3 C 237/2020-97 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum], ve znění jejího písemného upřesnění ze dne [datum], domáhá se žalobkyně po žalované zaslání doporučeného dopisu prostřednictvím České pošty obsahujícího písemné, vlastnoručně podepsané sdělení tohoto znění: Omluva [celé jméno žalobkyně]„ Vážená paní [celé jméno žalobkyně], tímto se Vám omlouvám za to, že jsem o Vás a o Vašich rodinných příslušnících veřejně rozšiřovala nepravdivé a dehonestující informace, že Vaše nezletilá dcera šla na potrat a že jste děvka. Slibuji, že do budoucna se tohoto jednání zdržím. [celé jméno žalované]“ (dále též jen„ omluva“), zaplacení nemajetkové újmy ve výši 10.000 Kč (dále též jen„ zadostiučinění“) a náhrady nákladů řízení. Učinila tak s odůvodněním, že žalovaná dne [datum] v budově Městského úřadu Vyškov, v kanceláři vedoucí odboru sociálních věcí, při jednání o svěření dětí žalované a jejího bývalého manžela [jméno] [příjmení] do péče rodičů, uvedla za účasti jejího bývalého manžela [jméno] [příjmení] a zaměstnankyň Městského úřadu Vyškov Mgr. [jméno] [příjmení] a Mgr. [jméno] [příjmení] na adresu žalobkyně několik hrubě nepravdivých a urážlivých výroků, kterými zasáhla do osobnostních práv žalobkyně. Průběh jednání je zachycen na zvukové nahrávce pořízené [jméno] [příjmení]. Žalovaná nepravdivě uvedla o nezletilé dceři žalobkyně [jméno] [celé jméno žalobkyně], že tato byla ve svých čtrnácti letech těhotná a podstoupila interrupci. Učinila tak poté, co [jméno] [příjmení] pochyboval, zda je vhodné užívání hormonální antikoncepce u jejich dcery [jméno] ve čtrnácti letech. Toto tvrzení se nezakládá na pravdě. Neexistují žádné důkazy ani skutečnosti, na jejichž základě se mohla žalovaná legitimně domnívat, že nezletilá dcera žalobkyně tento zákrok podstoupila. Dále žalovaná na adresu žalobkyně uvedla:„ Já jsem řekla o paní [celé jméno žalobkyně], že je děvka. Podle mě děvka je a budu si na tom trvat, protože to víme.“ Jednalo se o hodnotící soud na adresu žalobkyně, který žalovaná pronesla veřejně se zjevným úmyslem žalobkyni poškodit na cti. Uvedené výroky těžce zasáhly do soukromí a rodinného života žalobkyně, dehonestovaly žalobkyni před úředními osobami a [jméno] [příjmení], který byl v té době zaměstnavatelem žalobkyně. Takovéto výroky žalované na adresu žalobkyně nejsou ojedinělé, žalobkyně čelí dlouhotrvajícímu tlaku ze strany žalované a její rodiny v souvislosti s osobní situací žalované. Žalobkyně podala ve věci trestní oznámení dne [datum] pro podezření ze spáchání trestného činu poškozování cizích práv a pomluvy, toto bylo policejním orgánem postoupeno jako přestupek správnímu orgánu. Dne [datum] byla žalované zaslána předžalobní výzva. Uvedená nepravdivá tvrzení se hrubým způsobem dotýkají cti a důstojnosti žalobkyně, ohrožují její soukromí a vážnost a poškozují její pověst. Podle názoru žalobkyně existuje příčinná souvislost mezi zásahem, tedy nepravdivými skutkovými tvrzeními a difamačními hodnotícími soudy žalované, a porušením osobnostní sféry žalobkyně, tedy neoprávněným porušením jejích osobnostních práv. Žalobkyně požaduje odstranění následků tohoto zásahu formou omluvy, která je schopna poskytnout žalobkyni morální nápravu jejích práv a pomoci očistit její jméno v očích veřejnosti, rodiny a přátel, a náhrady vzniklé nemajetkové újmy v penězích, kdy částka 10.000 Kč je přiměřená okolnostem případu, intenzitě neoprávněného zásahu a důsledkům zásahu v osobnostní a rodinné sféře žalobkyně. Dne [datum] obdržela žalobkyně reakci žalované na předžalobní výzvu spolu s nepodepsanou omluvou, kterou však nepovažuje za dostatečnou, neboť omluva nebyla sepsána žalovanou a nebyla žalovanou vlastnoručně podepsána. Je tak patrné, že žalovaná svou omluvu nemyslí vážně. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Uvedla, že žalobkyně je současnou partnerkou [jméno] [příjmení], který je bývalým manželem žalované a otcem dvou nezletilých dětí, které se z tohoto rozvedeného manželství narodily. Rozvod bývalých manželů [příjmení] a zejména následný spor o svěření nezletilých dětí do péče (jehož se týkalo i předmětné jednání před Městským úřadem Vyškov) měly za následek naprostý rozvrat vztahů mezi rodinou [jméno] [příjmení] a rodinou žalované, který se projevuje četnými spory osobními i soudními, z nichž mnohé trvají dodnes a k nimž i nadále přibývají spory nové. Žalobkyně jakožto partnerka [jméno] [příjmení] je do některých těchto sporů rovněž nepřímo zatažena, některé z nich sama iniciuje. Současný spor je tedy vyústěním vleklého konfliktu a nelze při jeho posouzení odhlédnout od celkového kontextu vzájemných vztahů účastnic řízení. Žalovaná přesto nechtěla vzájemné spory prohlubovat a naopak chtěla situaci zklidnit. Z tohoto důvodu byla odpověď na předžalobní výzvu koncipována ve smířlivém tónu a žalobkyni byla přímo žalovanou zaslána omluva. Žalovaná zaslala žalobkyni omluvu zcela dobrovolně, nikoli pod tlakem zahájeného řízení, když omluva byla žalobkyni doručena dne [datum], přičemž žalovaná obdržela žalobu až dne [datum]. Žalovanou nepodepsaný text omluvy přiložil její právní zástupce k dopisu ze dne [datum], který zaslal právnímu zástupci žalobkyně datovou schránkou. Nelze než nabýt dojmu, že skutečný důvod zahájení tohoto soudního řízení je zcela jiný a spíše než ochranu práv žalobkyně sleduje jejich zneužití na úkor žalované. Pokud by totiž žaloba sledovala legitimní cíl, muselo by jejích účinků být dosaženo již omluvou žalované. Žalovaná činí nesporným, že jednání dne [datum] v budově Městského úřadu Vyškov se účastnila žalovaná, její bývalý manžel [jméno] [příjmení] a dále dvě pracovnice Městského úřadu Vyškov. Nikdo další jednání přítomen nebyl a ani být nemohl. Jednání se týkalo svěření dětí žalované a [jméno] [příjmení] do péče rodičů, bylo neveřejné a nebyli k němu předvoláni žádní svědci. Uvedenému jednání a tedy i pronesení předmětných výroků nebyla přítomna ani sama žalobkyně. Žalobkyně specifikuje, že se žalovaná dotkla jejích osobnostních práv v rovině pověsti a vážnosti žalobkyně v soukromém a rodinném životě. Ze žaloby přitom nevyplývá, že tvrzeným zásahem žalované žalobkyně utrpěla na cti u jiných lidí a tím došlo k ohrožení jejího postavení a uplatnění ve společnosti. Žaloba nekonkretizuje, jakým způsobem mělo k takovému poškození či ohrožení společenského kréda žalobkyně implikující újmu na cti dojít, respektive dle přesvědčení žalované těchto kvalit žaloba ani dosahovat nemůže, protože k porušení ani ohrožení postavení žalobkyně ve společnosti v daném případě dojít nemohlo. Předmětná tvrzení byla pronesena při uzavřeném jednání v rámci správního řízení, k němuž neměla veřejnost přístup. Jediný„ vnější“ element představovaly při tomto jednání dvě úřední osoby, které jej vedly; tyto jsou však ze zákona vázány povinností mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se v souvislosti s řízením dozvěděly. V žádném případě tak nehrozilo zveřejnění jakýchkoliv výroků tam pronesených. Předmětná tvrzení tak nebyla způsobilá jakkoliv ohrozit vážnost a čest žalobkyně ve společnosti. Žalovaná navíc pochybuje o tom, že předmětná tvrzení, bez ohledu na to, zdali byla pronesena veřejně nebo nikoli, byla sama o sobě způsobilá přivodit žalobkyni jakoukoliv újmu. Žalobkyně jednání před Městským úřadem Vyškov a tím ani pronesení tvrzených výroků nebyla přítomna. Žalobkyně se o průběhu předmětného jednání musela dozvědět až s určitým časovým odstupem a zprostředkovaně, což samo o sobě zmenšuje objektivizovatelnou míru zásahu do osobnosti, který měla utrpět. Nadto podle přesvědčení žalované nejsou uvedená tvrzení takové povahy, že by mohla někomu přivodit skutečný zásah do osobnosti. Pokud se žalovaná měla o žalobkyni vyjádřit jako o„ děvce“, pak nelze takový výrok vytrhávat z kontextu neskrývané dlouholeté antipatie mezi žalobkyní a žalovanou. I v nezúčastněné osobě by taková banální nadávka mohla vyvolat nanejvýš rozhořčení, nikoliv jí však přivodit těžký zásah do soukromí a rodinného života. Tomu lze jen těžko uvěřit tím spíše, že osobní výpady a negativní osobní projevy nejsou mezi žalobkyní a žalovanou ničím neobvyklým. Pokud jde o tvrzený výrok žalované o tom, že čtrnáctiletá dcera žalobkyně měla jít na potrat, vysvětlila žalovaná již v odpovědi na předžalobní výzvu, že se jednalo toliko o reprodukci informace, kterou měla od někoho jiného. Navíc se jednalo pouze o součást konverzace vhodnosti užívání antikoncepce dcerou žalované, kterou při předmětném jednání vyvolal [jméno] [příjmení]. Žalobkyně svůj nárok uplatňuje s odstupem dvou let od předmětné události, kdy Nejvyšší soud dovodil, že také časová prodleva mezi tvrzeným zásahem do osobnosti a uplatněním nároků z něj vyplývajících má relevanci při posouzení způsobilosti přivodit poškozenému újmu na právech. Tvrzené výroky žalované nebyly způsobilé žalobkyni přivodit jakoukoliv újmu, zejména pak újmu na cti, když byly proneseny toliko při soukromé konverzaci v rámci neveřejného jednání, tvrzené výroky nemohly zasáhnout do osobnosti žalobkyně ani svým obsahem, a to s ohledem na jejich bezvýzna