4 C 257/2021-71 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 18 854 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu žalovaného ze smlouvy o úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela prostřednictvím internetových stránek [webová adresa] dne 10. 12. 2019 úvěrovou smlouvu, kdy před jejím uzavřením řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Na základě této smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celé dlužné částky a zaplacení poplatku za poskytnutí ve výši 660 Kč, úvěr byl sjednán na 24 měsíců. Dále se žalovaný zavázal hradit poplatek za bezpečnou splátku ve výši 99 Kč měsíčně, poplatek za SMS servis ve výši 49 Kč měsíčně, v rámci druhé až osmé splátky zaplatit úrok ve výši 980 Kč. Částka 20 000 Kč byla na účet žalovaného poskytnuta dne 10. 12. 2019. Žalovaný si během splácení dvakrát prodloužil splatnost aktuálně splatné splátky, kdy uhradil ve dvou případech pouze 1 Kč, za takové prodloužení je účtován poplatek ve výši 1 980 Kč. Z důvodu prodlení žalovaného s jednotlivými splátkami byl úvěr ke dni 1. 2. 2021 zesplatněn. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje uhradit částku 18 854 Kč, která se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 14 160 Kč (tj. 20 000 Kč 5 840 Kč), poplatků za bezpečnou splátku ve výši 495 Kč, poplatků za SMS servis ve výši 245 Kč, úroků v celkové výši 980 Kč, účelně vynaložených nákladů ve výši 460 Kč a smluvních pokut ve výši 2 514 Kč (tj jednorázová smluvní pokuta 1 514 Kč a 2 x smluvní pokuta v důsledku prodlení se splátkou ve výši 500 Kč). Žalobkyně dále požaduje uhradit kapitalizovaný zákonný úrok z prodlené ve výši 189,89 Kč (za dobu od 18. 6. 2021 do 3. 8. 2021) a zákonný úrok z prodlení z částka 18 854 Kč od 4. 8. 2021 do zaplacení. 2. Dne 18. 11. 2021 žalobkyně na výzvu soudu doplnila žalobu ohledně sdělení, jakým způsobem posoudila úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy. Žalobkyně uvedla, že k posouzení úvěruschopnosti žalovaného použila statistický model, kdy žalobkyně vycházela z pravděpodobných příjmů a výdajů, registrů SOLUS, CEE, ISIR a KRKI. Žalobkyně tak vycházela z toho, že žalobce má čisté příjmy ve výši 30 000 Kč a další čistý příjem domácnosti ve výši 20 000 Kč, měsíční výdaje na domácnost ve výši 15 000 Kč, a životní minimum člena domácnosti ve výši 3 410 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 4. Dle ustanovení § 115a o.s.ř., k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Dle ustanovení § 1810 občanského zákoníku, ustanovení tohoto oddílu se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé. 6. Dle ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku, k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. 7. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Dle ustanovení § 2048 a § 2049 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený. 9. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 10. Dle ustanovení § 122 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. 11. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Z žádosti klienta, kontroly ISIR, kontroly CRIBIS a úvěrové zprávy vyplývá, že se žalobkyně zabývala posouzením úvěruschopnosti žalovaného, kdy příjmy žalovaného měly činit 30 000 Kč, příjmy ostatních členů domácnosti 20 000 Kč, počet dětí 0, výdaje domácnosti 15 000 Kč, kdy žalovaný není veden v insolvenčním rejstříku, nemá exekuci. Z úvěrové zprávy vyplývá, že žalovaný má 3 existující splátkové závazky, na které hradí měsíčně splátky v celkové výši 13 126 Kč a dále má dvě kreditní karty. Z formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru vyplývá, že žalovanému byl poskytnut popis základních vlastností spotřebitelského úvěru, jeho náklady, další důležité právní aspekty a dodatečné informace. Z úvěrové smlouvy ID žádosti [číslo] ze dne 10. 12. 2019, podepsané zadáním kódu, kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tyto peníze vrátit a zaplatit případné poplatky, přičemž byl sjednán poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 660 Kč. Smluvními stranami bylo dohodnuto, že poskytnutá částka bude zaplacena v 24 měsíčních splátkách, roční úroková sazba činí 49,20 %. Korunový odklad činí 1 Kč a poplatek za korunový odklad činí 1 980 Kč, poplatek za doplňkovou službu bezpečná splátka činí 99 Kč měsíčně, poplatek za doplňkovou službu SMS servis činí 49 Kč měsíčně. Pokud žalovaný nevrátí úvěr v den splatnosti, mohou mu být účtovány účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním (tj. minimálně 100 Kč za měsíc), smluvní pokuta ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a doplňkových služeb, maximálně však 0,1 % denně z dlužné částky a zákonný úrok z prodlení. Poskytnuté peníze se podle úvěrové smlouvy započtou nejprve na 1. poplatek za online platbu, 2. poplatek za korunový odklad, 3. jistinu, 4. poplatek za poskytnutí úvěru, 5. poplatek za SMS servis, 6. poplatek za bezpečnou splátku, 7. poplatek za expres výplatu, 8. poplatek za výplatu v hotovosti, 9. smluvní pokutu, 10. jiné závazky. Dle smlouvy lze požádat o tzv. korunový odklad, což znamená, že pokud žalovaný zaplatí 1 Kč (respektive částku nižší než je splátka), posune se doba splatnosti o jeden měsíc od původního data, tím dojde k prodloužení celé doby trvání úvěru, korunový odklad lze použít maximálně dvakrát, platí se za něj poplatek ve výši 1 980 Kč. V případě opoždění se zaplacením splátky se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 500 Kč a jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % z nezaplacené jistiny a úroků. Pokud se žalovaný dostane do prodlení s 2 a více splátkami nebo nezaplatí splátku déle než 3 měsíce, může žalobkyně požádat žalovaného, ať úvěr jednorázově vrátí. Ze splátkového kalendáře, který je součástí úvěrové smlouvy, vyplývá dat