru, při níž plní všechny povinnosti stanovené zákonem a současně jedná čestně, spravedlivě, v souladu se zásadami dobré víry a v nejlepším zájmu dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru je tak možno považovat jen takovou obezřetnost, která nespoléhá pouze na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem. Poskytovatel úvěru tak musí náležitě pečlivě zjišťovat schopnost spotřebitele splácet úvěr a požadovat doklady k dlužníkem uváděným informacím o jeho schopnostech úvěr splácet a rovněž i sám aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. 10. Z uvedených tvrzení vyplývá, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovaného lustrovala pouze ve veřejných databázích, jiné rozhodné skutečnosti týkající se jeho příjmů a výdajů pravděpodobně nezkoumala, neboť toto netvrdí, natož prokazuje. Soud dospěl k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně povinnost uloženou tímto ustanovením nesplnila. 11. Právní předchůdkyně žalobkyně porušením povinnosti s odbornou péčí a dostatečně ověřit úvěruschopnost žalovaného porušila jeho právo na ochranu před uzavíráním spotřebitelských smluv, které ho nadměrně zadlužují. Porušením povinnosti uložené v citovaném ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru právní předchůdkyně žalobkyně zároveň porušila veřejný pořádek, v daném případě ochranu společnosti před nadměrným zadlužováním domácností. Přesto byla s žalovaným uzavřena předmětná smlouva, kterou je nutno v souladu s cíli zákona vyhodnotit jako jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 o. z. a § 588 o. z. absolutně neplatné. Pokud poskytovatel úvěru neposoudí s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru schopnost spotřebitele úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se o neplatnost absolutní (shodně rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 4. 2021 č.j. 15 Co 78/2021-51). 12. Speciálním ustanovením je § 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru. Toto zákonné ustanovení v případě neplatné smlouvy o úvěru z důvodu porušení povinnosti úvěrujícího uvedené v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá spotřebiteli povinnost vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Bylo prokázáno, že žalovanému byla poskytnuta částka 13.100 Kč, tento nezaplatil ničeho, tedy žalobkyně jako nástupkyně poskytovatele úvěru má nárok na vrácení jistiny ve výši 13.100 Kč. Úrok z prodlení ve výši požadované žalobkyní z nezaplacené částky byl přiznán od 9. 2. 2021 do zaplacení. Výzva k zaplacení byla předána k poštovní přepravě dne 2. 2. 2021, za den doručení soud považuje den 5. 2. 2021 (pro počátek lhůty nebo doby určené podle dnů platí ustanovení § 605 odst. 1 o.z., pro určení dne doručení pak platí ustanovení § 573 o.z.). Na zaplacení měl žalovaný tři dny, tedy do 8. 2. 2021 a od 9. 2. 2021 je žalovaný v prodlení se zaplacením jistiny. 13. Ve zbytku byla žaloba zamítnuta. 14. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. a zástupci žalobkyně byla na nákladech řízení přiznána částka 711,60 Kč. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 19.900 Kč (100 %), byla jí přiznána částka 13.100 Kč (65,8 %), žaloba byla zamítnuta co do částky 6.809 Kč (34,2 %). Při odečtení neúspěchu od úspěchu činí celkový úspěch žalobkyně 31,6 %. Při úspěchu 100 % by byla žalobkyni přiznána částka 2.252 Kč (zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, tři úkony právní služby po 300 Kč, 3x režijní paušál po 100 Kč za výzvu k zaplacení, převzetí zastoupení a sepis žaloby podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění a 21% DPH ve výši 252 Kč). Přiznané náklady řízení představují úspěch žalobkyně ve věci.