4 C 179/2021-35 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 18 311,10 Kč s příslušenstvím, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč, smluvní pokutu ve výši 11 000 Kč a nahradit jí náklady řízení z titulu dluhu žalované ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela dne 16. 10. 2015 s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které poskytla [právnická osoba] žalované částku 22 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti při podpisu smlouvy. Ve smlouvě se žalovaná zavázala vrátit společnosti částku 22 000 Kč a příslušenství ve výši 26 340 Kč, které se skládá z úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku. Celkem se tedy žalovaná zavázala vrátit částku 48 340 Kč v pravidelných 20 měsíčních splátkách po 1 299 Kč, poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do 16. 6. 2017. Žalovaná uhradila částku 9 616,99 Kč, která odpovídá úhradě 3 splátek, kdy platby byly poměrně alokovány na jistinu a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2020. Žalobkyně požaduje uhradit jistinu ve výši 18 311,10 Kč, částku označenou jako kapitalizovaný úrok ve výši 36 239,72 Kč (tj. nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 3 411,11 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 7 046,97 Kč, a smluvní úrok ve výši 25 % ročně z částky 18 311,10 Kč kapitalizovaný za dobu od 17. 6. 2017 do 29. 11. 2020 na částku 15 827,81 Kč), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 5 096,56 Kč (z částky 18 311,10 Kč za dobu od 17. 6. 2017 do 30. 11. 2020), zákonný úrok z prodlení z částky 18 311,10 Kč od 22. 12. 2020 do zaplacení a účelně vynaložené náklady vymáhání ve výši 217 Kč. Dále žalobkyně požaduje uhradit smluvní pokutu ve výši 11 000 Kč (tj. 0,5 % denně z částky 18 311,10 Kč za dobu od 17. 6. 2017 do 7. 2. 2019). Žalobkyně dne 2. 9. 2021 doplnila žalobu tak, že uvedla, že dostatečně posoudila před uzavřením smlouvy o úvěru úvěruschopnost žalované a nechala si doložit její příjmy. 2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 115a o.s.ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ustanovení § 2398 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrující poskytne úvěrovanému peněžní prostředky na jeho žádost v době určené v žádosti; neurčí-li úvěrovaný dobu plnění v žádosti, poskytne je úvěrující bez zbytečného odkladu. 7. Dle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a změně některých zákonů, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 8. Dle ustanovení § 1968 občanského zákoníku, dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 9. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 10. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 11. Dle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 12. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 13. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 16. 10. 2015 vyplývá, že žalované byly poskytnuty informace o základních vlastnostech úvěru, jeho nákladech a dalších důležitých právních aspektech. Z žádosti o úvěr ze dne 16. 10. 2015 soud zjistil, že žalovaná požádala společnost [právnická osoba] o poskytnutí úvěru ve výši 22 000 Kč na 20 měsíců, kdy bude tento úvěr splácet 20. dne v měsíci splátkou 2 417 Kč, kdy první splátka bude zaplacena v měsíci říjnu 2017. Dále se žalovaná v žádosti o úvěr vyjádřila ke svému zaměstnání, příjmům a výdajům, když uvedla, že je ve starobním důchodu a pobírá důchod ve výši 10 549 Kč, dále má příjem ve výši 10 000 Kč (uvedeno pouze„ sestra“), příjmy žalované byly doloženy výměrem penze. Žalovaná uvedla, že bydlí v nájmu, je rozvedená a nemá žádnou vyživovací povinnost. Její měsíční výdaje činí částka 5 000 Kč na bydlení a energie a částka 5 000 Kč na dopravu, jídlo a ostatní, srážky ze mzdy ani splátky jiných půjček žalovaná neuvedla. Použitelný měsíční příjem žalované tak byl vyčíslen na částku 10 549 Kč. V závěru žádosti žalovaná prohlásila, že výše exekučně vymáhaných nebo žalovaných dluhů činí maximálně 2 000 Kč. Z rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne [datum] vyplývá, že starobní důchod žalované činí 10 549 Kč. Ze spisu sp. zn. [spisová značka] vedeného u zdejšího soudu bylo zjištěno, že žalovaná se společností [právnická osoba] dne 7. 7. 2015 uzavřela smlouvu o úvěru, na základě které tato společnost poskytla žalované částku 10 000 Kč a žalovaná se ji zavázala splácet v měsíčních splátkách ve výši 1 299 Kč. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 16. 10. 2015 vyplývá, že žalovaná uzavřela se společností [právnická osoba] smlouvu o úvěru, ve které se [právnická osoba] (dále jen jako„ věřitel“) zavázala poskytnout žalované neúčelový hotovostní úvěr s pevně stanovenou výpůjční úrokovou sazbou, tedy peněžní prostředky ve výši 22 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit věřiteli: úrok ve výši 5 126 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 8 800 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 3 614 Kč a poplatek za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalované ve výši 8 800 Kč, celkové náklady spotřebitelského úvěru tak činí 26 340 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit celkovou dlužnou částku 48 340 Kč ve 20 splátkách, kdy výše splátky činí 2 417 Kč, přičemž první splátka je splatná do měsíce od podpisu smlouvy o úvěru a každá další splátka do úplného splacení celkové dlužné částky je splatná do měsíce po datu splatnosti splátky předchozí. Nezaplacením jakékoli splátky řádně a včas se stává okamžitě splatnou dosud neuhrazená část celkové dlužné částky. Žalovaná podpisem této smlouvy potvrdila, že od věřitele převzala v místě jejího bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru. Smluvní strany se dohodly, že v případě porušení povinnosti žalované zaplatit jakoukoli splátku řádně a včas, je dlužník povinen zaplatit věřiteli smluvní pokutu ve výši 0,5 % denně z příslušné dlužn