6 C 150/2022-95 — Okresní soud ve Vyškově

1. Předmětem řízení je spor o zaplacení částky 16 050 Kč s příslušenstvím, jakožto dlužné částky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO] a žalovaným dne 21. 1. 2019, na základě které byla žalovanému poskytnuta v hotovosti částka 9 000 Kč, přičemž tuto se žalovaný zavázal vrátit společně s úrokem 1 610 Kč, odměnou za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 3 812 Kč a poplatkem za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 653 Kč (souhrnně nazváno jako„ poplatek“) v 60 týdenních splátkách po 285 Kč, poslední ve výši 260 Kč. Žalovaný uhradil do 20. 2. 2020 částku 9 225 Kč, na jistině dluží 4 558,54 Kč a na poplatku 3 291,46 Kč. Ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně vycházel z informací získaných z nebankovních registrů klientských informací a informací získaných prostřednictvím zájmového sdružení právnických osob na ochranu leasingu, úvěru a dalších služeb (SOLUS). Dále bylo nahlíženo do dalších registrů a databází, např. insolvenčního rejstříku, evidence neplatných dokladů, evidence adres obecních/městských úřadů, interních registrů atd., kdy právní předchůdce žalobkyně dospěl k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobkyně požaduje dlužnou jistinu 4 558,54 Kč, dlužný poplatek 3 291,46 Kč, smluvní pokutu 4 500 Kč, sankční poplatky za zahájení vymáhání dluhu Centrálním vymáháním pohledávek právního předchůdce žalobkyně a za upomínky, celkem ve výši 3 700 Kč. Dále žalobkyně požaduje, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 264,88 Kč, dále 29% úrok ročně z částky 4 558,54 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení a 11,75% úrok z prodlení ročně z částky 4 558,54 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení. Dne 28. 1. 2022 byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, na jejímž základě byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. 2. Žalobkyně se dne 9. 9. 2022 k výzvě soudu vyjádřila k posouzení úvěruschopnosti žalovaného, kdy uvedla, že právní předchůdce žalobkyně vycházel zejména z informací, které si sám aktivně zjišťoval a ověřoval ze zdrojů nezávislých na spotřebiteli, a to veřejných i neveřejných. Informace společně s informacemi získanými od žalovaného komplexně analyzoval a podrobil je také porovnání s demografickými a statistickými údaji zanesenými ve skóringovém modelu. Dále právní předchůdce žalobkyně vyhodnotil informace získané především z bankovních a nebankovních registrů, ostatních registrů a databází, kontrolou příjmů žalovaného, kontrolou výdajů žalovaného a kontrolou výdajů žalovaného na splátky úvěru. Žalobkyně konkrétně tvrdí, že právní předchůdce nahlížel do registru BRKI, NRKI a SOLUS, kdy zjistil, že žalovaný nemá žádný negativní záznam. K těmto tvrzením žalobkyně ničeho nedoložila. 3. Žalovaný se ve věci přes výzvu soudu nevyjádřil. 4. Dne 2. prosince 2022 se uskutečnilo jednání, při kterém soud provedl listinné důkazy, z nichž učinil dále uvedená skutková zjištění. 5. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle § 420 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 6. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 7. Smlouva o zápůjčce má reálnou (nikoliv jen konsenzuální) povahu. Vznik zápůjčky předpokládá dohodu stran a odevzdání předmětu zápůjčky vydlužiteli. Jakmile je smlouva na základě nabídky a jejího přijetí uzavřena, vzniká mezi stranami závazný právní vztah, jehož obsahem jsou sjednaná práva a povinnosti. Odevzdáním věci vydlužiteli se tento vztah stává právním vztahem ze zápůjčky. Při peněžité zápůjčce může dojít k předání zapůjčené částky hotově, nebo bezhotovostním převodem na účet vydlužitele. 8. Dle ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 9. Dle ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o zápůjčce), poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 10. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Dle ustanovení § 2 odst. 1 nařízení vlády 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. 12. Dle ustanovení § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881 odst. 1, § 1882 odst. 1 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná. 13. Dle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Ze smlouvy o zápůjčce [číslo] vyplývá, že tato byla uzavřena dne 21. 1. 2019 mezi žalovaným, jakožto spotřebitelem, a společností [právnická osoba], [IČO] (dle obchodního rejstříku je od [datum] předmětem podnikání této společnosti poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru), kdy na základě tohoto ujednání poskytla společnost [právnická osoba] v hotovosti při podpisu smlouvy žalovanému 9 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že poskytnutou částku vrátí společně s poplatkem 8 075 Kč, který se skládal z úroku 1 610 Kč, částky za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení 3 812 Kč a částky za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení 2 653 Kč, a to v 60-ti týdenních splátkách ve výši 285 Kč, poslední splátka ve výši 260 Kč. Splátky jsou splatné vždy do konce splátkového období, splátkovým obdobím je doba, za kterou musí klient uhradit jednu splátku zápůjčky. Bylo sjednáno týdenní splátkové období. První splátkové období začíná běžet dnem uzavření smlouvy.