17 C 27/2022-25 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení jistiny v částce 4.000 Kč, poplatku ve výši 885 Kč, smluvní pokuty ve výši 776 Kč a úroků z prodlení z jistiny ve výši a za dobu uvedenou ve výrocích I a II tohoto rozsudku s odkazem na smlouvu o úvěru uzavřenou účastníky řízení dne 4. 6. 2021. K úvěruschopnosti žalobkyně tvrdí, že od žalovaného měla k dispozici výpis z jeho internetového bankovnictví a opatřila si výpis z databáze EUCB. 2. V souladu s ustanovením § 115a o.s.ř. bylo o věci rozhodnuto bez nařízení jednání. 3. Ze smlouvy o úvěru bylo zjištěno, že dne 4. 6. 2021 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace smlouva, ve které se žalobkyně zavázala poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši 4.000 Kč, který se žalovaný zavázal uhradit spolu s poplatkem za celkové náklady v částce 885 ve lhůtě do 28 dnů. Pod bodem IX. 1A byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z částky, ohledně níž je úvěrovaný v prodlení. 4. Z výpisu z účtu bylo zjištěno, že částka 4.000 Kč byla žalovanému dne 4. 6. 2021 vyplacena. 5. Z výzvy a e-mailu bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzván k zaplacení žalované částky do 7 dnů výzvou odeslanou mu dne 29.11.2021. 6. Z listin, které měla žalobkyně k dispozici při sjednání úvěru, bylo zjištěno, že žalovaný dosahoval od 3/ 2021 do 5/ 2021 čisté mzdy ve výši 23.182 Kč. Žalovaný o sobě uvedl, že je svobodný (což souhlasí s údajem v občanském průkazu), nemá vyživované děti, jeho příjmy činí 22.997 Kč, výdaje 3.700 Kč, náklady na bydlení 7.500 Kč, měsíční výdaje splátek úvěrů dosahují celkem 1.000 Kč. K datu uzavření smlouvy s žalobkyní měl v roce 2021 vedle dosud nesplacené smlouvy se zůstatkem ve výši 4.134 Kč, která byla sjednána 25.5.2021 a měla být splacena 14.6.2021, evidováno dalších 6 spotřebitelských úvěrů v celkové výši jistin 22.500 Kč, u jedné ze smluv byl v prodlení s platbou od 20.4.2021 do 20.5.2021. Žalobkyně mu 25.5.2021 zamítla žádost o poskytnutí úvěru. 7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle ust. § 86 odst. 2 věty prvé téhož zákona, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 8. Žalobkyně nesplnila povinnost uloženou § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, neboť neměla dostatečné zjištěny a ověřeny informace o výdajích žalovaného k datu uzavření smlouvy o úvěru. Neověřovala jeho výdaje na bydlení, nedotazovala se ho na jiné nežli měsíčně splácené úvěry, přitom věděla, že takřka souběžně s její smlouvu si žalovaný zapůjčil další částku 4.000 Kč s obdobnou splatností, na které se dohodl s ní, a také věděla, že krátce před sjednáním úvěru nezvládal hradit včas své závazky. 9. Přesto žalobkyně smlouvu o úvěru uzavřela a zatížila žalovaného, spotřebitele, povinností platit vedle jistiny další sjednané platby, mj. poplatek – cenu za úvěr v přepočtu ve výši cca 500 % ročně. Právě na takováto jednání cílí § 86 ZosÚ, který odpovědnost za splnění podmínek úvěruschopnosti žadatele o úvěr přenesl na poskytovatele úvěru. Jestliže porušením povinnosti žalobkyně byla uzavřena smlouva, je v souladu s cíli zákona o spotřebitelském úvěru vyhodnotit takto uzavřenou smlouvu jako právní jednání uzavřené v rozporu se zákonem a veřejným pořádkem, tedy právní jednání ve smyslu § 580 a 588 o.z. absolutně neplatné. 10. Ve smyslu § 2993 o.z. má žalobkyně právo jen na to, co plnila, tedy na vrácení dosud neuhrazené jistiny v částce 4.000 Kč. Úroky z prodlení byly přiznány z přiznané jistiny v souladu s ustanovením § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to až od data výzvy k plnění dle § 1958 o.z., neboť ze splatnosti uvedené ve smlouvě o úvěru nelze pro její neplatnost vycházet. Ve zbylém rozsahu není požadavek žalobkyně pro neplatnost smlouvy o úvěru důvodný. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně je úspěšná co do 70,7 % požadovaného nároku, neúspěšná v 29,3 % - má tedy nárok, aby jí méně úspěšný žalovaný uhradil 41,4 % jejích nákladů na řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Žalobkyně, jak je z úřední činnosti soudu známo, podává žaloby ze smluv o úvěru opakovaně – mění jen údaje o žalovaném a specifikaci smlouvy – jedná se tak o formulářovou žalobu dle § 14b a.t. Valašské Meziříčí 9. června 2022 Mgr. Šárka Zemanová samosoudkyně