3 C 198/2021-112 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 15 600 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ [název] [název]“) smlouvu o úvěru [číslo] [rok] [číslo]. Na základě smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezúčelový hotovostní spotřebitelský úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se zavázal původnímu věřiteli vrátit poskytnutý úvěr spolu s náklady spotřebitelského úvěru, tj. celkem částku 16 900 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách. Žalovaný nehradil svůj závazek řádně a včas, když uhradil pouze částku 1 700 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na společnost [právnická osoba], která ji následně postoupila na žalobkyni. Žalobkyně, na kterou pohledávka přešla, požaduje uhradit částku 15 600 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 10 000 Kč, neuhrazeného úroku ve výši 2 272 Kč, neuhrazeného poplatku za vyhodnocení úvěru ve výši 1 786 Kč a neuhrazeného inkasního poplatku ve výši 1 542 Kč, dále žalobkyně požaduje uhradit zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši 10 000 Kč od 1. 5. 2018 do zaplacení. Žalobkyně dne [datum] doplnila své podání, když uvedla, že žalovaný se ve smlouvě zavázal splácet měsíčně částku 1 700 Kč, poskytnutý úvěr přezval v hotovosti dne [datum], z poskytnuté jistiny byla odečtena první splátka ve výši 1 300 Kč a částka 400 Kč za uhrazení poplatku za uzavření smlouvy. Dále se žalobkyně vyjádřila k posouzení schopnosti žalovaného spotřebitelský úvěr splácet, když uvedla, že vycházela z údajů v ISIR (negativní), centrální evidenci exekucí (0 zahájených exekucí), databází inkasních agentur a vyjádření žalovaného k jeho příjmům a výdajům. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Ze souhlasu se zpracováním osobních údajů ze dne [datum] a formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný souhlasil se zpracováním svých osobních údajů a potvrdil, že mu byly poskytnuty informace o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, jeho nákladech a dalších důležitých aspektech. Ze žádosti o poskytnutí úvěru ze dne [datum], finanční analýzy ze dne [datum], credit scoringu ze dne [datum], čestného prohlášení žalovaného ze dne [datum], pracovní smlouvy žalovaného ze dne [datum] a potvrzení příjmů za období prosinec 2016 až únor 2017 soud zjistil, že žalovaný požádal [název] [název] o poskytnutí úvěru ve výši 10 000 Kč. Žalovaný čestně prohlásil, že je svobodný, nemá žádnou vyživovací povinnost, je zaměstnaný a jeho příjem ze zaměstnání činí 7 472 Kč (doloženo potvrzením příjmů), průměrné měsíční výdaje žalovaného činí 2 500 Kč na stravu s 2 600 Kč na splátky úvěru. Z potvrzení příjmů pak vyplynulo, že jsou mu z platu strhávány srážky, a to za měsíc leden 2017 v částce 5 272 Kč a za únor 2017 v částce 4 550 Kč. Žalobkyně pak v rámci finanční analýzy postupovala, jako by měl žalovaný výdaje ve výši 3 500 Kč, kdy došla k závěru, že je schopen maximálně splácet částku 1 372 Kč a dle credit scoringu mu lze poskytnout úvěr až ve výši 70 000 Kč. Z rozsudku zdejšího soudu sp. zn. 10 C 30/2021-53 ze dne 13. 1. 2022 soud zjistil, že [název] [název] uzavřela s žalovaným jinou smlouvu o úvěru již dne [datum], v rámci které žalovanému poskytla částku 20 000 Kč a žalovaný se ji zavázal splácet spolu s celkovými náklady v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 600 Kč splatných do 14. dne kalendářního měsíce počínaje měsícem následujícím po uzavření smlouvy, žalovaný však uhradil splátky při podpisu smlouvy a následně dne [datum], [datum] a dne [datum] a následně ničeho nehradil, dostával se tedy do prodlení s jejich úhradou. Z centrální evidence exekucí soud zjistil, že vůči žalovanému byla v roce 2016 vedena jedna exekuce. Ze smlouvy o úvěru [číslo] [rok] [číslo] ze dne [datum] vyplývá, že [název] [název] při podpisu této smlouvy poskytla žalovanému částku 10 000 Kč. Úvěr byl žalovanému poskytnut za úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 25,85 % ročně. Žalovaný se tak zavázal uhradit [název] [název] celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 300 Kč (úrok, poplatek za uzavření smlouvy ve výši 400 Kč, poplatek ve výši 2 200 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek). Žalovaný se tak zavázal [název] [název] uhradit jistinu ve výši 10 000 Kč a celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 300 Kč, tedy celkem částku 17 300 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr včetně celkových nákladů spotřebitelského úvěru v pravidelných 13 měsíčních splátkách ve výši 1 300 Kč v hotovosti obchodnímu zástupci [název] [název]. Z předpisu splátek ke smlouvě o úvěru [číslo] [rok] [číslo], který je nedílnou součástí smlouvy, vyplývá, jakým způsobem budou započteny jednotlivé platby žalovaného. Z transakční historie smlouvy vyplývá, že žalovaný dne [datum] uhradil v hotovosti celkem částku 1 700 Kč a dále ničeho neuhradil. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], včetně přílohy a oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] je zřejmé, že pohledávka za žalovaným přešla na společnost [právnická osoba] v důsledku prodeje části závodu, která ji následně postoupila na žalobkyni. 4. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb. kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 5. Dle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Dle ustanovení § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 7. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 8. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 9. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 11. Na základě výše uvedených skutečností soud dospěl ke skutkovému závěru, že mezi [název] [název] a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru, ve kterém se věřitel zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše 10 000 Kč, žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit ve výši 10 000 Kč a uhradit celkové náklady spotřebitelského úvěru ve výši 7 300 Kč ve 13 měsíčních splátkách. Žalovaný částku 10 000 Kč převzal v hotovosti ke dni podpisu smlouvy o úvěru. Žalovaný na úvěr zaplatil pouze částku 1 700 Kč. 12. Mezi věřitelem a žalovaným došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru dle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, když se věřitel zavázal žalovanému poskytnout finanční