12 C 70/2018-413 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně podala u Okresního soudu ve Vyškově (dále již„ okresní soud“ nebo„ zdejší soud“) žalobu, kterou se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byly žalovanému uloženy shora již specifikované platební povinnosti; tedy celkově se po žalovaném domáhala zaplacení částky 50.765 Kč se specifikovaným příslušenstvím (shora uvedenými úroky z prodlení). 2. Ohledně žalobních tvrzení žalobkyně v žalobě uvedla (vylíčila), že účastníci uzavřeli dne 30. 8. 2016 smlouvu o obchodním zastoupení, podle které žalovaný jménem žalobkyně sjednával smlouvy o sdružených službách dodávky zemního plynu a elektřiny. 3. Ohledně skutkového vylíčení u každé zažalované pohledávky pak žalobkyně (s obměnou označení faktury, výše žalované pohledávky a příslušných termínů) vždy uvedla (vyloženo nyní na základě vylíčení ohledně např. druhé žalované pohledávky ve výši 10.255 Kč, když v případě prvně žalované pohledávky žalobní tvrzení byla ještě doplněno o realizované započtení pohledávek mezi účastníky): <i>4. „ Podle článku I odst. 2 Smlouvy o obchodním zastoupení za obchod, resp. Smlouvu o dodávce není považován případ, kdy nedošlo k zahájení dodávky nebo případ, kdy byla do 15 dne po zahájení podána výpověď nebo odstoupení od Smlouvy o dodávce. V takovém případě nemá žalovaný nárok na provizi a již vyplacenou provizi je povinen vrátit. Jelikož takové případy nastaly, žalobce žalovanému fakturoval vrácení provize za stornované Smlouvy o dodávce v souladu s článkem II. odst. 5 Smlouvy o obchodním zastoupení.</i> <i>5. Faktura za stornované Smlouvy o dodávce v měsíci únor 2017 na částku 10.255 Kč je po splatnosti, avšak žalovaný žalobci ničeho nezaplatil.“</i> 6. Žalovaný v rámci své obrany proti žalobě v rámci svého vyjádření (v podání ze dne 4. 7. 2018 na č. l. 48-49) mj. uvedl, že žalobkyně se domáhá vrácení provizí ze smluv, které žalovaný ve prospěch žalobkyně uzavřel, aniž by v žalobě specifikovala důvodnost nároku na vrácení jednotlivých již vyplacených provizí, zejména zda v žalovaných případech byly naplněny podmínky uvedené v čl. I. smlouvy o obchodním zastoupení, tedy podmínky, za nichž je žalovaný povinen již vyplacenou provizi vrátit. Uvedl dále, že nejsou-li takto specifikovány jednotlivé uplatňované nároky (tedy že u jednotlivých žalovaných částek se jedná o případ, kdy sice smlouva byla žalovaným s odběratelem řádně uzavřena, avšak nedošlo k zahájení dodávky, nebo zákazník v období do 15 dne po připojení odběrného místa podal výpověď smlouvy či od smlouvy odstoupil) není najisto postaveno, že jsou žalobkyní uplatňované nároky důvodné. Je zcela nedostatečné odůvodnění obsažené v žalobě, že:„ takové případy nastaly.“ Podle názoru žalovaného je nutné přesně specifikovat u každého jednotlivého nároku splnění podmínek pro vrácení provize, nikoli pouze obecně a neurčitě poukázat na ustanovení smlouvy o obchodním zastoupení. 7. Okresní soud poté usnesením ze dne 11. 6. 2019, č. j. 12 C 70/2018-226, ve znění opravného usnesení téhož soudu ze dne 24. 9. 2019, č. j. 12 C 70/2018-240, žalobu (pro její nesrozumitelnost v části vylíčení skutkových okolností) odmítl. 8. K odvolání žalobkyně Krajský soud v Brně (dále již„ odvolací soud“) usnesením ze dne 28. 11. 2019, č. j. 47 Co 155/2019-246, usnesení okresního soudu změnil tak, že žaloba se neodmítá. 9. Odvolací soud v odůvodnění svého usnesení mj. vyložil, že přestože okresní soud v odmítacím usnesení uvedl, jak podle jeho představy měla být skutková tvrzení v žalobě doplněna, žádné konkrétní poučení o tom, jak má žalobkyně doplnění provést jí v tomto smyslu neposkytl. Navíc při jednání dne 12. 2. 2019 žádal toliko, aby bylo doplněno, jak žalobkyně dospěla k jednotlivým částkám. Podle odvolacího soudu žalobkyně tak učinila v podání ze dne 26. 2. 2019, kdy s odkazem na číslo každé žalobou uplatněné faktury uvedla, jak byla požadovaná částka vypočtena. Neodkázala pouze na barevná označení v připojené tabulce (jak uvedl okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí), ale uvedla početní postup, jakým k účtované částce dospěla. Současně také ke každé faktuře doložila seznam odběrných míst, jichž se pohledávka týká. Odvolací soud k tomu dodal, že pokud měl soud konkrétní představu, jak přesně má žalobkyně tvrzení doplnit, měl ji o tom srozumitelně poučit. Podle odvolacího soudu je tedy žaloba projednatelná, vylíčení skutečností je natolik úplné, určité a srozumitelné, že skutek, který má být předmětem řízení je jednoznačně vymezen. 10. Usnesením ze dne 4. 5. 2020, č. j. 12 C 70/2018-248, okresní soud vyzval žalobkyni, aby ve lhůtě do 3 týdnů ode dne doručení tohoto usnesení doplnila ve dvojím podání doručeným podepsanému soudu svou žalobu v části vylíčení rozhodujících skutečností s označením důkazů tímto způsobem: <i>11. U každé dílčí tvrzené pohledávky nechť žalobkyně provede takové vylíčení, aby z něj byly zřejmé následující skutkového okolnosti:</i> <i>„ a) žalobkyně v období od... do.... podle smlouvy...zaplatila žalovanému provize v celkové částce... Kč, a to za sjednání těchto obchodních případů (smluv; u každé smlouvy uvést výši dílčí provize):</i> <i>b) žalobkyně po žalovaném požaduje podle čl. XY smlouvy...vrácení (zaplacení) provizí v celkové částce XY Kč, neboť v následujících obchodních případech nedošlo k zahájení dodávky...či došlo k odstoupení od uzavření smlouvy klientem:</i> c) smlouva č.:...vypovězena dne:... (případně k zahájení dodávky...nedošlo), nárok na vrácení provize ve výši:...“ atd. (tj. provést s logickou formulací výčet jednotlivých případů, kdy podle tvrzení žalobkyně došlo a z jakého důvodu k naplnění podmínek pro vrácení jednotlivých provizí), <i>a aby k jednotlivým právně rozhodným skutečnostem označila předmětné důkazy.</i> 12. Dále okresní soud tímto usnesením žalobkyni poučil o tom, že nesplní-li ve stanovené lhůtě uloženou povinnost, soud ve věci nařídí jednání, přičemž bude vycházet z dosavadního obsahu procesního spisu s tím, že na základě dosud žalobkyní učiněných podání nelze verifikovat zásadně významné okolnosti, při jejich prokázání by žalobkyni měly být přiznány v žalobě uplatněné pohledávky v celkové výši 50.765 Kč. 13. Žalobkyně následně prostřednictvím své advokátky podáním ze dne 25. 5. 2020, doručeným okresnímu soudu dne 27. 5. 2020, obsáhle doplnila žalobu (podání na č. l. 250-408) s tím, že na základě smlouvy o obchodním zastoupení uzavřené s žalovaným dne 30. 8. 2016 (dále též„ smlouva o obchodním zastoupení“) v období od srpna 2016 do listopadu 2016 zaplatila žalovanému provize v celkové výši 174.060 Kč, a to za sjednání obchodních případů – smluv o sdružených službách dodávky elektřiny (a/nebo) zemního plynu (dále již„ smlouvy o dodávce“). 14. V doplňujícím podání dále žalobkyně uvedla, že během obchodní spolupráce s žalovaným a v souladu se smlouvou o obchodním zastoupení průběžně vyhodnocovala úspěšnost realizovaných smluv o dodávce (tj. počet připojených odběrných míst) a zasílala žalovanému měsíční přehled vývoje stavu (ne) připojení všech žalovaným dodaných odběrných míst podle smluv o dodávce. Tyto přehledy mají formu tzv. provizních raportů podle čl. II odst. 2 smlouvy o obchodním zastoupení, přičemž každý provizní raport obsahuje: a) obchodní případy – smlouvy o dodávce, u nichž došlo k připojení odběrného místa, tudíž za ně provize žalovanému oprávněně náleží (řádky označené zelenou barvou), b) obchodní případy – smlouvy o dodávce, u nichž k připojení odběrného místa nedošlo, proto provize za tato odběrná místa žalovanému nenáleží a pokud již byla vyplacena, musí být vrácena (řádky označené červenou barvou), c) bilanci výše uvedených nároků (a) a (b), jejímž výsledkem je buď kladná hodnota provize, tj pohledávka žalovaného za žalobkyní, nebo záporná hodnota, tj. pohledávka žalobkyně za žalovaným. 15. Podle žalobkyně předmětem žaloby jsou pouze její pohledávky za žalovaným vyplývající z provizních reportů za období leden 2017, respektive za část měsíce ledna 2017 do března 2018 Tyto pohledávky vyplývají z provizních reportů, za období srpen 2016 až prosinec 2016 a část měsíce ledna 2017 nejsou předmětem žaloby, protože tyto pohledávky byly uspokojeny započtením oproti pohledávkám žalovaného za žalobkyní. 16. Žalobkyně po žalovaném požaduje s ohledem na uzavřenou smlouvu s žalovaným o obchodním zastoupení vrácení (zaplacení) provizí v celkové výši 50.765 Kč, neboť v obchodních případech (smlouvách o dodávkách) vymezených v žalobě nedošlo k zahájení dodávky či došlo k výpovědi nebo k odstoupení od uzavřené smlouvy o dodávce a současně žalovaný tuto částku dlužných provizí žalobkyni nezaplatil a žalobkyně svůj nárok nemohla uspokojit ani započtením proti pohledávkám žalovaného za žalobkyní (na rozdíl od výše uvedených případů), protože v následujícím období od ledna 2017 až do března 2018 nebyly žádné takové pohledávky žalovaného za žalobkyní na zaplacení provizí, neboť v uvedeném období již vyplacené provize za nerealizované smlouvy o dodávkách vždy v každém měsíci převyšovaly částky provizí oprávněně náležející žalovanému za realizované smlouvy o dodávk