6 C 162/2022-43 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 208 Kč s příslušenstvím z titulu dluhu na spotřebitelském úvěru. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že s žalovaným za použití komunikace na dálku dne 27. 1. 2022 uzavřela ujednání, na základě kterého následně žalovanému poskytla částku 6 000 Kč, která byla splatná do 1. 3. 2022. Před poskytnutím úvěru žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že si vyžádala skutečné příjmy žalovaného, porovnala je s tvrzenými výdaji a provedla lustraci v registrech sloužících k posouzení úvěruschopnosti a provedla statistické výpočty. Žalovaný na poskytnutý úvěr ničeho nezaplatil, žalobkyně tak požaduje vrátit poskytnutou jistinu ve výši 6 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od 2. 3. 2022 do zaplacení. Žalobkyně zaslala žalovanému dvě upomínky, kdy za jednu požaduje uhradit náklady ve výši 450 Kč a za druhou 650 Kč. Jelikož žalovaný ničeho neuhradil, domáhá se žalobkyně úhrady poplatku za předání pohledávky k inkasnímu řízení ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně dále požaduje uhradit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 800 Kč za nesplnění povinnosti žalovaného dle čl. 7 a 7.3. smlouvy o úvěru, tedy 2 x 900 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. 3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen občanský zákoník), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 4. Dle ustanovení § 2395 a § 2399 odst. 1 občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 5. Dle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 6. Dle ustanovení § 122 odst. 1, 2, 3 zákona o spotřebitelském úvěru, Věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 7. Dle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z předsmluvní informace, která byla žalovaným dne 27. 1. 2022 digitálně podepsána, vyplývá, že žalovanému byly poskytnuty informace o základních vlastnostech spotřebitelského úvěru, jeho nákladech, důležitých právních aspektech a dodatečné informace. 10. Z dokumentu nazvaného jako posouzení úvěruschopnosti žadatele vyplývá, že žalovaný je zaměstnaný u společnosti [právnická osoba], kdy žalobkyně počítala s výší příjmu žalovaného 37 041 Kč a výdaji ve výši 14 013 Kč, z ověření v registrech vyplynulo, že nemá exekuci v CEE, nemá záznam v insolvenčním rejstříku, v registru úvěrů REPI má dvě otevřené smlouvy, kdy závěrem bylo uvedeno, že žalovaný vyhovuje. Z kopie občanského průkazu žalovaného vyplývá, že si žalobkyně ověřila totožnost žalovaného. Ze dvou potvrzení o provedení platby vyplývá, že žalovanému byla dne 12. 11. 2021 poskytnuta z účtu s názvem [anonymizována dvě slova]. částka 36 347 Kč označená jako„ MZDY“ a dne 14. 12. 2021 z totožného účtu částka 37 735 Kč se shodným označením. Z výpisu z centrální evidence exekucí ze dne 27. 1. 2022 vyplývá, že na jméno žalovaného nebyl nalezen žádný exekuční titul. 11. Z výpisu z účtu žalovaného vyplývá, že dne 23. 2. 2018 poskytl žalobkyni částku 1 Kč za účelem ověření totožnosti jeho účtu. 12. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, která byla digitálně podepsána žalovaným dne 27. 1. 2022, vyplývá, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému na jeho požádání úvěru ve výši 6 000 Kč na bankovní účet žalovaného do 4 pracovních dnů ode dne uzavření smlouvy a žalovaný se zavázal vrátit úvěr žalobkyni, zaplatit jí úrok a uhradit další finanční závazky vyplývající z této smlouvy. Úrok byl sjednán ve výši 39 % ročně, úroky jsou splatné v jediné splátce (jednorázově) spolu s jistinou. V čl. 4 smlouvy o spotřebitelském úvěru se smluvní strany dohodly, že se žalovaný zavazuje uhradit žalobkyni jednorázový poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 6 408 Kč, který je splatný společně s jistinou úvěru a úrokem. Jestliže žalovaný úvěr vrátí řádně a včas zavazuje se žalobkyně poskytnout žalovanému slevu na poplatku za poskytnutí úvěru tak, že poplatek po slevě bude činit 1 488 Kč. Žalovaný je povinen žalobkyni vrátit úvěr do 30 dnů (den splatnosti) společně s úrokem a poplatkem za poskytnutí úvěru v jedné platbě. RPSN vypočtená k okamžiku uzavření smlouvy činí 832 000 % nebo v případě řádného placení 1 916 %. Celková částka, kterou se žalovaný zavazuje žalobkyni zaplatit ke dni splatnosti, odpovídá součtu jistiny, úroku a poplatku a činí 12 600 Kč, nebo v případě slevy za včasné splacení 7 680 Kč. Žalobkyně může pro případ prodlení žalovaného s plněním dluhu požadovat a žalovaný je povinen uhradit náhradu všech nákladů, které vznikly žalobkyni v důsledku prodlení žalovaného, dále úroky z prodlení v zákonné výši a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaný v prodlení. V čl. 7 2. smlouvy o úvěru bylo ujednáno, že se žalovaný zavazuje vždy do 3. dne příslušného kalendářního měsíce předložit úvěrujícímu písemné potvrzení o trvání jeho pracovního poměru a do pěti dnů od uzavření smlouvy předložit potvrzení příslušného okresního soudu, že vůči němu nejsou ved