14 C 43/2023-42 — Okresní soud ve Vsetíně, pobočka Valašské Meziřičí

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou zdejšímu soudu dne 13. 4. 2023 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 13 000 Kč spolu s úrokovým příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně uváděla, že mezi původní věřitelkou [právnická osoba] a žalovaným probíhala jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit. Původní věřitelka [právnická osoba] poskytla žalovanému dne 13. 10. 2020 částku ve výši 13 000 Kč. Pohledávka byla postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 na společnost [právnická osoba] a tato společnost postoupila pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 žalobkyni. Žalobkyně odeslala žalovanému dne 8. 2. 2023 předžalobní upomínku, žalovaný nezaplatil žalobkyni ničeho. 2. Žalobkyně již v podané žalobě vyznačila, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud tak vyzval žalovaného usnesením, aby se vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, a nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalovaný neučinil soudu žádné podání, zejména se nevyjádřil jak k textu podané žaloby (která mu byla doručena spolu se shora uvedeným usnesením), tak ani k tomuto usnesení soudu. Skutečnosti tvrzené v žalobě nečinil v řízení spornými. Soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. ve spojení s § 101 odst. 4 o.s.ř. rozhodl v této věci bez nařízení jednání. 3. Soud ve věci provedl následující důkazy, z nichž zjistil: -) z listiny„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“, že se jedná o návrh smlouvy, v níž jsou jako smluvní stran označeny společnost [právnická osoba] a žalovaný, smlouva však neobsahuje podpis žalovaného. Podle uvedené smlouvy měl být žalovanému dne 13. 10. 2020 poskytnut úvěr ve výši 13 000 Kč na účet klienta; -) z listiny“ Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru”, že se jedná o listinu obsahující informace o úvěru, která rovněž neobsahuje podpis žalovaného; -) z listiny“ Všeobecné obchodní podmínky pro smlouvy o zápůjčce uzavřené se zapůjčitelem obchodní značkou [příjmení] [příjmení] (pod záštitou společnosti [právnická osoba]), že se jedná obchodní podmínky týkající se právních vztahů ze smluv o zápůjčce mezi [právnická osoba] [právnická osoba] a jejími klienty, -) z potvrzení o provedené platbě, že z účtu společnosti [právnická osoba] vedeného u platební brány ThePay byla dne 13. 10. 2020 na účet č. [bankovní účet] poukázána částka 13 000 Kč, u platby byl uveden [variabilní symbol] odpovídající rodnému číslu žalovanému podle shora uvedené nepodepsané listiny„ Smlouva o spotřebitelském úvěru“, -) z listiny“ Smlouva o postoupení pohledávek” ze dne 17. 1. 2023 včetně přílohy, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným dnem 17. 1. 2023 společnosti [právnická osoba]; -) z listiny“ Smlouva o postoupení pohledávek” ze dne 17. 1. 2023 včetně přílohy, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovaným dnem 17. 1. 2023 žalobkyni; -) z listiny„ Oznámení o postoupení pohledávky“ ze dne 8. 2. 2023 soud zjistil, že společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému dopisem ze dne 8. 2. 2023, že pohledávka za ním byla postoupena na společnost [právnická osoba] a dále žalobkyni; -) z listin„ Výzva k úhradě před podáním žaloby“, a podacího lístku, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 43 134,14 Kč ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] zahrnující náklady právního zastoupení, jinak dojde k vymáhání pohledávky soudní cestou a prostřednictvím soudního exekutora. Dopis byl odeslán žalovanému dne 8. 2. 2023; -) ze zprávy [právnická osoba], že vlastníkem účtu [bankovní účet] je žalovaný. Dne 13. 10. 2020 byla na tento účet připsána částka 13 000 Kč z účtu [anonymizováno] [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] prostřednictvím online platební brány ThePay.cz, s.r.o.. 4. Závěr o skutkovém stavu, jež soud učinil z žalobkyní uvedených skutkových tvrzení a označených důkazů, je následující: Mezi původní věřitelkou společností [právnická osoba] a žalovaným došlo k jednání o uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, ze strany původní věřitelky byl sepsán návrh smlouvy, tento však zůstal nepodepsán ze strany žalovaného. Přesto původní věřitelka poukázala na účet žalovaného dne 13. 10. 2020 částku 13 000 Kč. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 postoupena z původní věřitelky [právnická osoba] na společnost [právnická osoba] a posléze z této společnosti další smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 17. 1. 2023 na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k úhradě částky přesahující žalovanou částku předžalobní výzvou z 8. 2. 2023, která byla žalovanému odeslána téhož dne. Žalovaný neprokázal platbu žalované částky. 5. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“):„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.“ 6. Podle § 2991 odst. 2 o.z.:„ Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.“ 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Soud po právní stránce věc posoudil podle uvedených ustanovení zákonných právních předpisů a dospěl k závěru, že žalovaný se se na úkor původní věřitelky [anonymizována dvě slova], s.ro. bezdůvodně obohatil, když mu bylo poskytnuto plnění ve výši 13 000 Kč, aniž k tomu existoval právní důvod, neboť smlouva o úvěru mezi stranami uzavřena nebyla. Žalovanému tak vznikla povinnost původní věřitelce poskytnutou částku vrátit. Pohledávka byla původní věřitelkou postoupena na společnost [právnická osoba] a následně na žalobkyni, soud tak žalovaného výrokem I. tohoto rozsudku zavázal k úhradě částky 13 000 Kč včetně zákonného úroku z prodlení žalobkyni. 9. Úrok z prodlení z přiznané jistiny byl přiznán v souladu s § 1970 o.z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Bezdůvodné obohacení se stalo splatným na výzvu. Soud má za prokázáno odeslání předžalobní výzvy žalovanému dne 8. 2. 2023, za doručenou ji v souladu s ust. § 573 o.z. považuje dne 13. 2. 2023. Ve výzvě byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění tří dnů, bezdůvodné obohacení se tak stalo splatným dnem 16. 2. 2023. Ode dne 17. 2. 2023 je tak žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení v prodlení. Požaduje-li tak žalobkyně zákonný úrok z prodlení od 19. 2. 2023, soud jí jej přiznal. 10. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Protože byla žalobkyně ve věci plně úspěšná, má právo na náhradu nákladů řízení sestávajících ze: a) zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč dle položky 2 odst. 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků zákona č. 549/1991 Sb.; b) odměny advokáta za tři úkony právní služby (příprava a převzetí dle § 11 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. (dále jako „advokátní tarif“), sepis výzvy k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, sepis žaloby dle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), ve výši 3 x 300 Kč = 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. c) bod 2 advokátního tarifu, když žalobkyně podala návrh na ustáleném vzoru, jež podává opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, c) paušální náhrady hotových výdajů za úkony uvedené ad b) výše ve výši 3 x 100 Kč = 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu; d) náhrady za 21% DPH ve výši 252 Kč; tj. celkem 2 252 Kč, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.