7 C 247/2021-44 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobu ze dne 30. 7. 2021, ve znění doplnění ze dne 12. 9. 2021, domáhá po žalované zaplacení částky 17.058 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, a to na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] kterou žalovaná uzavřela dne [datum] s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované zápůjčku ve výši 20.000 Kč, kterou se žalovaná zavázala splácet spolu s částkou 17.333 Kč, jež představuje součet kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3.577 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 29 % ročně, odměny za zpracování a doručení ve výši 4.940 Kč a odměny za administrativní činnost 8.816 Kč. Celkovou částku se žalovaná zavázala splácet v 60 týdenních splátkách ve výši 623 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, poslední splátka byla zaplacena dne [datum]. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy o zápůjčce byla společností [právnická osoba] postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni a toto postoupení bylo žalované oznámeno dopisem. 2. Žalobkyně tedy požaduje po žalované z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] zaplacení dlužné částky 17.058 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 10.509,13 Kč a dlužné části poplatku ve výši 6.548,87 Kč, dále zaplacení kapitalizovaných úroků ve výši 9.778,43 Kč (úrok ve výši 29 % ročně z částky 10.509,13 Kč od [datum] do [datum]), kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 2.840,08 Kč (úrok 8,5 % ročně z částky 10.509,13 Kč od [datum] do [datum]), úroků ve výši 29 % ročně z dlužné jistiny ve výši 10.509,13 Kč od [datum] do zaplacení a zákonných úroků z prodlení 8,5 % ročně z dlužné částky ve výši 10.509,13 Kč od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že žalovaná celkem zaplatila částku 20.275 Kč. 3. Žalovaná se ve věci samé k výzvě soudu ze dne [datum] vyjádřila v podání ze dne [datum], ve kterém uvedla, že nárok neuznává v celém rozsahu, nárok žalobkyně považuje za nedůvodný v rozporu s dobrými mravy. 4. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 5. Soud provedl dokazování listinami: zákaznickou kartou ze dne [datum], oznámením o přiznání dávky státní sociální podpory ze dne [datum], nájemní smlouvou ze dne [datum], smlouvou o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], smluvními podmínkami, tabulkou umoření ke smlouvě [číslo] smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy seznamu postoupených pohledávek strana [anonymizována tři slova], oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalované dne [datum], výzvou k plnění ze dne [datum] včetně dokladu o odeslání žalované dne [datum]. 6. Na základě předložených listinných důkazů dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním a učinil tentýž závěr o skutkovém stavu: Žalovaná dne [datum] požádala společnost [právnická osoba] o zápůjčku ve výši 20.000 Kč. Do zákaznické karty uvedla své osobní údaje, sdělila, že je vdaná, má základní vzdělání, má tři vyživované osoby bez bližší specifikace, vlastní auto, bydlí v nájmu a je v domácnosti (MD), její čistý příjem činí 7.600 Kč, dalším příjmem domácnosti je částka 25.000 Kč bez bližší specifikace, v údaji o výdajích žadatele je uvedena částka 10.000 Kč jako„ odhadované“ měsíční výdaje. Žadatelka dále uvedla, že má bankovní účet na své jméno, nemá kreditní kartu a nemá zápůjčku u jiné společnosti. Dále je v žádosti uvedena interní splátka [anonymizováno] ve výši 3.697 Kč. K ověření údajů uvedených v žádosti byly žalovanou předloženy dokumenty: povolení k pobytu, výměr dávky státní sociální podpory – rodičovského příspěvku ve výši 7.600 Kč ze dne [datum] a nájemní smlouva uzavřená dne [datum]. Dne [datum] uzavřela žalovaná s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 20.000 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit poplatek ve výši 17.333 Kč, celkem se tak zavázala zaplatit částku 37.333 Kč. Poplatek ve výši 17.333 Kč se skládal z úroku ve výši 3.577 Kč, poplatku za zpracování, doručení a flexibilní splácení ve výši 4.940 Kč, poplatku za administrativní činnost a komfortní splácení ve výši 8.816 Kč. Žalovaná se ve smlouvě o zápůjčce zavázala zaplatit celkovou částku 37.333 Kč v hotovosti v 60 splátkách ve výši 623 Kč týdně. Smlouvou je dále sjednána výše úrokové sazby při 60 měsíčních splátkách ve výši 29 % ročně. Výpůjční úroková sazba je stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy a uplatňuje se jako roční úroková sazba. Z tabulky umoření ke smlouvě [číslo] vyhotovené dne [datum] vyplývá, že žalovaná uhradila na pohledávku celkem částku 19.275 Kč, a to v šestnácti splátkách. Ze smlouvy o postoupení pohledávek a seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že společnost [právnická osoba] postoupila pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo] na žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována v oznámení o postoupení pohledávky, jež jí bylo zasláno poštou. Po postoupení pohledávky zaplatila žalovaná na svůj dluh 1.000 Kč, celkem tedy uhradila 20.275 Kč. Lustrací informačního systému Okresního soudu ve Vyškově bylo zjištěno, že v roce 2015 byly proti žalované vedeny dvě exekuční řízení. Lustrací informačního systému Okresního soudu ve Vyškově bylo zjištěno, že v roce 2015 bylo proti manželu žalované vedeno pět exekučních řízení. 7. Na základě výslovného ujednání stran obsaženého ve smlouvě o zápůjčce se předmětný smluvní vztah řídí zákonem číslo 89/2012 Sb., občanský zákoník a zákonem číslo 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů. 8. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. 9. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 10. Dle ustanovení § 1813 občanského zákoníku má se za to, že zakázána jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. Dle ustanovení § 1812 odstavec 1 a 2 občanského zákoníku, lze-li obsah smlouvy vyložit různým způsobem, použije se výklad pro spotřebitele nejpříznivější. K ujednáním odchylujícím se od ustanovení zákona stanovených k ochraně spotřebitele se nepřihlíží. To platí i v případě, že se spotřebitel vzdá zvláštního práva, které mu zákon poskytuje. 11. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 12. Dle ustanovení § 2392 odst. 1 občanského zákoníku, při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky. Totéž platí o zápůjčce poskytnuté v cenných papírech. 13. Podle ustanovení § 576 občanského zákoníku týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas. 14. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 15. Dle ustanovení § 1879 a § 1880 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. 16. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku (ve znění účinném k prvnímu dni prodlení), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným nařízením je nařízení vlády číslo 351/2013 Sb. 17. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru