8 C 43/2019-51 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou domáhá určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené mezi žalovaným 1. jako prodávajícím a žalovaným 2. jako kupujícím dne [datum], jejímž předmětem je prodej nemovitosti, a to pozemku parc. [číslo] – zahrada o výměře [výměra], zapsaném na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] – [obec], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, za dohodnutou kupní cenu ve výši 80.000 Kč. Učinila tak s odůvodněním, že žalovaný 1. je jejím bývalým manželem, jejich manželství bylo uzavřeno dne [datum], pravomocně rozvedeno bylo dne [datum]. Dne [datum] podala žalobkyně u Okresního soudu ve Vyškově žalobu na vypořádání zaniklého společného jmění manželů, jenž je vedeno pod sp. zn. 4 C 40/2019. Manželé za doby trvání manželství nabyli do společného jmění manželů nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek] – [obec], okres [okres] a to pozemek parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení, pozemek parc. [číslo] – zahrada a parc. [číslo] – zahrada. Kupní smlouva byla uzavřena s [titul] [jméno] [příjmení], insolvenčním správcem dlužnice [jméno] [příjmení], kupní cena nemovitostí činila 499.000 Kč. Žalobkyně zjistila, že žalovaný 1. uzavřel dne [datum] s žalovaným 2. kupní smlouvu, jejímž předmětem je pozemek parc. [číslo] – zahrada, o výměře [výměra], zapsaný na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce]. Návrh na vklad práva do katastru nemovitostí byl podán dne [datum], řízení je u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov vedeno pod [číslo jednací]. V kupní smlouvě žalovaný 1. prohlašuje, že je výlučným vlastníkem nemovitosti a že na nemovitosti nevázne žádné omezení vlastnického práva, což neodpovídá skutečnosti. Nemovitost byla nabytá za doby trvání manželství na základě kupní smlouvy a mezi žalobkyní a žalovaným 1. nebyla uzavřena žádná dohoda, která by zužovala režim zákonného jmění manželů. Žalobkyně proto tvrdí, že převáděná nemovitost je součástí jejich nevypořádaného společného jmění s žalovaným 1. a žalovaný 1. tak není oprávněn nemovitost převést na třetí osobu bez jejího souhlasu. Kupní smlouva ze dne [datum] je tak absolutně neplatná, neboť žalovaný 1. na základě této smlouvy převádí na druhého vlastnické právo v rozsahu, kterým sám nedisponuje. 2. Žalovaný 1. se k žalobě nevyjádřil. Z jednání soudu se žalovaný 1. omluvil, o odročení jednání však nepožádal, proto soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) věc projednal v nepřítomnosti žalovaného 1. a při rozhodnutí vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů. 3. Žalovaný 2. v rámci svého procesního stanoviska poukázal zejména na ustanovení § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, který zavedl tzv. úplný princip materiální publicity údajů zapsaných v katastru nemovitostí. Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné dle zapsaného stavu. K datu uzavření kupní smlouvy byl žalovaný 1. zapsán v katastru nemovitostí jako výlučný vlastník předmětného pozemku, přičemž k datu podání návrhu na vklad vlastnického práva, tj. k datu [datum], nebyla na příslušném listu vlastnictví zapsána jakákoliv poznámka spornosti, plomba či jiný zápis, podle kterého by bylo možné zjistit, že právní vztahy k převáděnému pozemku jsou dotčeny změnou. Současně má žalovaný 2. za to, že žaloba na určení neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] postrádá jakýkoliv význam v situaci, kdy sama žalobkyně v žalobě uvádí, že u Okresního soudu ve Vyškově je veden soudní spor o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Převod uvedeného pozemku je tak možno zohlednit navýšením finančního plnění, které žalobkyně po žalovaném 1., jakožto bývalém manželovi, v soudním sporu požaduje. Z uvedených důvodů žalovaný 2. navrhuje, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítl. 4. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov k datu [datum] soud zjistil, že k uvedenému datu byl žalovaný 1. na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] – [obec], okres [okres] jako výlučný vlastník pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře [výměra]. Jako nabývací titul je označena kupní smlouva ze dne [datum], s právními účinky zápisu ke dni [datum]. 5. Z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalovaným 1. jako prodávajícím a žalovaným 2. jako kupujícím soud zjistil, že prodávající jako výlučný vlastník nemovitosti – pozemku parc. [číslo] – zahrada, o výměře [výměra], zapsaném na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce], [územní celek] – [obec], okres [okres] Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov prodal specifikovanou nemovitost kupujícímu za dohodnutou kupní cenu ve výši 80.000 Kč. Žalovaný 1. jakožto prodávající v kupní smlouvě mimo jiné deklaruje, že na převáděné nemovitosti neváznou žádné dluhy, věcná břemena ani jiná věcná práva či jiné závazky, dluhy nebo jiná omezení vlastnického práva, která by předmětnou nemovitost zatěžovala nebo jakkoli omezovala vlastnické právo k ní, a to i ta, která nejsou zapisována do katastru nemovitostí, jakož i to, že jeho vlastnické právo k předmětné nemovitosti není soudně ani jinak právně napadeno nebo zpochybněno a že předmětná nemovitost není dotčena žádným restitučním nárokem a v minulosti nebyla ve vlastnictví církve. 6. Z návrhu na vklad práva do katastru nemovitostí soud zjistil, že návrh na vklad vlastnického práva dle výše uvedené kupní smlouvy byl u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov podán dne [datum], řízení bylo vedeno pod sp. zn. [sp. zn.] [sp. zn.]. Z informace příslušného katastrálního úřadu o průběhu řízení je zřejmé, že k zápisu oznámení, že práva k nemovitosti jsou v důsledku výše uvedené kupní smlouvy dotčena změnou (plomba) došlo dne [datum]. Dne [datum] byl katastrální úřad Okresním soudem ve Vyškově vyrozuměn o podání žaloby o vypořádání zaniklého společného jmění manželů (viz dále v odst. 7). 7. Z připojeného spisu Okresního soudu ve Vyškově sp. zn. 4 C 40/2019 bylo zjištěno, že manželství žalobkyně a žalovaného 1., uzavřené dne [datum], bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve Vyškově ze dne 9. 5. 2018, č. j. 4 C 81/2018-8. Rozsudek nabyl právní moci dne 9. 5. 2018. Dne [datum] podala žalobkyně u Okresního soudu ve Vyškově žalobu o vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Předmětem vypořádání učinila mimo jiné i nemovitosti - pozemek parc. č. st. [číslo] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – bydlení, pozemek parc. [číslo] – zahrada a pozemek parc. [číslo] – zahrada, zapsané na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], [územní celek] – [obec], u Katastrálního úřadu pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Vyškov, které manželé nabyli za doby trvání manželství na základě kupní smlouvy uzavřené s [titul] [jméno] [příjmení], insolvenčním správcem dlužnice [jméno] [příjmení] za kupní cenu 499.000 Kč. Řízení o vypořádání společného jmění manželů dosud nebylo skončeno. 8. Podle § 984 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis. 9. Podle § 985 o.z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. 10. Podle § 709 odst. 1 o.z. je součástí společného jmění je to, čeho nabyl jeden z manželů nebo čeho nabyli oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou toho, co a) slouží osobní potřebě jednoho z manželů, b) nabyl darem, děděním nebo odkazem jen jeden z manželů, ledaže dárce při darování nebo zůstavitel v pořízení pro případ smrti projevil jiný úmysl, c) nabyl jeden z manželů jako náhradu nemajetkové újmy na svých přirozených právech, d) nabyl jeden z manželů právním jednáním vztahujícím se k jeho výlučnému vlastnictví, e) nabyl jeden z manželů náhradou za poškození, zničení nebo ztrátu svého výhradního majetku. 11. Podle § 714 o.z. v záležitostech týkajících se společného jmění a jeho součástí, které nelze považovat za běžné, právně jednají manželé společně, nebo jedná jeden manžel se souhlasem druhého. Odmítá-li manžel dát souhlas bez vážného důvodu a v rozporu se zájmem ma