6 C 225/2022-44 — Okresní soud ve Vyškově

1. Žalobkyně se návrhem doručeným soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost zaplatit jí částku 15 596 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svůj nárok odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřela na svých webových stránkách [webová adresa] dne 22. 4. 2021 smlouvu o zápůjčce. Na základě této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému částku 10 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 3 250 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 22. 5. 2021. Žalobkyně žalovaného celkem pětkrát vyzvala k úhradě dlužné částky, za tyto výzvy žalobkyně účtuje částku 2 500 Kč (5 x 500 Kč), kdy se jedná o náklady vynaložené v souvislosti s prodlením žalovaného. Žalobkyně tak po žalovaném požaduje uhradit částku 13 250 Kč (tj. jistinu 10 000 Kč a poplatek 3 250 Kč) se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 250 Kč od 23. 5. 2021 do zaplacení, dále částku 2 500 Kč představující náklady vynaložené v souvislosti s prodlením žalovaného, dále pak částku 2 346 Kč coby smluvní pokutu. Smluvní pokuta představuje 0,1 % z dlužné částky ve výši 10 000 Kč za dobu od 23. 5. 2021 do 11. 8. 2022, tedy celkem 4 450 Kč, přičemž žalovaný žalobkyni částečně hradil, a to sice 2 104 Kč, kdy touto částkou byla ponížena právě smluvní pokuta, proto žalobkyně požaduje smluvní pokutu ve výši 2 346 Kč. Pokud jde o posouzení úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně vycházela z informace žalovaného, že je zaměstnaný a pobírá invalidní důchod, kdy jeho průměrný měsíční příjem činí 29 510 Kč, což žalobkyně ověřila z oznámení ČSSZ o vyměření invalidního důchodu ve výši 9 816 Kč a z výplatních pásek žalovaného, kdy v lednu 2021 činila čistá mzda žalovaného 21 830 Kč a v únoru 2021 činila čistá mzda žalovaného 17 557 Kč. Dále žalobkyně zjistila, že v centrální evidenci exekucí nemá žalovaný žádný záznam, což bylo doloženo sjetinou z nahlédnutí do centrální evidence exekucí. Žalovaný uvedl, že jeho měsíční výdaje činí 6 800 Kč (tato částka je nižší než částka nezabavitelného minima, proto žalobkyně v rámci vyhodnocení úvěruschopnosti brala v úvahu výdaje ve výši nezabavitelného minima – 7 873 Kč) a že je ženatý, nemá nezletilé děti a bydlí„ ve vlastním“. 2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil a v řízení zůstal zcela procesně nečinný. Za splnění podmínek ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů. Soud neopomenul, že žalobkyně původně v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu uvedla, že nesouhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř., avšak soud s ohledem na následně vydané usnesení ze dne 21. 9. 2022, č. j. 6 C 225/2022-22, kterým byla žalobkyně vyzvána k doplnění důkazů prokazujících žalobní tvrzení (jak se podává z výroků I. a II. cit. usnesení), a procesní reakci žalobkyně na posledně uvedené usnesení - maje za to, že žalobkyní předložené listiny již zcela prokazují žalobní tvrzení – usnesením ze dne 17. 10. 2022, č. j. 6 C 225/2022-38, vyzval účastníky, aby se ve lhůtě do 15 dnů od doručení tohoto usnesení vyjádřili, zda souhlasí podle § 115a o. s. ř. s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto na základě účastníky předložených důkazů, bez nařízení jednání s tím, že nevyjádří-li se účastníci ve stanovené lhůtě, bude soud podle § 101 odst. 4 o. s. ř. předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Jelikož na posledně uvedené usnesení soudu žalobkyně nijak procesně nereagovala, soud za takto osvětlené procesní situace měl za to, že nyní již žalobkyně s tímto avizovaným (možným) postupem soudu souhlasí, a proto následně soud rozhodl za podmínek dle § 115a o. s. ř. 3. Dle ustanovení § 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), spotřebitelem je každý člověk, který mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo mimo rámec samostatného výkonu svého povolání uzavírá smlouvu s podnikatelem nebo s ním jinak jedná. Dle ustanovení § 420 odst. 1 občanského zákoníku, kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku, je považován se zřetelem k této činnosti za podnikatele. 4. Dle ustanovení § 2390 občanského zákoníku, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 5. Dle ustanovení § 2048 občanského zákoníku, ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 6. Dle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 7. Dle ustanovení § 122 odst. 1, 2, 3 zákona o spotřebitelském úvěru, věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu, b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo c) smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč. 8. Dle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z výpisu z centrální evidence exekucí, výplatních pásek žalovaného za období 1/ 2021 a 2/ 2021 a z oznámení České správy sociálního zabezpečení o zvýšení invalidního důchodu soud zjistil, že proti žalovanému nebylo v době uzavření smlouvy o zápůjčce vedeno žádné exekuční řízení a jeho příjmy ze zaměstnání činily v lednu 2021 částku 21 830 Kč a v únoru 2021 částku 17 557 Kč, žalovanému dále od ledna 2021 náležel invalidní důchod prvního stupně celkem ve výši 9 816 Kč měsíčně. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne 22. 4. 2021, kterou žalovaný podepsal zadáním PIN kódu a kopie občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku 10 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku společně s poplatkem ve výši 3 250 Kč vrátit. Zápůjční úroková sazba činí 0 %. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zápůjčku a poplatek vrátit do 22. 5. 2021. Dle čl. 2 smlouvy o zápůjčce v případě prodlení žalovaného s plněním jeho závazků dle této smlouvy se žalovaný zavazuje zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a dále zákonný úrok z prodlení. Žalovaný je dále dle smlouvy povinen v případě svého prodlení nahradit účelně vynaložené náklady, které vznikly žalobkyni v souvislosti s jeho prodlením, kdy dle rozpisu sazeb činí náklady na písemnou upomínku 500 Kč za jednu výzvu. Z všeobecných obchodních podmínek žalobkyně soud zjistil, že tyto tvoří nedílnou součást smlouvy a blíže upřesňují jednotlivá práva a povinnosti smluvních stran, přičemž byly rovněž žalovaným podepsány zadáním PIN kódu. Z potvrzení o platbě žalobkyně vyplývá, že na účet žalovaného byla dne 22. 4. 2021 poskytnuta částka 10 000 Kč (skutečnost, že se jedná o účet žalovaného, byla ověřena dotazem na společnost